Takhle se chováme ke svým dětem!

Dvacet dětí. Tolik jich v roce 2007 zemřelo poté, co prošlo násilnýma rukama dospělých, většinou svých vlastních rodičů. Zatímco za loňský rok úřady evidují něco přes dvanáct set případů psychického a fyzického týrání dětí, podle odhadů odborníků musí u nás snášet kruté zacházení jedno až dvě procenta dětské populace. To je dvacet až čtyřicet tisíc týraných dětí!

"Čísla, která vykazují statistiky ministerstva práce a sociálních věcí a policie, jsou jen špičkou ledovce. Většina případů zůstává utajena," říká ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.

Proč rodiče ubližují svým dětem? "Nejčastěji k týrání dochází kvůli afektu rodičů, kteří reagují rozčileně. A situace se u nás zhoršuje, neboť lidé stále častěji žijí v existenční nejistotě, jsou vystresovaní. V případech týrání promyšleného se už jedná o deviaci," říká předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková.

Škoda facky, která padne vedle

Kdo by neznal tuto oblíbenou rodičovskou větu. O tom, že na své oblibě ztrácí jen velmi pomalu, svědčí i fakt, že na rozdíl od ostatních národů v Evropě jsou v Česku podle zaběhlých zvyků fyzické tresty brány stále jako jedna z účinných výchovných metod. Řídit se ale heslem 'Kde nepomůže domluva, zabere facka ' může být prvním krokem k rodinné tragédii. Mnohdy si totiž rodiče ani nemusí uvědomit, jakou újmu svým potomkům způsobují.

Nepřiměřené chování rodičů má i další důsledek. Týrané děti totiž často počínání svých rodičů kopírují při výchově vlastních dětí. "Pravděpodobnost, že týrané dítě bude týrat své vlastní děti, je vysoká. Zejména když nejsou včas odebrány z problémové rodiny. Tyto děti předávají dál to, co do nich jejich rodiče zaseli. Jsou labilnější a rodičovská role je pro ně těžší," říká Marie Vodičková.

Jsou Češi tyrani?

Z hlediska evropských měřítek patří Češi mezi největší 'tyrany'. "V počtu týrání dětí jsme na předních příčkách v Evropě a oběti týrání u nás přibývají velkou rychlostí," potvrzuje právnička Nadace Naše dítě Monika Šimůnková.

Zuzana Baudyšová vidí problém především v tom, že zatímco ve světě jsou za týrání udíleny mnohem tvrdší tresty a systém ochrany je účinnější, u nás zákony příliš přísné nejsou. Případní násilníci si tak víc dovolí. Navíc tu máme i onu zmiňovanou letitou shovívavost k fyzickému trestání...

Podle odborníků je důležité, aby si lidé všímali toho, co se děje v jejich okolí. Mnoho lidí navíc zřejmě neví, že pro každého z nás ze zákona vyplývá oznamovací povinnost - kdo ví o týrání, musí to oznámit policii. A že je dítě týrané, se dá někdy poznat docela snadno. Podle psychologů se totiž týrané děti projevují agresivně, ubližují ostatním nebo jsou naopak depresivní, bojí se mluvit, nehrají si s dětmi v kolektivu, straní se, nejsou spontánní. "I u malého batolete se dá poznat, pokud je týrané. Například se chrání, když k němu přijde dospělý," říká Marie Vodičková.