Podle zpřesněných dat HK letos zvýšilo mzdy svým zaměstnancům 82 procent zaměstnavatelů v ČR, zaměstnance ještě letos navíc čekají 13. mzdy a nové benefity. Zaměstnanci si podle komory letos polepšili na mzdách nejčastěji o pět a více procent. Více než sedmiprocentní nárůst mezd hlásí dokonce každá šestá firma v zemi. Většina firem bude zvyšovat mzdy i v roce 2018, třetina zaměstnanců si polepší o více než pět procent. Žádná firma nepředpokládá, že by musela mzdy snižovat, uvádí HK.

Ani vysoký růst mezd ale podle komory nevyřeší problém, kterým je nedostatek kvalifikované pracovní síly ve výrobě. Podnikatelé to označují za největší překážku rozvoje podnikání pro letošek i rok 2018. Nyní je neobsazeno 200.000 pozic.

"Pokud chceme, aby česká ekonomika rostla v příštích letech, jsou nutná zásadní systémová opatření. Tedy reforma vzdělávání, mobilizace ˇneaktivních' skupin obyvatelstva, například žen pečujících o děti nebo o staré rodiče. Operativní řešení spočívá v odstraňování bariér při náboru zahraničních pracovníků," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Komorový barometr znovu potvrdil, že tuzemské zaměstnavatele brzdí dlouhodobě vysoká odvodová zátěž, která patří mezi vůbec nejvyšší mezi vyspělými zeměmi světa. Hospodářská komora dlouhodobě prosazuje její snížení, aby si české firmy udržely svou konkurenceschopnost se zbytkem světa.

Komora mapovala i další překážky podnikání. Celkem 65 procent firem odpovědělo, že se regulatorní zátěž v roce 2017 proti loňsku zvýšila. Snížení této zátěže přitom vnímala jen dvě procenta respondentů. Do regulatorní zátěže patří souhrnně například netransparentnost právního rámce, platební a jiné povinnosti v daňovém systému, administrativní a další činnosti přímo nesouvisející s podnikáním, náročnost komunikace mezi podnikatelem a státem nebo omezování podnikatelské svobody, upřesnil ředitel odboru legislativy, práva a analýz komory Ladislav Minčič.

Téměř 96 procent firem plánuje ve druhém pololetí letošního roku zdražovat nebo zachovat současné ceny. Roli v tom hrají nepochybně i zvýšené náklady na zaměstnance a situace na trhu práce. Firmy tak pokračují v trendu z předchozího pololetí, avšak plánované zvýšení cen avizuje jen 18 procent firem (na rozdíl od 30 procent z prvního pololetí), zbylých 78 procent hodlá zachovat nynější ceny. Nejvíce podniků plánuje zvyšovat ceny ve zpracovatelském průmyslu (24 procent), v závěsu je stavebnictví (23 procent).

Na 77 procent podnikatelů by si od příští vlády nejvíce přálo snížení regulatorní zátěže podnikatelů. Dvěma třetinám by nejvíce ulehčilo snížení daní nebo odvodů. Mezi nejčastěji zmiňovanou trojici požadavků se dostala i vymahatelnost práva.

Do ankety se zapojilo 429 podnikatelských subjektů napříč kraji a odvětvími, převážně mikro a malé podniky do 50 zaměstnanců.