Psal z basy: Vařím v umyvadle!
Býbalý sbormistr, kterému hrozí až dvanáct let vězení, se v současnosti živí jako taxikář a rozhodl se vydat knihu
Nedělní Blesk vám exkluzivně přináší ukázky z Kulínského knihy, ve které popisuje mimo jiné svůj pobyt ve vazbě Součástí knihy jsou i rozhovory s Kulínským, který v nich mimo jiné vysvětluje, jak přišel o panictví, mluví o vztahu k exmanželkám a sexu. Pondělí 2. 5. 2005 ...Když jsme šli do sprchy, vzal jsem párky s sebou. Taky jsem prozíravě vzal z umyvadla špunt. Jen co jsme vlezli do sprchy, zašpuntoval jsem tam umyvadlo, pustil teplou vodu, dal tam ty párky ve fólii, nechal vodu odtékat horním přepadem a v klidu jsem vlezl pod spr-chu. Umyl jsem si vlásky, kůži i boty, utřel jsem se (naštěstí byl zrovna fajn dozorce, který nás moc nehonil), vyndal špunt, odložil jsem ho na umyvadlo, vzal párky a odešel jsem do cely. Nevěra, sex se sboristkami, manželství kvůli zvyku, dvě stě devatenáct dní ve vazbě. To jsou některé z osudových okamžiků života dirigenta Bohumila Kulínského (48). Kvůli obvinění ze zneužívání 49 členek jeho souboru Bambini di Praga přišel o dobré jméno, svobodu i o ženu. Jaké byly jeho dny za mřížemi a co přišlo poté, co byl propuštěn? Nedělní Blesk jako jediný získal dopisy, které Kulínský psal z vězení své dnes již exmanželce Lindě Hrůzové! Jeho intimní psaní jsou součástí Kulínského zatím utajované knihy nazvané Volný pád, která vyjde v první polovině března.
Pondělí 29. 11.2004 ...Na cele je se mnou docela fajn mladý muž, jmenuje se Jarda. Nejdřív mi vysvětloval, co a jak, uklidňoval mne a pak mi dal balíček polomáčených sušenek! To bylo lepší než ruský kaviár se šampíčkem! Ukázalo se, že je to chytrý, čistotný a pořádný kluk a má zásoby sladkostí. Já mu nabídl cigarety a debužírovali jsme - pili jsme vodu z kohoutku a tak. Jídlo je dost hrozné. K večeři čtvrtka chleba - starší, nenakrájená, nože nemáme. K tomu balená uzenina, kolo salámu, klobása a tak. Stolování je na úrovni. Misky s jídlem, chleba a všechno ostatní přímo na stůl. Jí se lžící. Máslo a med se maže střenkou lžíce, kdybys nevěděla... Úterý 30. 11.2004 ...Režim je tu poměrně složitý. Budíček v 6.00, v 6.30 raport - to zní hrozně, ale je to vlastně nej-lepší část dne, protože při raportu můžeš říct, co potřebuješ, a alespoň chvíli s Tebou někdo mluví. V 7.00 snídaně, 9.00-10.00 vy-cházka v kotcích s drátěnou střechou, každý podle cel, tedy já sám - ještě jsem nebyl. Ve 12.00 oběd, v 17.00 večeře, ve 21.00 večerka... Sobota 5. 2.2005 ...V noci jsem přišel na to, v čem je tady pro mne jedna z nejtěžších "zkoušek". Chceš to říct? Tak jo. V tom, če-mu se dá říct 'totální odříkání'. Odříkání všeho. Tebe, přátel, drahých - v srdečním slova smyslu - věcí, které ta-dy nemohu mít, návyků, pohodlí, tech-nických vymožeností, situací, které jsou v normálním životě jakýmisi soukromými rituály. To mi asi chybí nejvíc. Chápeš? Je to dost velká zkouška, zvláště pro toho, kdo v životě mohl mít cokoliv - myslím tím v rámci běžného pohodlného života - a teď nemůže nic... Pondělí 14. 2.2005 ...Dnešek byl pro mne dnem velké změny. Jarda opustil celu číslo 16. Věděli jsme to, čekali jsme to, ale přece jen to bylo zvláštní, trochu smutné loučení. Přestěhoval se sice jen o kousek vedle, je na stejném oddělení, ale těžko se uvidí-me, protože bude mít zcela jiný režim. Bylo to s ním i přes minimální výhrady moc fajn, skoro jako bychom se znali už roky. Ty dva a půl měsíce totiž člověka dost odhalí. Zvlášť se záchodem jeden a půl metru od postele. Járův odchod se vlastně odehrál dost legračně - odešel jsem do sprchy a po návratu, asi za pět minut byla cela prázdná... Pátek 18. 2.2005 ...Mám nového spolubydlícího. Je to Makedonec, docela normální, zatím vyděšenej dvacetišestiletej kluk. Přesně v okamžiku, kdy jsem se zabydlel a začal si pochvalovat naprostou svobodu v omezených možnostech, přišla pocho-pitelně pecka. Co se dá dělat? Nic. Vydržet to. Ten kluk nemá nic - hrníček, mýdlo, ručník - všechno nechal někde, nemá peníze, cigára... Tak jsem mu dal dvě krabičky cigaret, tatranku a šťávu. Rozslzel se vděčností. No jo, ale už má půl krabičky pryč. Aspoň mám možnost být samaritánem a odčiňovat své pozemské hříchy. Ale je to příšerné, neočekávané omezení! Měl jsem se sebou dost co dělat. Naštěstí vypadá slušně a snad i čistotně. Ale kdoví... Pátek 8. 