Pán smrti: 12 měsíců od zatčení
Heparinový vrah Petr Zelenka má na svém hrůzném účtu 7 mrtvých a 10 pokusů o vraždu. Zanedlouho předstoupí před soud
Sedm mrtvých a deset pokusů o vraždu. Takový je účet Petra Zelenky (31), s kterým zanedlouho předstoupí před soud. Pán smrti či Heparinový vrah řádil téměř půl roku na oddělení ARO havlíčkobrodské nemocnice. Zatčen byl loni 1. prosince. Příběhy, které stále bolí... Dvakrát pohřbená Nejhůře nese smrt Marie Šimůnkové (+65) z Golčova Jeníkova její manžel. "Nechce se k nám přestěhovat, zůstal v domku sám," říká snacha Lenka. "Chodí a opakuje: Jak to dopadne, jak to dopadne, co trvá dlouho, stojí za hovno, uvidíš, že z něj udělají blázna." Žena v nejlepším důchodovém věku šla na běžnou operaci žlučníku. Dostala se však do spárů vraha. Operovali ji znovu a znovu, v žaludku měla krevní sraženinu velikosti hlavy. Nakonec vykrvácela. Ani v hrobě však neměla klid. Když se vše provalilo, soud vydal příkaz k exhumaci. "Výsledky pitvy nám ale nikdo nesdělil," diví se paní Lenka. "Maminku jsme znovu pochovali těsně před Štědrým dnem." Rodinu musela navštěvovat psycholožka. Vnučku vražda babičky vyděsila natolik, že v noci neusnula jinde než v ložnici s rodiči. "Všechno vám ji připomíná, ať jdete, kam jdete. Přepadne vás úzkost, brečíte a ptáte se: Proč zrovna ona? Na to může odpovědět jen Zelenka," povídá snacha. Obává se, že z něj nakonec udělají psychopata a místo ve vězení skončí v ústavu. "Blázen to nebyl. Pamatoval si prý přesně, kdy, komu a kolik píchl." Podle ní musel mít vraždy promyšlené, jeho jednání si vysvětluje tím, že ho vzrušovalo být pánem nad životem a smrtí.
Oni mi ho zabili! Já bych ho dala rozebrat na orgány, nebo bych ho na půl hodiny půjčila do každé rodiny, kterým někoho zabil," pokračuje Lenka Šimůnková. Když sama musela na operaci, šla raději do jiné nemocnice. "Až jí budete píchat heparin, neříkejte jí to," slyšela doktora, jak šeptá sestře. "Poznali mě podle jména. Nejhorší je, když víte, že maminka tady mohla být s námi, vždyť jí vlastně nic nebylo. Se smrtí se smíříte, ale s tímhle nikdy." Od krajského úřadu dostali Šimůnkovi omluvný dopis (přišel přesně v den, kdy by zesnulá slavila narozeniny) a začátkem roku odškodnění sto tisíc korun. Z nemocnice se jim neozval nikdo. Stejné to bylo u všech pozůstalých. "Připadá mi, že nám jen chtěli zavřít pusu, protože od té doby se nic nedělo," míní snacha Lenka. Spojili se s dalšími poškozenými, Škvařilovými, kteří bydlí téměř v sousedství. Najali si společného právníka a hodlají nemocnici zažalovat o odškodné. "Částku i vše ostatní jsme nechali na advokátovi. Ale už tady slyšíme, jak z toho chceme vyždímat prachy, prý budeme milionáři a nebudeme muset chodit do práce, lidi jsou zlí," říká paní Šimůnková. "Přála bych jim, aby si zkusili, jestli nějaké peníze stojí za takovýhle zážitek." Františka Škvařila (+67) poslal obvodní lékař na banální pročištění cévy na noze, špatně se mu chodilo. Do týdne měl být doma, místo toho zemřel. "Oni mi ho zabili!" byla první slova vdovy. "Dodnes nám neřekli, na co umřel, nemocnice se k pozůstalým chová hrozně," říká paní Škvařilová. "Jedno prase vyhodili, druhý tam nastoupilo," nebere si servítky v hodnocení nemocničních ředitelů. "Mami, už nic neříkej. Bylo to strašné, ale musíme žít dál, omluvte nás," ukončuje rozhovor syn.
