"Je tady asi 200 fotografií. Je to takový průřez zhruba 60 lety vývoje jak těžby, ale především rekultivační nápravy. Není to jenom oblast Tušimicka, ale celý revír od Kadaně do Ústí. Ukazuje to na to, že to, co se o nás říká - že jsme černou dírou Evropy - už dávno neplatí," řekl fotograf. Proměnám kdysi měsíční krajiny prý někteří návštěvníci výstavy v dalších městech v Česku nevěřili a fotografie měli za falzifikát. Někteří se navrácenou přírodu v místech bývalých dolů museli podívat na vlastní oči.
Zatímco na Mostecku posloužila místa poznamenaná těžbou k vybudování sportovišť, například autodromu nebo dostihové dráhy, v okolí Kadaně získala krajina spíše zemědělsko-lesnický ráz. "Na ta místa byla navrácena černozemě a pole jsou obhospodařovaná. A ta krajina je navíc nádherná," doplnil Štýs. Na místech bývalých dolů ale vznikaly i zahrádkářské kolonie, zatopené lomy dnes slouží v létě lidem ke koupání.
Stanislav Štýs se rekultivací těžbou poznamenaných území zabývá od svých studentských let a tuto tématiku soustavně také fotografuje. Soubor dokumentárních fotografií, které za 60 let své tvorby pořídil, pak více než čtyřicetkrát vystavoval v Česku, Německu, Nizozemsku a Rakousku pod názvem Proměny měsíční krajiny v srdci Evropy. Novelizací tohoto souboru vznikla právě výstava Země znovuzrozená, která byla v loňském roce umístěna v Tereziánském křídle Starého královského paláce Pražského hradu a nyní se přesunula do Kadaně.
