Ministerstvo dnes odsouhlasilo průzkum v dalších čtyřech lokalitách. Jde o Čertovku na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horařďovic v Plzeňském kraji, Magdalénu na Táborsku a Čihadlo na Jindřichohradecku v jižních Čechách. Správa úložišť ještě čeká na rozhodnutí o Hrádku na Jihlavsku a o lokalitě Horka pod Velkým Meziříčím.
Ministerstvo podle své mluvčí Petry Roubíčkové rozhodlo takto proto, že jde o průzkum, který prý nemá dopady na životní prostředí. "Ze zákona nic nebránilo vydat kladné rozhodnutí pro realizaci geologických neinvazivních prací," odpověděla na dotaz ČTK Roubíčková.
Aktivisté se dlouhodobě snaží celý proces zastavit, uvedla v dnešní regionální příloze Mladá fronta Dnes (MfD) "V České republice totiž chybí jasně nastavená kritéria jak pro výběr jednotlivých lokalit, tak i pro pravomoci dotčených obcí," řekl MfD Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla. Po prostudování nynějšího ministerského rozhodnutí zváží, jestli proti němu podá odvolání. Další právní kroky podle deníku nevyloučil ani Martin Schenk ze sdružení Nechceme úložiště Kraví hora.
U Kraví hory ministerstvo poprvé schválilo stanovení průzkumného území v květnu 2013. Bývalý ministr životního prostředí Tomáš Podivínský ale toto rozhodnutí koncem minulého roku zrušil a vrátil k novému projednání. Znovu ministerstvo vyhovělo žádosti správy úložišť minulé pondělí.
Přípravné práce na první etapu geologického průzkumu budou na Kraví hoře zahájeny, jakmile toto rozhodnutí nabude právní moci, uvedla správa úložišť. Schválený průzkum bude obsahovat měření u povrchu, sondáže a odběr hornin neinvazivními metodami. SÚRAO chce práce začít co nejdříve, už na ně vybírá dodavatelskou firmu.
Osmi obcím, na jejichž území se tato lokalita rozkládá, vznikne nárok na čerpání státního příspěvku v celkové výši 9,93 milionu korun ročně. Tato částka má být vyplácena po celou dobu trvání průzkumu. Lokalita Kraví hora leží na území obcí Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná, Sejřek a Milasín na Žďársku, zahrnuje i dvě obce na Tišnovsku - Drahonín a Olší.
Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065, jeho stavba potrvá 15 let. Vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ se nyní ukládá do meziskladů.