Vše zůstalo na mně "Nemám si s kým promluvit, s kým řešit trable," povídá smutně Jarmila Kolmayerová z Ledče nad Sázavou. "Všechno zůstalo na mně." S manželem počátkem devadesátých let obnovili rodinný podnik, který zde má tradici od předminulého století. Dvě pekárny s obchodem. Jednu musela po jeho smrti zavřít. Jaroslav Kolmayer (+59) šel do nemocnice na 'banální' operaci nezhoubného nádorku na střevě. Po deseti dnech měl jít domů, jenže střevo prasklo. Podle aktuálního stavu ležel buď na chirurgii, nebo na ARO. Po čtyřech měsících zemřel na krvácení do mozku. "Řekli nám, že příčinu neznají. To jsme ještě nevěděli, že den předtím měl službu ten pitomec," říká o Zelenkovi. Pamatuje ho jako velmi vstřícného a sympatického zdravotního bratra, který ochotně vysvětlovat, na jaké přístroje je manžel napojen a co mu kape do žíly... "Neříkám, že manžel byl zdravý. Měl cukrovku a špatně se mu dýchalo. Ale byl to vitální chlap, řídil firmu, zastal spoustu práce." Teď v domě kapou všechny kohoutky a paní Jarmila sama přenáší po bytě svou nemohoucí šestadevadesátiletou matku. "Když se to dozvěděla, ranila ji mrtvice." Na oslavu nedožitých šedesátin měl Jaroslav objednanou oslavu s kulečníkem, který tak rád hrál. Nedožil se ani dvou vnoučat, na něž se moc těšil. Nemocnici hodlá v každém případě žalovat. "Už kvůli tomu, jak jsou arogantní. Já když něco zvorám, tak se kaju," říká rázná žena. "Myslím, že našeho tátu načala ta jejich slavná léčba na chirurgii a ten pitomec ho dorazil." V tomto případě je Zelenka údajně obžalován 'jen' z pokusu o vraždu.
Přežil: Byl jsem na řadě! Hrobníkovi z lopaty utekl hned dvakrát. Řidiči sanitky Jaroslavu Motlovi (63) z Nové Vsi u Chotěboře vběhla do cesty srnka. Strhl řízení, z převráceného vozu vyvázl s poraněnou rukou, otřesem mozku a pořezaný. Přežil. Odvezli ho na ARO havlíčkobrodské nemocnice. Tu noc se vrátil Zelenka z dovolené a začal znovu vraždit. Přežil podruhé. "Ležel jsem vedle paní, kterou prej zabil jako poslední," říká důchodce. "Byl jsem na řadě." Po úspěšné operaci ruky spočíval v umělém spánku. Heparin vpravený do jeho žíly byl Zelenkovou poslední kapkou. Hned nato byl z nemocnice v tichosti propuštěn takzvanou dohodou. "Primář mi říkal, že jsem pro něj byl důkaz, že to dělá. A ten Zelenkovo advokát povídal, že kdyby na mě jako na saniťáka nedávali větší pozor, byl bych mrtvej." I tak začal mocně krvácet, kvůli jeho vzácné skupině pro něj sháněli krev až na Slovensku. Nakonec o ruku přišel. "Probudil jsem se a ruku jsem cítil, akorát jsem ji nemohl najít. Mívám to dodnes." Končetinu mu odejmuli v kloubu, nemůže mít protézu. "Chleba si neukrojím, rohlík nenamažu, kdybych měl alespoň pahýl," povzdechne si v domku, který sám postavil. Žije v něm s matkou a dvěma syny, kteří mu pomáhají. Třiadvacet let je vdovcem. Od krajského úřadu dostal odškodné dvacet tisíc, ale také uvažuje o žalobě na nemocnici. "Zelenka? Byl to sráč, co jinýho o něm můžu říct."
