"Žádost do Norských fondů jsme podali 20. června, na podzim bychom mohli vědět, zda jsme uspěli," uvedl.
Chotěšov na projekt, jehož záměr vznikl roce 2007, potřebuje 12 milionů korun. Pokud by získal peníze, znamenalo by to pro památku zásadní zlom, neboť by se konečně našla náplň pro hlavní objekt. Obec s více než 2600 obyvateli si od umístění soch v klášteře slibuje zvýšení atraktivity kláštera, úspěch projektu by znamenal jeho viditelné oživení.
Podle Hrubého Chotěšov žádost ještě rozšířil. Počítá s tím, že při určitých příležitostech by byla památka prezentována formou takzvaného geomappingu, tedy přímo na fasádu by byl promítán příběh kláštera.
Kdyby obec uspěla, za peníze by upravila část interiéru jednoho přízemního křídla konventu i zajistila zrestaurování několika soch. V první fázi by mělo být v objektu umístěno osm originálů. Jde o sochy vyrobené z pískovce, které kvůli povětrnostním vlivům podléhají destrukci. Časem by mohly v objektu začít fungovat i restaurátorské dílny, projekt navrhuje, aby originály zůstávaly a na původní místa by se vracely kopie. V dalších etapách by mohlo pokračovat doplňování výstavních prostor o další sochy. Depozitář má být součástí průvodcovské trasy.
Chotěšov, který vlastní objekt konventu, prelatury i hospodářské budovy, se snaží postupně areál opravovat, sám na to ale nestačí. Ročně ze svého dává do kláštera v průměru půl milionu korun. Podle starosty se letos podařilo získat od ministerstva kultury dotaci 1,450.000 Kč, za peníze bude opraven střešní plášť konventu. "Tedy část střechy, která je právě nad tím depozitářem," uvedl starosta.
Areál kláštera z počátku 13. století se v roce 2010 stal národní kulturní památkou, náklady na jeho opravu se odhadují na víc než miliardu korun. V areálu se zatím konají koncerty, svatby, v barokním pavilonku je stálá expozice techniky dobrovolných hasičů z Plzeňského kraje.
