Dnes zvolený předseda frakce Syed Kamall z Velké Británie novinářům po schůzi ECR řekl, že Cameron jasně konzervativní europoslance požádal, aby pro přijetí AfD v tajné volbě nehlasovali. "Chce dobré pracovní vztahy s ostatními lídry, ale my mu museli připomenout, že ve skupině už nyní nedominujeme," poznamenal Kamall. "Musíme respektovat diverzitu naší skupiny," dodal. AfD má ale podle něj reformní program.
Euroskeptická AfD získala v květnových eurovolbách v Německu sedm procent hlasů a s nimi i sedm poslaneckých mandátů. Rok po založení strany to byl jasný úspěch programu strany, která je v opozici vůči CDU kancléřky Merkelové. Právě CDU je přitom pro konzervativce partnerskou stranou a Cameron kancléřku potřebuje jako spojence v evropských politických jednáních.
Pro Jana Zahradila z ODS je velikost frakce především "psychologickým průlomem". "Velká koalice tvořená federalistickými lidovci a socialisty musela jasně poznat, že je tady silný antifederalistický proud," řekl ČTK. Přinese to podle něj ECR výhody při obsazování parlamentních pozic, například v čele výborů či místopředsednických postů. "Budeme mít větší vliv na chod Evropského parlamentu," upozornil.
Souběžně s ustavováním frakcí dnes v Evropském parlamentu jedná stálý předseda jednání členských zemí Herman Van Rompuy o komplikované situaci kolem obsazení postu budoucího šéfa nové Evropské komise. Nový předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber dnes novinářům řekl, že při schůzce dal Van Rompuyovi jasně najevo trvající podporu EPP někdejšímu lucemburskému premiérovi Jeanu-Claudu Junckerovi. Nikdo jiný podle Webera nebude schopen získat při červencovém hlasování v Evropském parlamentu potřebnou nadpoloviční většinu. Pokud se prý "některé" členské země rozhodnou podporovat nominaci někoho jiného, mohou tím odstartovat institucionální krizi.
Junckerovo jméno ovšem tvrdě odmítá právě Cameron. O situaci jednal počátkem týdne ve Švédsku nejen s Merkelovou, ale také s nizozemským premiérem Markem Ruttem a domácím hostitelem Fredrikem Reinfeldtem. Uvedli pak, že nejprve je třeba najít shodu nad programem budoucí komise a teprve poté hledat vhodného kandidáta, který by jej dokázal uskutečnit.
EPP je po květnových eurovolbách mezi 751 europoslanci nejsilnější frakcí, má přes 220 zákonodárců. Mezi nimi jsou i čeští zástupci, kteří kandidovali za KDU-ČSL a TOP 09. Druzí jsou socialisté, jejichž ustavující schůze se ale ještě nekonala. Obě dohromady určitě disponují nadpoloviční většinou. ECR má nyní 63 europoslanců z celkem 13 zemí, je přitom možný ještě vstup dalších.
Konzervativci tak - přinejmenším v tuto chvíli - "přeskočili" liberální ALDE. Do této frakce plánuje vstup české Hnutí ANO, liberálové stále jednají i s dalšími politickými uskupeními. Zajímavé bude například, kam se nakonec zařadí vítěz belgických voleb, Nová vlámská aliance (N-VA).
Ke vzniku frakce je potřeba nejméně 25 europoslanců, ovšem ze sedmi zemí. Skupina má právo na sekretariát a administrativní zázemí placené z parlamentního rozpočtu.
Své vedení si v minulých dnech zvolili i evropští Zelení, společně budou tuto frakci řídit Ska Kellerová z Německa a Belgičan Philippe Lamberts. Ustavila se už také levicová GUE/NGL, s 52 europoslanci včetně českých zástupců z KSČM.
Potíže se sestavováním své frakce Evropa svobody a demokracie (EFD) by naopak mohl mít Nigel Farage ze Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP). Úspěch však zatím neohlásila ani šéfka francouzské Národní fronty (FN) Marine Le Penová, která dává dohromady ostře protievropskou skupinu europoslanců.