Vrahův advokát: Kajínek už se na Zelenku těší Jihlavský právník Jan Herout (59) má strach. Už nyní dostává výhrůžné dopisy! Zanedlouho se bývalý soudce i státní zástupce stane nejznámějším advokátem Česka. Stane před soudem v Hradci Králové po boku sériového vraha Petra Zelenky, aby ho obhajoval. "Vím, že jeho čin je zcela neomluvitelný, ale chtěl bych alespoň jeho jednání polidštit," přiznal Nedělnímu Blesku Jan Herout. "Máme spolu čistě profesionální vztah. Netykám mu, jako někteří z policistů, kteří jej vyšetřovali a chtěli si u něho tím získat důvěru. Bude těžké ho obhajovat, on se pořád něčeho bojí. Je to psychicky nesporně nemocný člověk. Nedokáže se soustředit. Řekl jsem mu, že má dvě možnosti. Neomezeně dlouhodobý pobyt v psychiatrické léčebně, nebo kriminál na doživotí. On tvrdí, že psychiatrickou léčebnu by nepřežil a před soudem se stanout rovněž strašně obává a řekl, že se raději oběsí," vysvětluje advokát Herout. "Já ho obhajovat nechtěl. Přišli jeho rodiče s tím, že všichni jihlavští advokáti je postupně odkázali na mě. Přemluvili mě, co jsem měl dělat. Někdo musí i takovou práci vzít," říká muž, který za své předchozí kariéry soudce poslal do nejtěžších žalářů i řadu vrahů. On je ženou Teď stojí na opačné straně a vraha bude obhajovat. "Já k němu hned zpočátku přistupoval jako ke každému jinému klientovi. On je strašně citlivým člověkem. Pochopil jsem, že je to vlastně ženská v mužským těle. Tím, že pacientům podával heparin, si přidělával při svých službách práci. On nesnesl pohled na klidné umírání těch lidí. Byl nejobětavější právě v okamžicích, kdy ty pacienty spolu s lékaři resuscitoval. Přirovnal bych ho k pyromanovi, který zapaluje, aby mohl hasit a proslavit se," říká advokát. "Mám informaci, že pan Kajínek už Petru Zelenkovi vzkázal, že se na něho těší," prozradil Herout. Ten však tuto eventualitu nechce dopustit a žádá pro svého klienta nezávislé odborné psychiatrické vyšetření některým z renomovaných ústavů. "Zamítli to, tvrdí, že Zelenka je zdráv, ale já to budu zkoušet znovu," dodává advokát. Budu zosobněním zla Denně mu chodí výhrůžné často anonymní dopisy. "Ty dostávám překvapivě i od svých kolegů advokátů. Jejich forma je však na rozdíl od těch předchozích slušně výhrůžná," komentuje situaci poněkud smutně. Připouští, že případ Petra Zelenky je jeho největší kauzou v životě. "To není největší kauza jen moje, ale i všech policistů, kteří na případu pracovali, soudce, který bude rozhodovat i státního zástupce, který připravil obžalobu," říká Herout. Jeho jihlavská advokátní kancelář se případem Zelenky nezastavila. "Nyní už mi pomáhá dcera, která je rovněž vystudovanou právničkou, a syn, kterému už zbývají jen složit státní zkoušky. Ten případ se možná povleče roky a jednou ho možná převezme po mně dcera," svěřuje se pyšný otec. "Nikdy jsem se ničeho nebál. Přiznávám se, mám nyní trochu strach. Lidé, až začne soud, neuvidí Petra Zelenku, ale jako zosobnění zla právě mne, který budu jako jediný na jeho straně," dodává upřímně Jan Herout.
