"Já se domnívám, že ty prioritní kroky jsou zabránění eskalace násilí, za druhé zformování vlády na širokém základě a také zahájení reforem, které Ukrajina nutně potřebuje. Protože jestli se něco nestane se státními financemi, tak brzy budou mít Ukrajinci jeden velký další problém," řekl Füle.

Podle eurokomisaře byla Evropská unie připravena poskytnout Ukrajině finanční injekci již dříve, když Kyjev vyjednával o podpisu asociační dohody s osmadvacítkou. "Pomoc není nutně navázána na podpis asociační dohody," uvedl Füle. Unie podle něj počká na vznik nové vlády v Kyjevě. S kabinetem pak bude jednat o poskytnutí finanční pomoci.

Injekce je i nadále navázána na podmínku uskutečnění reforem v zemi. Naopak novinkou je větší rychlost jejího poskytnutí a lepší zacílení na oblasti, v nichž Ukrajina po krizi potřebuje podpořit.

Podle velvyslance na Ukrajině Počucha může nová vláda, která zemi povede do voleb, vzniknout v řádu dní. "Praktická jednání začínají již dneska v Nejvyšší radě, ukrajinském parlamentu," řekl diplomat. Politici budou muset své následující kroky často konzultovat s představiteli proevropsky orientovaných občanů, kteří po čtvrt roku demonstrují v ulicích hlavního města, uvedl.

Počuch zdůraznil, že země je patrně již nyní za hranou státního bankrotu. Vítá proto, že jedním ze tří hlavních bodů, jejichž řešením se chce ukrajinský parlament zabývat, je ekonomická stabilizace. Zemi by podle něj například pomohlo, kdyby MMF odložil vysokou finanční splátku, kterou má Kyjev letos uhradit.

Fond by také mohl nahradit finanční pomoc Ruska, kterou Moskva Ukrajině slíbila, pokud nepodepíše asociační dohodu s EU, uvedl velvyslanec. "Čeho se obávám je, že Rusko pozastaví tu ekonomickou, tu bratrskou pomoc, kterou slíbilo," řekl Počuch. Unie by podle něj zase měla přijít s takovým programem, který by zemi pomohl přežít první dva až tři měsíce po eskalaci politické krize.

Evropská unie by nyní měla vysvětlit lidem na Ukrajině, v čem spočívá podpis dohody s Bruselem, uvedl Füle. Ukrajinci jsou podle něj zmateni z toho, že jejich země nejprve chtěla pakt podepsat a vzápětí svůj názor přehodnotila.

Počuch si nemyslí, že by Ukrajině i nadále hrozil rozpad. Rozdělení země si nepřejí ani tak obyčejní občané, jako spíše někteří politici z východní části státu. Ti ale v posledních dnech Ukrajinu opustili, řekl velvyslanec. Otázkou podle něj bude vyřešení situace Krymu, kde žije 60 procent etnických Rusů spolu s 13 procenty krymských Tatarů, kteří si žádnou separaci nepřejí. Diplomat se nedomnívá, že by konfliktní situace na Ukrajině mohla zablokovat dodávku ruských energetických surovin do Evropy.

Ukrajinský parlament by se měl do úterý dohodnout na složení budoucí vládní koalice a jmenování koaliční vlády. Poslanci rovněž hlasováním dočasně pověřili předsedu parlamentu Oleksandra Turčynova výkonem prezidentské funkce. Z postu ministra zahraničí odvolali Leonida Kožaru, který údajně z Ukrajiny uprchl. Kyjev opustil i dosavadní prezident Viktor Janukovyč.