Aznavour byl mužem mnoha talentů. Hrál v desítkách filmů, sám si psal texty, prosadil se i jako diplomat a podnikatel. Podílel na zkomponování více než 1300 písní a prodal na 180 milionů hudebních nosičů.
AFP dnes Aznavoura označila za posledního velikána francouzského šansonu. Agentura Reuters zase napsala, že byl často označován za francouzského Franka Sinatru. Mezi jeho největší hity patří La Boheme, Je Me Voyais Déjà, Parce que tu crois, Emmenez-moi nebo Que C'est Triste Venise.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru napsal, že Aznavourovo dílo i charisma šansoniéra ještě dlouho přežijí. Starostka Paříže Anne Hidalgová uvedla, že navrhne radním, aby po Aznavourovi bylo pojmenováno nějaké místo v Paříži. Arménský premiér Nikol Pašinjan podle AFP označil Aznavourovo úmrtí za velkou ztrátu pro celý svět.
Zpěvák musel letos v květnu zrušit ze zdravotních důvodů mimo jiné japonské turné poté, co si při pádu ve svém domě na jihu Francie zlomil ruku. Zrušeny byly také koncerty v Monaku, v jižní Francii či v Itálii.
V polovině března ale vystoupil v pražském Kongresovém centru a v rámci 25. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest převzal cenu Kristián za celoživotní přínos kinematografii. Asi nejznámější roli ztvárnil ve snímku Francoise Truffauta Střílejte na pianistu.
Světoznámý francouzský zpěvák, skladatel, pianista a herec se narodil 22. května 1924. Jeho otec byl Armén původem z Gruzie a matka Arménka z Turecka. Rodiče krátce po tureckém masakru v roce 1915 uprchli z Arménie do Francie. Uměleckou kariéru začal Aznavour na počátku 40. let, později mu pomohla slavná Edith Piaf. Už v polovině minulého století zpívaly jeho písně největší francouzské hvězdy. Vrchol se dostavil v 60. letech, kdy vznikla většina jeho hitů.
Březnový koncert v Praze byl jeho druhý, poprvé tu vystupoval před dvěma lety. V bývalém Československu koncertoval jen jednou v Bratislavě v listopadu 1978. V Praze měl vystoupit v roce 1969, koncert ale v souvislosti se smrtí Jana Palacha zrušil.
