"Typickou oblastí instalace kogeneračních jednotek je náhrada dosluhujících plynových kotlů v sídlištních a městských výtopnách nebo ve firmách. To jsou zdroje o velikosti stovek kilowattů (kW) až jednotek MW a tam je stále je prostor pro další rozvoj. Mikrokogenerace, tedy zdroje do velikosti 50 kW jsou zatím stále relativně drahé a méně účinné. Ale i v tomto segmentu očekáváme do budoucna větší rozvoj," uvedl dnes Šimoník. Odhaduje že do roku 2030 by mohlo být v ČR v provozu až 1000 MW kogenerací s plynovými motory. Instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je asi 2000 MW.

Lídrem trhu kogenerací je společnost ČEZ Energo ve které vlastní 50,1 procenta společnost ČEZ a 49,9 procenta třebíčská firma Tedom. Firma aktuálně provozuje 119 kogeneračních jednotek v 64 lokalitách ČR. Mezi zákazníky jsou podle společnosti teplárny, průmyslové podniky, nemocnice, hotely, školy nebo obce, které kogenerační jednotkou doplňují dosluhující zdroje v rámci centrálního zásobování teplem.

Proti loňskému prvnímu pololetí stoupla v prvních šesti měsících letošního roku výroba elektřiny z kogeneračních jednotek ČEZ Energo meziročně o osm procent na 139.000 megawatthodin (MWh), výroba tepla pak o čtyři procenta na 690 terajoulů (TJ). "Od konce roku 2010 se nám podařilo zvýšit počet provozovaných lokalit čtyřikrát a další místa přidáme letos," uvedl generální ředitel ČEZ Energo David Bauer.

Trvalý zájem o kogenerační jednotky eviduje podle marketingového manažera Vlado Murára i samotný Tedom. "Proti loňskému roku jsme v tržbách o několik procent výše," řekl ČTK. Podotkl, že firma očekává, že zájem o úsporné technologie bude stoupat úměrně tomu, jak poroste cena elektřiny. Ceny kogeneračních jednotek na bází spalovacích motorů ve výkonech od 30 kW do 1 MW se podle něj pohybují v řádu jednotek milionů korun.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor míní, že kogeneracím prospělo, když po období legislativní nejistoty schválila Evropská komise v březnu minulého roku podporu pro zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) postavené v letech 2016 až 2020. "Ještě větší stimul očekávám od nyní právě připravované novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Zatímco v současnosti je podpora kogenerace vypisována pouze na rok a není na ni právní nárok, tak nově bude stanovena na 15 let. To zásadně zlepší podmínky financování nových instalací," dodal Gavor.

Zatímco z klasických elektráren se teplo vznikající při výrobě elektřiny vypouští bez užitku do okolí, kogenerační jednotka ho využívá k vytápění nebo přípravě teplé vody. Podle propagátorů tím šetří palivo i peníze a navíc garantuje vysokou účinnost využití energie. Ta podle dostupných údajů přesahuje 90 procent, což znamená nižší emise škodlivých látek do ovzduší. Jako palivo je využíván plyn.