Od lidí nic nečeká a nepotřebuje

Jan (50) našel domov u řeky Opavy, kde spí pod igelitem. Se svým způsobem života je docela spokojen. Nyní má práci, přesto je ale bezdomovec.
Jako člověk, který to má v hlavě srovnané a přes všechnu nepřízeň osudu i úřadů se dokáže radovat ze života, působí pan Jan (50) z Krnova. Co na tom, že je už od loňského listopadu bezdomovec. Nový "kvartýr" si postavil na stráni u soutoku řek Opavy a Opavice z igelitu a větví. Trápí ho pouze zloději. "Vzali mi propanbutanový vařič, tak si musím jídlo připravovat nad ohněm," kroutí Jan nechápavě hlavou nad nenechavci, kteří se nestydí okrást člověka bez střechy nad hlavou. "Přišly za mnou děti, dal jsem jim nanukový dort a šel koupit špekáčky. Mezitím mi ukradly tašku s holicími potřebami a osobními věcmi. Vždyť jim k ničemu nebyly," diví se muž. Zklamali ho i městští úředníci, kteří ho v době, kdy byl ve vězení, vystěhovali z bytu. "Je pravda, že družka neplatila nájem. Já to ale nevěděl a myslím, že jsou v Krnově větší dlužníci. Mě vystěhovali kvůli 12 tisícům," postěžoval si Jan. Jako od moře opálený padesátník si přes léto pobyt v přírodě užívá. "Do ubytovny Armády spásy nechci, panují tam vztahy jako v kriminále, a spát po sklepech a nádražích, to už vůbec ne," kroutí hlavou bezdomovec. Zimu přečkal u kamarádky, ale nechtěl více překážet, proto si letos v dubnu našel v trávě schované místo u řeky. Jako postel mu slouží matrace, které zastřešil igelitem. "Někdy jsem se probouzel zasypaný sněhem, ale dalo se to vydržet, igelit drží teplo. V létě je v příbytku 70 stupňů, tak v něm jen přespím," vysvětlil muž, který si sehnal dočasnou práci. "Mám družku. Líbí se jí to tady tak moc, že se ke mně přestěhovala. Má byt, tam budeme přes zimu," plánuje Jan. O soucit nestojí a pomoc od nikoho nečeká. Sám poskytl azyl dalšímu bezdomovci. "Všude ho vyhazovali," připomněl Honza.