Původní výstavy, která byla součástí tehdejšího Salonu užitého umění, se před 29 lety zúčastnili například René Slauka, Roman Milerský, Tomáš Kepka, Pavel Scheufler, Lucie Svobodová či Ivan Tatíček. Dokument Skaly z roku 1990 popisuje videoart jako protest proti "otupující stejnosti konzumní podívané". Věnovali se mu lidé, kteří byli občanským povoláním filmaři, fotografové, grafici nebo výtvarníci.
Dnešní výstavu připravila vnučka jednoho z nejvýraznějších představitelů českého videoartu Radka Pilaře, Adéla Komrzý. Pilař ve své tvorbě obsáhl širokou škálu nejrozmanitějších výtvarných forem i použitých médií. Ačkoli je veřejnosti znám především znělkou Večerníčka a příběhy o loupežníku Rumcajsovi, velkou část jeho díla představují malby, ilustrace, grafiky, objekty, fotografie, asambláže, koláže, filmové experimenty i video.
V roce 1985 byl Radek Pilař jednou ze zakládajících osobností oboru animované tvorby na FAMU, která se o pět let později za jeho přítomností změnila v plnohodnotnou katedru. Pilař stál také u začátků obdobné katedry na brněnské FaVU.
Je považován za průkopníka českého videoartu především díky tomu, že vedle inspirace pop-artem a kinematografickými postupy 60. let vycházel z tradice českého animovaného filmu a meziválečného poetismu.
