Převážná většina členů bankovní rady se podle záznamu přikláněla k názoru, že na dlouhodobý pohyb inflace v horní polovině tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle musí měnová politika reagovat zpřísněním měnových podmínek, tedy růstem úrokových sazeb. "Několik členů bankovní rady by si v této souvislosti dokázalo představit růst sazeb o 50 bazických bodů. Nicméně převážila preference politiky malých kroků," uvádí záznam.
Nejistoty ohledně brexitu, nárůstu protekcionistických opatření a rozpočtu Itálie byly pak podle záznamu pro jednoho člena bankovní rady důvodem pro pozvolnější průběh zvyšování sazeb.
Ze záznamu dále vyplývá, že mezi členy bankovní rady panovala shoda v tom, že i přes své zpomalení se česká ekonomika nadále vyvíjí příznivě.
ČNB minulý týden představila novou makroekonomickou prognózu. Zhoršila v ní odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta a pro příští rok na 3,3 procenta. V předchozí srpnové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 3,4 procenta. Zároveň banka v nové prognóze očekává, že průměrný kurz koruny letos bude 25,60 Kč/EUR a příští rok posílí na průměrných 24,70 Kč/EUR. V roce 2020 by měla koruna podle ČNB posílit na průměrných 24,20 Kč/EUR.
Pro Hampla bylo měnové jednání rady ČNB ve čtvrtek 1. listopadu posledním. Od prosince vystřídají v bankovní radě Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka ekonomové Tomáš Holub a Aleš Michl.
