"Spartakus vžité představě o romantickém baletu odporuje už tím, že je to ryzí mužský tanec umocňovaný bojovými scénami. Jsou v něm ale i nádherné lyrické scény prodchnuté citem," uvedl Pokorný.

Inscenace v Plzni vyjde z libreta Nikolaje Volkova, Pokornému ale nejde jen o atraktivní bojové scény. "Obohacením o různé dějové detaily chceme postihnout také rozkol mezi vůdci povstání a myšlenkové pozadí těch událostí vůbec, ale i kontrast mezi tehdejším životem na venkově a zhýralým prostředím Říma," uvedl.

Podle Ichové balet Spartakus, velký příběh o touze po svobodě a úniku z poroby doplněný působivou hudbou, v Plzni dosud uveden nebyl. "Z autorova baletního díla tu byla pouze v roce 1975 nastudována Gajané, dvakrát pak tančil soubor na jeho symfonickou suitu Maškaráda, a to v letech 1965 a 1994," uvedla.

Světovou premiéru měl balet v Leningradě v roce 1956. "Chačaturjan v něm plně uplatnil svůj osobitý styl těžící ze spojení arménských folklorních prvků s tradicí ruské symfonické hudby 19. století a s podněty impresionistické instrumentace. Působivá hudba nepřestává lákat mnohé světové tvůrce," dodala. Pro svou náročnost je titul vnímán i jako zkouška interpretační vyspělosti baletních souborů.

Podle Pokorného patří titulní role Spartaka k velkým snům tanečníků. V Plzni ji nastudovali Petr Hos a Richard Ševčík, Spartakovu ženu Frygii ztělesní Jarmila Dycková s Nelou Mrázovou. Výpomoc v bojových scénách poskytne tanečníkům skupina historického šermu, za dirigentským pultem bude stát Jiří Štrunc, scénu vytvořil Tomáš Moravec, kostýmy Tomáš Kypta.