"Základní znalosti o trhu, nějakých finančních institucích, povědomí o používání platební karty a bankomatu má podle pedagogů téměř polovina dětí, 45 procent. Na 29 procent ale má znalosti nulové. Na střední úrovni je čtvrtina studentů. Ti se již orientují v základních finančních produktech s vědomím, na co který je," uvedla ředitelka marketingu Partners Lada Kičmerová.

Z výsledků podle ní jasně plyne, že výuka finanční gramotnosti byla zavedena doslova za pět minut dvanáct. Současná generace mladých lidí už žije ve svobodném světě, kde nabídka finančních produktů je obrovská a orientovat se v nich bude pro ně nezbytné, dodala.

Nejčastěji se výuka finanční gramotnosti na základních a středních školách děje jako výklad látky s následným zkoušením nebo testem se známkováním (45 procent), nebo jako přednáška bez zkoušení či testu (40 procent).

Jako nejdůležitější téma pro budoucí život žáků a studentů je samotnými učiteli hodnoceno hospodaření domácnosti, tedy práce s příjmy a výdaji, tvorba rozpočtu, druhým nejdůležitějším tématem pak jsou finanční produkty, základní bankovní a pojišťovací produkty a principy půjček včetně RPSN. Co se týká atraktivity tématu pro žáky, tak pedagogové označili nejčastěji hospodaření domácnosti a téma zaměřené na mechanismy zhodnocení či ztráty hodnoty peněz, cenotvorby a základní platební nástroje.

Naopak za nejméně důležité a atraktivní považují kantoři téma zhodnocení peněz (tedy investice, důchodové spoření). "To je bohužel špatná zpráva, protože investice a zajištění do budoucna přímo souvisí s tvorbou rezerv. A už žáci či studenti by měli vědět, jak tvořit rezervy nejenom na krátkém horizontu, ale i dlouhodobě," upozornila koordinátorka projektu Den finanční gramotnosti Viola Baštýřová.

Finanční gramotnost je vyučována jako samostatný předmět pouze okrajově, na šesti procentech škol. Nejčastěji, zhruba v polovině případů, je toto téma začleněno do výuky občanské výchovy, a to zejména na základních školách. V drtivé většině ho vyučují interní pedagogové.

Sami pedagogové finanční situaci své domácnosti označují v polovině případů jako takovou, kdy mohou i trochu ušetřit (48 procent). Dalších 14 procent učitelů spoří z měsíčního platu i poměrně dost. Podle loňského výzkumu v běžné populaci ušetří z měsíčních příjmů 59 procent Čechů. Zhruba třetina učitelů vyjde s penězi jen tak tak. Těch pedagogů, kteří jsou na tom špatně a s příjmy nevyjdou nebo si vypomáhají úsporami, je šest procent. To je výrazně méně než v běžné populace. Loni se do takovéto situace dostalo 19 procent Čechů.