Nově založené svěřenské fondy by měly být do rejstříku zaregistrovány notářem. Povinnost zápisu se týká také všech existujících fondů. Ty, které byly založené před 1. lednem 2018, musí registrovat soudy. Tam ale zápis do elektronického rejstříku podle asociace postupuje velmi pomalu. "V tuto chvíli trvá zhruba čtyři týdny, než se svěřenský fond ve veřejném rejstříku objeví," uvedl James Turnbull z APRSF.

Poslední termín pro zapsání je stanoven na 30. června. Pokud některý z fondů nestihne včasný zápis do rejstříku, přestane existovat. Důležitý je přitom samotný datum zápisu, nikoliv zobrazení fondu ve veřejném rejstříku.

Nový registr by měl být účinný v boji proti praní špinavých peněz nebo k jiným protiprávním účelům, uvedl Turnbull. Zájem o svěřenské fondy podle něj neustále roste. "Ve střednědobém horizontu očekáváme, že změny v zákoně budou mít na svěřenské fondy velmi pozitivní dopad," dodal.

Turnbull již dříve řekl, že evidence zřejmě nebude mít viditelný dopad na fungování svěřenských fondů premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Veřejně dostupné informace jsou totiž výrazně omezené. "U jeho fondu je navíc většina informací již veřejně známá," podotkl. Babiš loni v únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol právě do svěřenských fondů.

Do rejstříku se zapisují nejen svěřenské fondy podle českého práva, ale též zahraniční svěřenské fondy působící na území ČR. Podle odhadu asociace je v Česku zhruba tisíc svěřenských fondů. Konkrétní počet bude známý až po 30. červnu.

Kontrola státu nad svěřenskými fondy se od ledna 2018 zpřísnila i v dalším ohledu. Účinnosti současně nabývá novela zákona proti praní špinavých peněz. Tou se zřizuje tzv. evidence skutečných majitelů, do níž bude svěřenský správce povinen nechat zapsat skutečného majitele fondu, tedy fyzickou osobu mající nad činností fondu rozhodující vliv.