"Rozhodnutí nejvyššího soudu respektujeme a naše další kroky brzy oznámíme v parlamentu," citovala mluvčího agentura Reuters.
Soud dnes také jednomyslně rozhodl, že k procesu odchodu z EU se už nemusí vyslovovat skotský, severoirský a velšský parlament. Tím podle Reuters odstranil vládě z cesty případnou velkou překážku. Na tuto část rozsudku už rozhořčeně reagovala skotská premiérka Nicola Sturgeonová, podle níž má britská vláda přes opačný názor justice "politickou povinnost" před zahájením procesu odchodu z EU požádat jednotlivé parlamenty o souhlas.
Obyvatelé Skotska a Severního Irska v červnovém referendu hlasovali pro setrvání v unii, většina Anglie a Walesu byla pro takzvaný brexit.
Britští poslanci podle deníku The Guardian začnou brzy projednávat zákon, který vládě umožní zahájit s Bruselem rozhovory o odchodu. Vláda hodlá návrh zákona předložit poslancům už v příštích dnech, oznámil ministr pro brexit David Davis. Dodal, že pokud jde o brexit, dosáhla země "bodu, odkud není návratu".
Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas dnes v Bruselu novinářům řekl, že po rozhodnutí soudu je nyní na britské vládě, aby z něj vyvodila příslušné závěry. "My čekáme na formální oznámení (britského záměru odejít), takže nebudeme komentovat věci týkající se vnitřního právního či ústavního pořádku členských zemí," podotkl mluvčí. Opakovaně odmítl odpovědět na otázku, zda je z právního hlediska možné případnou notifikaci podle článku 50 unijní smlouvy následně odvolat.
Očekává se, že britský parlament bude výsledek lidového hlasování respektovat. Labouristická opozice ale už dříve uvedla, že bude usilovat o to, aby poslanci měli šanci brexitové vyjednávání ovlivnit. To dnes potvrdil i vůdce strany Jeremy Corbyn. Jeho mluvčí sdělil, že labouristé neplánují "zhatit proces spuštění článku 50" smlouvy o EU, který se zabývá ukončením členství. Chtějí ale prosadit takové dodatky k zákonu, které zabrání tomu, aby se ze Spojeného království stal daňový ráj.
Vůdce liberálních demokratů Tim Farron po vyhlášení rozsudku oznámil, že devět poslanců jeho strany bude hlasovat proti spuštění článku 50 a že požaduje další referendum o konečné dohodě Londýna s Bruselem o budoucích vztazích.
Vláda chce zahájit jednání o opuštění EU do konce března, ale spekulovalo se, že by to mohlo být ještě dřív. Premiérka Mayová v nedávném projevu oznámila záměr dosáhnout takzvaného tvrdého brexitu, tedy nekompromisního odchodu země z Evropské unie. Londýn neusiluje ani o částečné, ani o přidružené členství. Hodlá vystoupit z jednotného trhu a z dalších unijních struktur, včetně soudního systému. Chce mít kontrolu nad přílivem lidí z unijních zemí a má zájem uzavřít s EU zcela novou celní dohodu.
Na britskou justici se kvůli brexitu obrátili investiční manažerka Gina Millerová a kadeřník Deir Dos Santos, kteří argumentovali tím, že brexitem přijdou Britové o některá práva, například o právo volného pohybu v rámci členských zemí unie. To se podle navrhovatelů nemůže stát bez souhlasu parlamentu. Za pravdu jim dal už soud nižší instance.
"Je to vítězství demokracie a právního státu," řekl Dos Santosův advokát. Millerová v prohlášení mimo jiné uvedla, že dnešní verdikt poskytuje právní jistotu založenou na demokratickém procesu a také právní základ pro vládu, aby mohla proces odchodu z unie zahájit.
