"Kladný postoj ke zvýšení minimální mzdy jistě ovlivňuje i skutečnost, že ji vyplácí pouze asi každý osmý podnik," komentoval výsledky průzkumu ředitel útvaru firemní bankovnictví ČSOB Petr Manda. Snížit minimální mzdu by doporučilo pět firem ze sta. Jejich podíl je tak výrazně nižší než podíl firem, které by minimální mzdu úplně zrušily (15 procent).
Mezi opatřeními na podporu zaměstnanosti firmy nejčastěji souhlasily se zvýhodňováním při zaměstnávání zdravotně postižených. S finanční či daňovou podporou tohoto opatření souhlasilo devět z deseti oslovených podniků. Jen o něco méně (85 procent) by přivítalo podporu zaměstnávání čerstvých absolventů škol.
Takzvaný kurzarbeit, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy, podporuje 70 procent podnikatelů. Nejmenší souhlas získalo zvýhodňování sdílených pracovních míst (52 procent).
Socioložka Eva Králová z TNS Aisa řekla ČT, že pro zvýšení minimální mzdy jsou nejvíc lidé, kterých se to může osobně týkat. Jde o hlavně lidi se základním vzděláním nebo středním vzděláním bez maturity. Mezi zastánce zvýšení minimální mzdy podle ní patří jednoznačně voliči levice, zejména příznivce KSČM. Z nich je 70 procent naprosto přesvědčeno, že jde o správný krok. Naopak jen 18 procent voličů TOP 09 si myslí, že zvyšování minimální mzdy je správné rozhodnutí. Pouze šest procent lidí odpovědělo, že určitě nesouhlasí s jejím zvýšením.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová řekla v České televizi v Otázkách Václava Moravce, že v současné době začíná hovořit se zaměstnavateli o navýšení minimální mzdy o 500 korun. Zdůraznila, že chce, aby na zvýšení byla shoda.