4.2005 ...Psal jsem Ti, že vždycky dostáváš pusu na zpáteční adresu? Vždycky Tvoje dopisy čtu tak pomalu, aby mi to vydrželo co nejdéle! Když odkládám stránku před koncem, schválně zdržuju - napiju se šťávy, potáhnu z cigarety a tak. Jen aby ten čas čtení byl co nejdelší. A vždycky se těším na to, co mi napíšeš v závěru. Dneska to bylo tak krásné! Že mne miluješ takového, jaký jsem a tak... Neděle 17. 4.2005 Lindoo, udělal jsem si ten šopák. Nakrájet tři rajčata, jednu papriku a jednu okurku víčkem od konzervy mi trvalo pětadvacet minut! Ovšem výsledek stojí za to. Balkán jsem použil skoro celý. Je to senzace. Docela dobrá změna. Začíná se mi po obličeji do-cela dost a blbě rozlézat jakási vyrážka - ostrůvky pupínků na pravé tváři. Asi s tím zítra navštívím doktorku. Teda to budu při návštěvě pěkně oplesnivělej fešák! A navíc to pálí. Asi in-fekce, což není divu v tomhle sterilním prostředí... Pondělí 2. 5.2005 ...Včera jsme dostali opět při snídani párky v celofánu - prostě normální balené párky. Protože studené se nedají jíst (teda v Somálsku jo...), zase, už poněko-likáté, jsme přemýšleli, jak je ohřát. Máme nové chodbaře, s těmi domluva není, tak jak? Přišel na to Bobek! Když jsme šli do sprchy, vzal jsem párky s sebou. Taky jsem prozíravě vzal z umyvadla špunt. Jen co jsme vlezli do sprchy, zašpuntoval jsem tam umyvadlo, pustil teplou vodu, dal tam ty párky ve fólii, nechal vodu odtékat horním přepadem a v klidu jsem vlezl pod sprchu. Umyl jsem si vlásky, kůži i boty, utřel jsem se (naštěstí byl zrovna fajn dozorce, který nás moc nehonil), vyndal špunt, odložil jsem ho na umyvadlo, vzal párky a odešel jsem do cely. Ty byly! Takovou hostinu jsme dlouho neměli...
O panictví mě připravila kuchařka Součástí knihy jsou i rozhovory s Kulínským, který v nich mimo jiné vysvětluje, jak přišel o panictví, mluví o vztahu k exmanželkám a sexu s bývalou švagrovou. Proč se rozpadlo manželství s Lindou: "Vždycky před návštěvou mi Linda nechala zahrát v rádiu Ready Kirken Zejtra mám svůj den. A pak, když jsem byl necelé dva měsíce doma, se stalo to, že Linda odjela na soustředění se sborem v Beskydech a druhý den mi volala: Hele, já se zblázním, tady sedí Michal Hrůza. To je ten, který napsal a zpívá Zejtra mám svůj den! Říkal jsem: To je úžasný, tak ho pozdravuj. A ona slíbila, že bude. Uplynul týden a Linda říkala: Já bych teda chtěla jet za Ready Kirkenama, oni mají koncert. Já jsem ale měl naplánováno, že pojedu za svým kamarádem Sašou na Landštejn. Tak jsem tam jel, Linda jela sama za Kirkenama, a když se vrátila zpátky, bylo vymalováno. Michal..."
S kým ztratil panictví "No s kuchařkou na Živohošti, ne?! Na táboře. Bylo mi patnáct. Jenom si to představ! Kuchařka. Lastexová podprsenka. Růžová. Kluci na mě čekali a ptali se: Jaký to bylo? - Já nevím. To bylo šup šup." Proč si vzal první ženu Margitu (jejíž současný manžel na něj podal trestní oznámení): "Měl jsem ji rád. Ale hlavně to byl zvyk. Tak nějak to z toho vztahu vyplynulo. Fakt nevím. Proč sis teda bral Margitu, to je otázka, kterou mi položilo dost lidí. Teď na ni neumím odpovědět." Spal se švagrovou Jarmilou (sestrou Margity)? "Ano. Jednou, to jí bylo šestnáct."
Kauza Kulínský: V listopadu 2004 byl dirigent sboru Bambini di Praga obviněn z ohrožování mravní výchovy mládeže a pohlavního zneužívání na základě trestního oznámení. To podal současný manžel první ženy Bohumila Kulínského Margity Losové. Od 26. listopadu byla na Kulínského uvalena vazba, v níž zůstal sedm měsíců. Po postupném rozšiřování obvinění o další skutky se počet údajně zneužitých sboristek vyšplhal na číslo 49. Kulínský byl dvakrát zproštěn obžaloby, vrchní soud ale rozsudky zrušil. Bohumil Kulínský se živí jako taxikář, hrozí mu až 12 let vězení.
Co zaznělo u soudu Sboristka Petra K.: "Měly jsme si sundat ručníky a tančit nahé." Soudní znalec Slavomil Hubálek: "Neexistovala hranice mezi prací a soukromím, v prostředí sboru chyběly hranice mezi osobnostmi. Kulínský si mohl myslet, že erotizací vztahu mezi dirigentem a zpěvačkou dochází k zlepšení výkonu." Sboristka Martina Čechová: "Měla jsem bolavá záda a on mi je jenom hladil. Na policii jsem cítila velký tlak a možná jsem použila špatné slovo. Na intimní místa mi Kulínský rozhodně nesahal." Švagrová Jarmila F.: "Když mi bylo 12 let, byla jsem nemocná a Kulínský za mnou přišel domů na návštěvu. Začal mě osahávat na prsou a přirození, byla jsem zaskočená, vůbec jsem to od něho nečekala."
