V případě takzvaného Grexitu, tedy odchodu Řecka z eurozóny, by Evropská centrální banka (ECB) měla Řekům zastavit přísun nových eur. Zásoby tvrdé měny, jimiž Atény disponují, zřejmě nebudou stačit na to, aby mohla vláda pokrýt všechny své závazky. To by vládu patrně donutilo začít vydávat dlužní úpisy, jimiž by platila státním zaměstnancům a které by použila i k výplatě důchodů.
Kupní síla dlužních úpisů, ať již na ulici nebo v zahraničí, by pak byla přímým měřítkem hodnoty nové měny.
Hrubé odhady devalvace, kterou by řecká ekonomika potřebovala, aby byla na mezinárodních trzích znovu konkurenceschopná, hovoří o 25 až 30 procentech. Ukazují to studie několika bank a výzkumných společností zveřejněné za poslední půlrok. Ovšem chaos, který by po odchodu z eurozóny v Řecku pravděpodobně nastal, by devalvaci téměř jistě prohloubil až k 80 procentům, tvrdí experti. Ztráta eura by totiž vedla ke krachu firem nejen v soukromém, ale i ve veřejném sektoru.
Řekové dnes v referendu rozhodují, zda přijmout tvrdší úsporná opatření výměnou za další finanční pomoc od věřitelů, anebo zda vyslyšet doporučení vlády a navrhovaná opatření odmítnout. V takovém případě je odchod z eurozóny reálnou možností. Průzkumy veřejného mínění před hlasováním žádný výrazný náskok jednoho či druhého tábora nenaznačovaly.
Nutnost zavedení jiné měny v Řecku, pokud tamní voliči dnes odmítnou požadavky věřitelů, dnes potvrdil i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
"Bude Řecko po tomto referendu stále v eurozóně? Určitě ano, pokud ale řeknou 'ne', pak budou muset po referendu zavést jinou měnu, protože euro jako platební prostředek už nebude k dispozici," řekl Schulz v dnešním vysílání rozhlasové stanice Deutschlandfunk. Jeho rozhovor byl předtočen, Schulz odpovídal už ve čtvrtek. "Ve chvíli, kdy někdo zavede novou měnu, odchází z eurozóny. To jsou ty faktory, které mi dávají určitou naději, že lidé dnes nebudou volit 'ne'," řekl Schulz. Reuters upozorňuje, že Schulzovy komentáře patří k těm nejjasněji formulovaným, jaké z úst vysokých představitelů EU dosud zazněly.
Francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron dnes naopak stanici BFM řekl, že ani odmítnutí reforem v plebiscitu nemůže automaticky vést k odchodu země z eurozóny.
Šéf německé centrální banky Jens Weidmann podle zdrojů listu Handelsblatt varoval vládu Angely Merkelové, že odchod Řecka z eurozóny by způsobil v německém rozpočtu výpadek v řádu miliard eur. Negativně by totiž ovlivnil profit Bundesbanky, která dodává do rozpočtu peníze.
Stroze naopak situaci kolem budoucnosti Řecka komentoval člen Výkonné rady ECB Benoit Coeure. ECB je podle něj připravena přijmout dodatečná opatření, pokud si to situace vyžádá. "Za současných podmínek vysoké nejistoty v Evropě i ve světě už dala ECB jasně najevo, že pokud budeme muset udělat víc, uděláme víc. Ty správné nástroje na to najdeme," řekl dnes Coeure na konferenci v jihofrancouzském Aix-en-Provence. "Naši vůli v této záležitosti jednat, by nikdo neměl zpochybňovat," dodal.
