V květnu roku 1828 se v Norimberku objevil asi šestnáctiletý zanedbaný mladík, mentálně na úrovni tříletého dítěte, který neuměl pořádně chodit ani mluvit, ale dokázal napsat své jméno. Postupně se stal pro obyvatele jakýmsi "výstavním exponátem" a mediální senzací. Tisk včetně zahraničního se o dostupné informace přetahoval a Hauser se stal "dítětem Evropy".
Podle Vedrala jde o archetypální příběh o muži, který má jméno, ale nemá minulost. O člověku, se kterým si společnost neví rady a zároveň se do něj každým svým krokem otiskuje. Co vychovatel, to jiný Hauser: nahlížený jako šílenec, podvodník či oběť. Autentický kriminální případ začal vyšetřovat jeden z otců moderní kriminalistiky Feuerbach. Když se však blížil k řešení, byl zabit stejně záhadně jako po něm i sám Kašpar Hauser.
"Tyto historické zločiny vyřešili němečtí badatelé teprve nedávno, mezi tím však stačil příběh inspirovat řadu uměleckých děl, v Česku například oblíbený Wassermannův román Kašpar Hauser čili Chabé srdce. Vždyť všechny otázky po tom, kdo je Kašpar Hauser, ve skutečnosti míří k základní otázce světového dramatu: Kdo je to člověk," píše se v programu k inscenaci.
Divadlo na Vinohradech nasazuje hru k šedesátinám jejího autora, dramaturga, dramatika a vysokoškolského pedagoga Jana Vedrala. Nezapomenutelné jsou inscenace jeho her Urmefisto a Mistr a Markétka z druhé poloviny 80. let.
Na otázku, kdo byl Kašpar Hauser, historie neodpověděla. Takzvaná "teorie o dědičném princovi" ho považuje za syna bádenského velkovévody Karla a jeho ženy Stefanie de Beauharnais. Hauserův původ nebyl zatím objasněn ani za pomoci nejmodernějších genetických technik.
Nejbližší reprízy inscenace Kašpar H. (Dítě Evropy) se uskuteční 15., 18. a 24. září.
