Bývalý generální ředitel Kovohutí Břidličná byl obžalován společně s předlistopadovým ministrem paliv a energetiky Antonínem Krumniklem a podnikatelkou Marcelou Gajdovou, a to z nezákonných transakcí při nákupu většinového podílu akcií hutí. Všechny tři však soudy v roce 2010 pravomocně zprostily viny. Ministerstvo spravedlnosti Hradilovi následně přiznalo 471.000 korun jako náhradu nákladů obhajoby a 147.000 korun jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního řízení. Podle úřadu nemá na víc peněz nárok.
Hradil ale tvrdí, že mu vznikla mnohem vyšší škoda a že za ni mohou orgány činné v trestním řízení. "Pokoušel jsem se přesvědčit státního zástupce a policistu, aby akcie odblokovali, že může dojít k velké ztrátě. Jejich reakce byla výsměšná a přezíravá," řekl dnes soudkyni.
Uvedl, že do kovohutí chtěla původně investovat půl miliardy Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nakonec ale bez udání důvodu od transakce ustoupila. Zdroj z banky údajně Hradilovi neoficiálně sdělil, že to bylo kvůli probíhajícímu trestnímu řízení. Pro kovohutě to prý byla těžká rána. "Zoufale jsme se snažili najít jinou variantu a našli jsme ji v Kerametalu, což byl velký hráč," řekl.
Svou výpovědí ho podpořil i šéf slovenské firmy Kerametal Igor Junas. "Kerametal chtěla získat pozici majitele či spolumajitele v Kovohutích Břidličná, a upevnit si tak postavení na českém trhu," uvedl s tím, že jeho náměstek proto jednal s Hradilem o převodu akcií. Z obchodu ale v důsledku trestního stíhání sešlo. "Dostali jsme informace, že nakládání s cennými papíry kovohutí bylo omezeno. Lhůta stanovená ve smlouvě tak nemohla být dodržena, a to ani poté, co jsme ji prodloužili. Proto jsme koncem roku 1998 dohodu zrušili," popsal.
Soudkyně upozornila na to, že ve výroční zprávě představenstva Kerametalu za rok 1998 není o plánovaném obchodu žádná zmínka. Podle Junase k tomu ale nebyl žádný důvod, protože investice byla zmařena.
U soudu dnes vypovídal i někdejší finanční ředitel Kovohutí Břidličná Marek Sklenář. Podle něj bylo zablokování akcií katastrofou. "Firma se dostala do spirály, která skončila prohlášením konkurzu na společnost," podotkl.
Kauza Kovohutí Břidličná se táhla od roku 1995. Hradil, Krumnikl a Gajdová podle obžaloby fingovali prodej části výrobního zařízení podniku a jeho zpětný odkup za značně nadhodnocenou sumu. Žalobce tvrdil, že tak vznikla neexistující pohledávka, kterou obžalovaní využili k dalším operacím mezi navzájem provázanými firmami, jež zcela ovládali. Obžaloba dále uváděla, že Hradilova společnost Lombard tak získala bez vynaložení jediné koruny akcie v hodnotě 310 milionů korun.
Kovohutě Břidličná skončily v roce 2000 v konkurzu. Věřitelé uplatnili pohledávky ve výši 3,5 miliardy korun.
