"Technika mě zajímala od dětství. V polovině 50. let jsem nejen já jako desetileté dítě, ale i dospělí a rozumní lidé předpokládali, že elektřina se bude vyrábět výhradně z atomu, pilotované lety do vesmíru budou rutinní záležitostí, že budou základny na Měsíci. Technooptimismus byl úžasný a dnes nechápu, proč vlastně umřel," řekl ČTK Neff, jeden z nejznámějších tuzemských autorů sci-fi.

"Hodně lidí uvěřilo, že technika je v rozporu s kvalitou života a s péčí o životní prostředí. Myslím, že pravý opak je pravdou, bez špičkových technologií by naše příroda vypadala hůř, než vypadá. Ale asi jsem v tomto ohledu mimo hlavní proud," připouští průkopník internetu a zakladatel prvního internetového deníku v Česku.

"U nových technologií nevíme, zda jsou současné, nebo se vyvíjejí pro budoucnost. Elektromobil už existuje, ale budou všechna auta na elektřinu? Nanotechnologie také už známe, aktuálně vstupují třeba do solárního průmyslu - převládnou v něm? Navíc nové technologie jsou těžko popsatelné a pro laika srozumitelné. Těžko se na to můžete těšit, těžko se toho můžete bát, když si to neumíte představit - možná proto se lidé k těmto věcem málo vztahují," přemýšlí o dnešní nedůvěře v technologie.

Svou poslední literární práci, trilogii Tajemství pěti světadílů, napsal v subžánru steampunku, který pracuje s technologiemi i estetikou parního stroje a rozvíjí jeho fiktivní možnosti pro dnešní svět. Existují tak třeba počítače na parní pohon. "Hodně jsem se zabýval kořeny techniky, a je neuvěřitelné, co všechno z toho, co dnes považujeme za samozřejmé, existovalo už v 19. století. Technika jde zároveň rychle i pomalu. Jsou v ní skoky, ale nastávají třeba po 30 letech nenápadných pohybů," říká milovník posledního takového objevu, který zahýbal světem a jímž byl počítač.

"A mobilní telefon. Jeho společenský dopad nečekali ani ti, kteří to vyvíjeli. Já jsem byl jeden z prvních, kdo měli v Praze skutečný počítač třídy PC, už v polovině 80. let. Překládal jsem na něm bibli kyberpunku, román Williama Gibsona Neuromancer. To byla první věc, kterou jsem psal na počítači. A pak ještě Encyklopedii vynálezů Julese Verna. A pak už to šlo strašně rychle."

Jako většina spisovatelů sci-fi ale Neff do budoucnosti hledí a říká, že domácnost bude místem, kde se začne rozvíjet robotika. "Myslím, že velmi brzy nastoupí poloautomatické řízení domácnosti. Během deseti let lednička bude vědět, že došlo máslo a zařídí nákup," míní. Druhou oblastí, kde jde robotika kupředu, je vojenství. "S obnovou studené války toho bude hodně a promítne se to do našeho způsobu života," říká Neff, podle něhož stojí dnes svět na pokraji obrovských změn.

Do Evropy směřují statisíce lidí. "Neexistuje nic, co by se dalo nazvat řešením. Nelze je vracet ani zastavit. Dohadovat se, kdo to zavinil, je pošetilé. Musíme na to reagovat obdobně jako na změnu klimatu. Budeme muset s těmi lidmi žít a bude to obtížná věc. Nebudou se chtít adaptovat, budou vyžadovat sociální asistenci, my jim ji nebudeme chtít dávat. Budou sociální nepokoje, budou padat vlády, budou vznikat nové politické strany, státy se budou muset změnit, dezintegrovat se a stanou se multivrstevnatými," odhaduje.

Drsně vykreslen je takový svět ve filmu Blade Runner - svět tvořený skupinami, které jsou nepřekročitelné sociálně, nenávidějí se vzájemně, drží se to pohromadě nějakým sofistikovaným násilím. "Na soukromí mohou lidé zapomenout. Blade Runner bude naše 21. století, možná i 22. století. A hlavně přijdou úplně noví lidé, kteří svět povedou, současní politici v něm nepřežijí," uzavírá svou vizi.