"Veletržní palác je jedna z nejkrásnějších a nejvýraznějších budov v Praze. Byla postavena koncem 20. let a její život ovlivnily politické, společenské a kulturní události doby. V roce 1974 zachvátil budovu zničující požár a po dlouhých diskusích, jak s torzem naložit, byla předána Národní galerii v Praze," říká Helena Musilová, ředitelka Sbírky moderního a současného umění, která ve Veletržním paláci sídlí. Připomíná, že palác je sám o sobě pro tuto sbírku exponátem a pro NG je důležitým objektem, byť svým charakterem odpovídajícím původní funkci determinuje projekty a výstavy, které se v něm konají.
Další výstava k historii paláce začne v srpnu, bude se jmenovat Pražské skleněné peklo a zacílí přímo na vlastní požár v roce 1974. Třetím projektem je výstava Jiřího Sozanského a ukáže, jak se téma Veletržního paláce dostalo koncem 70. let do díla jednoho z našich nejzajímavějších výtvarníků a je nositelem celé řady často existenciálních témat, uvedla Musilová.
Výročí požáru Veletržního paláce bude také námětem různých diskusí, workshopů, které nabídnou setkání s teoretiky umění i architektury nebo architekty včetně třeba Miroslava Masáka, autora rekonstrukce paláce po požáru.
Budova byla původně určená pro konání veletrhů, později byla sídlem podniků zahraničního obchodu. Dne 14. srpna 1974 byla téměř zničena obrovským požárem, jehož likvidace trvala do 20. srpna. Škoda, kterou největší požár v moderní historii Prahy způsobil, byla vyčíslena na 224 milionů korun. Uvažovalo se i o likvidaci budovy, v roce 1976 však bylo rozhodnuto o rekonstrukci. Národní galerii byl přidělen v roce 1980.
Kompletně zrekonstruovaná byla až v 90. letech, v roce 1995 byla pro veřejnost otevřena tři podlaží stálých expozic.
