Zpěvačka, která neuměla zpívat a vyprodala Carnegie Hall: Letos si ji zahraje Meryl Streep

Jmenovala se Florence Foster Jenkinsová (†76). Dnes, v době pseudocelebrit, neumětelů drancujích vkus v pěveckých soutěžích, hvězdných pěchot a hrůzyplných pěveckých poklesků na YouTube by možná zapadla. Ve své době však byla zjevením! Její sen a touha stát se operní divou navzdory všemu a všem byla neskutečná. Chtěla svého cíle dosáhnout, ačkoliv jí chybělo to nejdůležitější – talent a um. Zpívala naprosto příšerně. Natolik, že o ní vzniklo mnoho představení, skečů i filmových parodií. U nás si ji zahrála například Jaroslava Kretschmerová. „Žádná technika na falešný zpěv neexistuje. Musí se to nadřít,“ uvedla herečka v jednom z rozhovorů. Dny a týdny musela pečlivě poslouchat nahrávky Jenkinsové. „Bylo to tak příšerné, až to bylo rozkošné,“ dodává Kretschmerová.

Splněný sen

Florence Foster Jenkinsová nakonec uskutečnila nemožné – v roce 1944 završila svou „kariéru“ dlouho dopředu vyprodaným koncertem v Carnegie Hall. Krátce na to zemřela a světu zbyl její příběh i pár nahrávek, které lze poslouchat jen na vlastní nebezpečí. Enrico Caruso o ní řekl: „První poslech jejích nahrávek vám vyrazí dech. Něco tak strašného nečekáte a jen se smějete. Ale hned potom si začnete lámat hlavu nad tím, jak je možné, že byla tak úspěšná a že ji lidé měli rádi.“ Pravdivý příběh Florence Foster Jenkinsové začal v roce 1868, kdy se v Pennsylvanii narodila. Jako dcera bohatého podnikatele mohla mít vše. Florence si nikdy neuvědomovala, že neumí intonovat ani udržet rytmus. Návštěvníci jejích koncertů, pečlivě vybraní, se jejími výkony bavili. Koncertu ve vyprodané Carnegie Hall se tedy dočkala v 76 letech. Nikdy nemusela na vlastní kůži pocítit krutou pravdu, zemřela šťastná. Na jejím náhrobku stojí: „Mohou o mně říkat, že jsem neuměla zpívat, ale nemohou říkat, že jsem nezpívala.“

Božská Florence

Literární díla, dramata i hru britského dramatika Petera Quiltera Je úchvatná doplní nový přírůstek. Do kin se blíží film Božská Florence (premiéra 26. května 2016), kde si titulní roli střihla vynikající Meryl Streep (66). V tomto snímku se hříšně bohatá Florence Foster Jenkins v roce 1944 sluní na vrcholu newyorské společnosti. Se svým manželem a manažerem v jedné osobě, St. Clair Bayfieldem (Hugh Grant, 55), velkorysým patronem klasické hudby, oblažují městskou smetánku výběrem slavných operních árií v podání samotné božské Florence. Jediným nedostatkem jejích vystoupení je skutečnost, že Florence nejenže nedokáže udržet při zpěvu melodii, ale její hudební nadání a hlas jsou prostě příšerné. Takovouto drobnost ovšem dokáže dobrý milující manžel vyřešit. Bayfield udržuje svou Florence v přesvědčení, že její zpěv je přímo nadpozemsky krásný. A tak Florence vždy zpívá pro pečlivě vybrané a dobře zaplacené publikum či velmi loajální přátele. Povzbuzena svými úspěchy, Florence se rozhodne splnit si celoživotní sen: vystupovat v Carnegie Hall. Ve své neskonalé štědrosti rozdá na svůj chystaný koncert tisíce vstupenek veteránům vracejícím se z války. Bayfield, který ji láskyplně chrání před krutou pravdou o jejím talentu, nyní čelí nejtěžší výzvě svého života…

Britský režisér Stephen Frears (74) mířil na jistotu, když obsadil právě talentovanou a stále krásnou Meryl Streep. Jejího elegantního, aristokratického manžela ztvárnil Hugh Grant a do třetice – v roli klavíristy Cosme McMoona se objeví Simon Helberg (35) známý českým diváků z role Howarda Wolowitze v sitkomu Teorie velkého třesku. Jak uvádí distributor: Božská Florence je film, který musíte slyšet, abyste uvěřili. Užijeme si však i honosnou výpravu, neboť Florence věděla, co je to show. Záplavy květin, opulentní kostýmy, ale i velmi efektní kousky sem tam obecenstvo vytrhlo ze škodolibosti a došlo na aplaus i dojetí. Božská Florence je ale především film o jednom velikém snu. O křehkosti toho, když vše vsadíte na jednu kartu. O tom, co pro lásku jsou partneři schopni dokázat.

Meryl Streep zahájila 66. Berlinale! Fanoušky okouzlil i George Clooney s manželkou Amal