Zhruba osm až deset tisíc z 25.000 Čechoslováků pocházelo z Podkarpatské Rusi, nejvýchodnější části předválečného Československa, kterou po dohodě s nacistickým Německem obsadila v roce 1939 maďarská armáda. Popraveno bylo kolem 1500 lidí. Dosud se historici domnívali, že občanů ze Zakarpatí bylo v gulagu přes 20.000, ale na základě nedávného bádání v archivech dospěli k nižším počtům.

"Většinu obětí tvořili Rusíni, Židi. Zdaleka ne všichni se z gulagu dostali, protože byli v zápětí pokládáni za občany Sovětského svazu nebo byli v jiných typech táborů jako nepřátelé maďarští. Zjistit přesný počet bylo obtížné. Velmi nám pomohly vydané soupisy obětí," řekl historik Mečislav Borák ze Slezské univerzity v Opavě. Je autorem knihy Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922-1953, která vyjde příští týden.

V lágrech gulagu zahynuly v letech 1934 až 1960 miliony lidí, prošly jím kromě občanů Sovětského svazu i statisíce lidí z jiných zemí. Čechoslováci se do gulagu dostali poprvé během takzvaného rudého teroru v SSSR na konci 30. let, oběťmi byli například bývalí legionáři, členové národnostních spolků i političtí a hospodářští emigranti.

Českoslovenští občané byli zadržováni i za druhé světové války, když prchali do Sovětského svazu před německým a maďarským útiskem a v mylné naději se zapojí i do protifašistického odboje. Odsouzeni byli za špionáž či nelegální překročení hranice. Po osvobození Československa Rudou armádou nastala třetí fáze.

K přesnějším údajům dospěli historici po dvouletém výzkumu především v Užhorodě a Lvově, kde se obtížně dostávali k materiálům. V červnu ale poprvé po nedávné změně politické garnitury na Ukrajině byl badatelům ÚSTR umožněn přístup do centrálního archivu v Kyjevě. Tam se podařilo dohledat a získat kopie vyšetřovacích spisů sovětské tajné služby (GPU, OGPU a NKVD), nachází se v nich informace o průběhu zatčení či vyšetřování.

"Měli jsme možnost se podívat na vyšetřovací spisy členů NKVD, kteří během velkého teroru 1937 a 1938 vyšetřovali respektive si vymýšleli smyšlené kauzy proti Čechů, kteří žili na Ukrajině," řekl ČTK předseda sdružení Gulag.cz a pracovník oddělení publikací ÚSTR Štěpán Černoušek.

Historici našli třeba vyšetřovací spis na členy židovské rodiny herce Arnošta Goldflama. "Tři bratři byli na začátku války odvlečeni do tábora, pak byli vyhnáni do SSSR, kde byli zatčeni a odsouzeni. Podařilo se nám najít vyšetřovací spisy dvou jeho strýců, jeho tatínka bohužel zatím ne," uvedl historik ÚSTR Jan Dvořák. Výzkum v ukrajinských archivech odhaduje ještě na další dva roky.

Unikátní virtuální prohlídku lágrů Gulagu a jeho 3D vizualizaci v těchto dnech také spustilo české sdružení Gulag.cz. Přístupná je na webu gulag.cz a poslouží pro plánované Virtuální muzeum Gulagu. Díky webu si lidé mohou prohlédnout vnitřek táborů i předměty každodenní potřeby vězňů.

Šárka Mrázová mal