Čestmír Novák, vedoucí českokrumlovské pobočky firmy Hameco Evropa, která se zabývá velkoobchodním prodejem alkoholických i nealkoholických nápojů či chlazených a mražených potravin, odhadl investici do EET na půl milionu korun. "Máme dvanáct skladů, tak abychom vybavili řidiče telefonem, tiskárnou. Nemyslím, že by EET měla být blbost, ale osobně se mi nelíbí ten pohled, že někdo kradl a ostatní ne," řekl ČTK Novák.

S náklady navíc počítá i společnost Real servis z Plané nad Lužnicí na Táborsku, distributor sortimentu pivovaru Staropramen. V EET vidí vedoucí firmy Přemysl Brom sporné věci. "Musíme mít s sebou minimálně pokladnu a znamená to pro nás práce navíc. Manželka má internetový obchod a nechápu, proč platba kartou musí být evidována, když jde přes účet v bance. I v jiných oborech jsou nesrovnalosti. A můžeme se bavit, jestli je to vůbec pro státní kasu přínos, když se najme 400 nových úředníků," řekl ČTK Brom.

V řádu několika desítek tisíc korun, mimo jiné na úpravu softwaru, odhadla náklady na zapojení do EET firma ZC, distributor zahrádkářských potřeb z Jindřichova Hradce. Majitel firmy Petr Hembera nechápe, proč se k EET musí připojovat velkoobchod. "Každá firma, která fakturuje nějaké zboží, ho dodává s fakturou, ta má řádné číslo, variabilní symbol, je to dostatečná evidence. Nemůžeme fungovat bez účtenek. EET na distribuci zboží vnímám jako omyl zákona. A pokud chce někdo dělat pořádek v daních, musí to pojmout tak, že se podívá na dotace EU, na daňové ráje a na věci, díky kterým mají velké firmy možnost odklánět daně v úplně jiných částkách než babička na vesnici, která má hospodu," řekl ČTK Hembera.

Podobně mluví obchodní zástupce Oriflame z Českých Budějovic Jaroslav Hnízdil. EET považuje za obrovskou byrokratickou zátěž, jež podnikatelům zkomplikuje život. "Prodáte někomu pytlík, ten pytlík musíte někam zadat a vyjede účtenka, která je kolikrát dražší než ten pytlík. Pro mě je to státní buzerace lidí, kterým stát nevěří," řekl ČTK Hnízdil. Naopak smířen s EET je Pavel Hudeček z firmy Dolanea ve Čkyni na Prachaticku, jež dodává džusy a přírodní ovocné koncentráty. Její náklady to neovlivní. "Prostě se zaregistrujeme a budeme fungovat, co nám zbývá. Je to zákon, tak musíme vyhovět, není moc nad čím meditovat," řekl ČTK Hudeček.