"Rozdíly mezi úrovní mezd řadových a manažerských pracovníků se prohlubují od začátku ekonomické krize. I přesto tato situace není jen postkrizový fenomén. Je to trend, který se vybudoval za posledních 30 let a vydržel jak v průběhu krizí, tak během období ekonomického růstu," uvedl konzultant Hay Group Ben Frost.
Největší počet zemí, které zaznamenaly snížení platových rozdílů, je v Evropě. Jde například o Švýcarsko, Francii a Polsko, kde se platové rozdíly snížily o 3,3, 5,6, respektive o 12,8 procenta. Ve Spojených státech naopak růst činil 10,6 procenta.
V reakci na krizi začalo podle Frosta mnoho firem v Evropě uplatňovat kolektivní snížení mezd proto, aby nemusely propouštět. Naopak americké firmy častěji propouštějí a čekají, že vysocí manažeři, kteří ve firmách zůstávají, převezmou více odpovědností a rozšíří obsah aktivit. "Mnoho těch, kteří zůstávají zaměstnáni, dostávají větší mzdy jako kompenzaci toho, že mají více práce. To vede v důsledku ke zvýšení rozdílů mezi mzdami a k dalšímu rozevření nůžek platových výměrů mezi lidmi," dodal Frost.
Průzkum zahrnuje data o více než 16 milionech pracovníků z více než 24.000 organizací ve 110 zemích světa. Ukazuje průměrné rozdíly mezd mezi řadovými zaměstnanci a vysokým managementem podle zemí mezi roky 2008 a 2014.
