Hra Commedia finita vznikla před 30 lety původně jako monodrama inspirované dramatickým osudem jedné z nejslavnějších českých umělkyň Emy Destinnové (1878-1930) i malostí prostředí, které ji obklopovalo. Její jméno kdysi kolovalo světem a stávalo se heslem módních salonů, jménem vzácných druhů růží, jemných cigaret a vybraných bonbonů. Když politická šikana ukončila její kariéru, zpívala po českých městečkách v sálech, kde leckdy ani nezatopili.
"Commedia finita je vtipnou výpovědí o naší nejslavnější operní pěvkyni, od jejíhož úmrtí uplynulo v lednu 85 let. Výpovědi její pedagogické konkurentky, uklízečky, společnice a komorné jsou svědectvím nejen o úspěších a pádech Emy Destinnové, ale především o závisti a malosti, které jako důvěrné známé provázejí i naše životy," uvedla režisérka Engelová.
Autorka Viktoria Hradská pracovala v době vzniku hry profesně na úseku dějin českého filosofického myšlení přelomu století. Zobrazené charaktery čtyř postav, provázející vzestupy a pády světoznámé pěvkyně, byly pro ni proto tragikomickým komentářem k "údělu umění v Čechách". Svou hru napsala v době, kdy jakékoliv vybočení z průměru bylo více než neobvyklé. Také bylo většinou "po zásluze potrestáno".
Její monodrama se dočkalo také rozhlasového ztvárnění v podání Jiřiny Jiráskové, ale dobová cenzura značnou část textu vyškrtla. V roce 1985 obsadila Lída Engelová v plzeňském divadle hru čtyřmi herečkami - v této úpravě se až na výjimky hraje dodnes.
Podle Engelové se ukazuje, že téma výjimečného umělce v nechápajícím světě je stále živé - a to nejen u nás, ale i v zemích sousedících. Hra už byla přeložena a uvedena ve slovenštině, maďarštině, polštině a němčině. První reprízy inscenace se na komorním jevišti Violy odehrají 8. dubna a 14. května.
Ema Destinnová, vlastním jménem Emilie Kittlová, se narodila 26. února 1878 v Praze. Patřila k nejvýznamnějším představitelům českého interpretačního umění, dosáhla světové proslulosti mimo jiné v Covent Garden v Londýně(1904-1914, 1919), v Metropolitní opeře v New Yorku(1908-1916 a 1920-1921), v Národním divadle v Praze(1901-1924). Byla činná i literárně. Koncem 70. let měl premiéru film režiséra Jiřího Krejčíka a scenáristy Zdeňka Mahlera Božská Ema, ve kterém titulní roli vytvořila Božidara Turzonovová.
