Průzkum potvrdil, že firmy jsou závislé na EU, především na Německu. Stále více se mezi podniky objevuje i tendence vracet se na trhy zemí bývalého Sovětského svazu, kam export v posledních pěti letech vlivem ekonomických problémů v Rusku klesl. Třináct procent firem vyváží do 21 a více zemí a dalších 19 procent exportuje do 11 a více zemí, což je meziroční nárůst o plnou třetinu.

Průzkum ukazuje meziroční dvojnásobný nárůst významu kurzového rizika spojeného s ukončením intervencí. Potvrdil také, že ČR je průmyslově orientovanou zemí, neboť 83 procent z celkového objemu exportu směřuje na podnikové trhy, 13 procent zboží končí ve spotřebitelském segmentu a jen čtyři procenta vyvážených produktů jsou určena pro veřejné trhy v zahraničí.

Z šetření dále vyplynulo, že oproti předchozímu období stoupl z 63 na 85 procent počet firem, které kromě státní podpory využívají také vlastní pracovníky přímo v místě exportu.

Největšími bariérami, se kterými se firmy v exportu potýkají, jsou kurzová rizika a všeobecně vysoká míra byrokracie v našem podnikatelském prostředí. V obou případech je to přibližně dvojnásobný nárůst oproti loňsku. "Firmy očekávají od státu nepřímou podporu exportu. Ta by podle nich měla mít především podobu snížení daňové a administrativní zátěže, podpůrné obchodní politiky a prezentace v zahraničí," uvedl ministr průmyslu Tomáš Hüner (ANO).

Malé a střední firmy se na českém vývozu podílejí zhruba z poloviny. Export tuzemských firem byl loni rekordní. V přeshraničním pojetí se meziročně zvýšil o 5,7 procenta na 4,2 bilionu korun.

mdk mal