Před deseti lety přišla apokalypsa
Severní Morava vzpomíná na nejděsivější záplavy minulého století! Před deseti lety se přehnala přes část ČR povodeň, která smetla vše, co jí stálo v cestě
Začínaly prázdniny. Lidé se rozjížděli na dovolené, těšili se na slunečné léto. Místo něj před 10 lety přišla nejděsivější katastrofa minulého století. Moravu a východní Čechy pohřbila obrovská povodeň. Déšť v Jeseníkách, Beskydech a Krkonoších se změnil v setrvalý vydatný liják. Ani koryta řek, ani země nestačily pojmout přibývající vodu. Povodím Moravy, Bečvy a Odry se 7. července začala valit mohutná vlna. Z mnoha regionů udělala souvislá jezera. Tisíce lidí přišly o přístřeší. Zahynulo 50 lidí, utopilo se nesčetně zvířat. "Povodeň v červenci roku 1997 způsobila také malá kapacita poldrů, které povodně zadržují, nevhodná úprava vodních toků a bystřin, či špatná souhra varovných systémů a předpovědní služby," podotkla Kateřina Čechová z odboru ochrany olomouckého magistrátu.
Ikonou katastrofy se staly Troubky Nejhůře povodně postihly vesničku Troubky na Přerovsku. Povodňová vlna tam smetla 150 domů. Dalších 190 jich muselo být ještě strženo. Po opadnutí vody připomínaly Troubky krajinu po bitvě. Zahynulo v nich devět lidí. Největší problém byl tehdy v nedostatku informací. "Kdyby byly informace, mohlo se leccos zachránit," míní starosta Radek Brázda. Obec se podle něj z nejhoršího vzpamatovávala do roku 2000. "Po pěti letech, v roce 2002, bylo poznat, že už je zase dobře," tvrdí starosta. Troubky jsou dnes malebnou moderní obcí. Vyrostlo tam 200 nových rodinných domů a bylo vybudováno 80 bytů v domech s pečovatelskou službou.
Tři příběhy lidí, kterým povodeň změnila život Když přišla voda, zoufale hledal rodiče Kdykoliv si Miroslav Mišák (35) z Troubek vzpomene na červenec roku 1997, objeví se mu v očích slzy. "Na tu hrůzu nejde zapomenout," říká tichým třesoucím se hlasem. Voda mu tehdy vzala dům a několik dní dokonce myslel, že i rodiče. "Byl jsem toho osudného dne u kamaráda v Lipníku. Máti s otcem byli doma. Když jsem se dostal do Troubek a viděl tu spoušť, byl jsem v šoku," vzpomíná muž, do jehož tváře vryla katastrofa nesmazatelné stopy. "První, co bylo, že jsem hledal rodiče. Neměl jsem ponětí, kde by mohli být. Měl jsem strašný strach. Nakonec se mi je podařilo najít v jednom evakuačním středisku," prozradil Mišák. Ani deset let od povodní prý nesmazalo prožité útrapy. "Byl to hnus. Už bych nikdy nic takového nechtěl prožít," řekl muž, který na místě zcela zničeného domu s pomocí Červeného kříže vybudoval nové stavení. "Nemohu na to vzpomínat. Ani náhodou," řekne ještě na rozloučenou a znovu se mu zlomí hlas. Ještě pak dodá: "Raději žít dál!" Přihlíželi, jak jim živel bere dům Když manžele Klimkovy z Holčovic na Krnovsku připravila voda o rodinný dům, chtěli odejít a užívat podzimu života ve městě. Soudržnost rodiny a blízkých jim ale dodala sílu začít znovu od nuly tam, kde se cítili doma. Na místě zkázy postavili nový dům. Vladimír (82) a Františka (78) Klimkovi byli jedni z mála, kteří mohli sledovat v 'přímém přenosu', jak ničivá vlna bortí jejich domov. Azyl totiž našli v domě vnuka přímo naproti jejich baráčku na druhém břehu rozvodněné řeky Opavice. "V úterý 8. července ve dvě ráno se zřítila čelní nosná zeď," vzpomínal Vladimír. Ještě v pondělí ho i manželku vysvobodil ze zajetí vody a převezl do bezpečí nejmladší syn Karel (50) s pomocníky. "Museli jsme se držet lana, proud byl silný," připomněl Karel Klimek. Důchodci se chtěli pustit do opravy zničeného domu, stavební technik jim to ale rozmluvil. "Zdi, které zůstaly, začaly praskat," potvrdil majitel domu. Rodina se pustila pár metrů od zničeného objektu do nové stavby. Na původním místě zůstaly jako vzpomínka sklep a garáž. Děti na ranči musely spát na stolech Voda před deseti lety zasáhla také Hradec Králové a přilehlé vesnice. Domy zatopila i v nedalekém Blešně, kde byly děti na ranči na prázdninovém kurzu jízdy na koních. "Voda byla všude. Zatopila nám zemědělskou techniku, dílny i stáje a buňky, ve kterých spaly děti. Naštěstí nevnikla do domu," vzpomínal Petr Běla (60) na kritické chvíle. Děti tehdy spaly na stolech a dospělí stále chodili kontrolovat vodu. Naštěstí tehdy při první povodni včas stačil uklidit koně. Při té další se mu to nepovedlo a voda se zvedla tak, že zůstal uvězněn i s koňmi uprostřed zaplavené oblasti. Naštěstí mu pomohli hasiči. Za loďkou pak koně doplavali do bezpečí. "Děti tehdy ani nejely domů. Naštěstí pro nás se tehdy protrhla hráz a zaplavilo to část Hradce Králové. Voda u nás však díky tomu dál nestoupala," zavzpomínal Petr Běla. Nenechal se však odradit a koňský ranč provozuje na tomtéž místě dál. Tvrdí, že přestože nedostal od nikoho ani korunu a obnova ranče ho přišla na velké peníze, nezbylo mu než vytrvat, aby mohl jízdy pro děti pořádat dál.
Nejničivější povodeň století * Postiženo 538 měst a obcí ve 34 okresech * Škody dosáhly 60 miliard korun * Zahynulo 50 lidí přímo, dalších 10 lidí na následky povodní Zničeno * 946 km železničních tratí * 26 železničních mostů * 13 železničních stanic * 1850 km silnic * 851 silničních mostů * 90 tisíc telefonních stanic * 220 km telekomunikačních kabelů * 2151 bytů (560 v obytných domech a 1591 v rodinných domech)
