Policisté budou moci nově používat šest kajutových člunů za 45 milionů korun a deset nízkoponorných plavidel za 28 milionů Kč. Podle Vondráška jsou určeny i pro zvládání mimořádných událostí, při záplavách je lze používat ke sledování povodňové aktivity či evakuaci a záchraně lidí. "Jsou určeny samozřejmě i do běžného výkonu služby při hlídkové činnosti na vodních plochách, případně při pátrací činnosti," uvedl náměstek. Nízkoponorné čluny zvládají vodu se silným proudem a nevadí jim větve či ostré předměty pod hladinou, které by jiné lodě poškodily. Podle Vondráška jde o součást projektu EU na zvýšení akceschopnosti při zvládání mimořádných událostí. Obnáší celkem 23 výběrových řízení na dodávky dohromady za více než miliardu korun, které nyní policie přebírá.

V Česku fungují poříční oddělení na Slapech, v Praze, Ústí nad Labem a Nymburce. Nové lodě získají všechna oddělení kromě pražského, protože pravidla evropských fondů zohledňují to, jak je daný region bohatý. Určitě tyto lodě budou sloužit i pro obvodní oddělení, která mají ve svém teritoriu velké vodní plochy, jako například Lipno, Orlík, Novomlýnská přehrada a další.

Policejní plavidla se podle náměstka obměňují postupně. "K té obměně dochází postupně, k takhle velké obměně za 23 roků, co sloužím, určitě nedošlo," uvedl Vondrášek. Do budoucna budou podle něj policisté potřebovat například ještě nové garáže pro lodě.

Středočeská policie dnes převzala tři kajutové a dva nízkoponorové čluny. Měly by sloužit na Slapské přehradě, v Nymburce, případně ve Štěchovicích. Na Slapech policisté obměňují svou flotilu zhruba po 15 letech. Na stavu lodí se podle instruktora potápění Marka Jošta podepsaly hlavně povodně. Při záchraně lidí navíc čluny nelze moc šetřit. "Nemůžete čekat, až se to zahřeje. Musíte do toho skočit a jet," podotkl.

Posledním dramatickým případem byl začátkem listopadu zásah na Orlické přehradě, kde zemřel člověk při rekreačním potápění. "Museli jsme transportovat tělo z té hloubky a ohledávat místo," uvedl Jošt.

Dobře fungující technika je podle něj nezbytná hlavně při mimořádných událostech. Při předloňských záplavách se nedaleko jejich základny sesula chata a trosky uvěznily dva lidi. "Popadaly stromy, takže se tam nemohli dostat hasiči ani záchranáři. Veškerý transport byl po vodě. A jen se odpočítával čas, kdy se pustí Slapská přehrada, která už nemohla zadržovat víc vody. A my jsme evakuovali lidi patnáctiletým člunem, který nešel pomalu nastartovat," vzpomínal Jošt.

Kromě velkých plavidel, které mají navigaci, hloubkoměr, osvětlení a vytápění, policisté na Slapech používají také pracovní prámy, nafukovací gumové čluny a jako jediní v republice i vodní skútr. Oddělení Slapy má 14 členů, z toho polovina jsou služební potápěči. Úkolem policistů z poříčních oddělení je také dohlížet na vnitrozemskou plavbu, podle Jošta v podstatě fungují jako dopravní policisté na vodě. Zároveň v případě potřeby poskytují plavidla včetně posádky ostatním složkám policie.