Manželé si přáli, aby byl jejich popel uložen na loučce

Manželé Antonín (88) a Jarmila (88) Nejezchlebovi, kteří v neděli odešli z toho světa po vzájemné dohodě, již mají na veřejné vývěsce v Kroměříži parte. Navrhli si ho sami. Vybrali si verše Jana Skácela o tichu navždy.
Na stole nechali i seznam, komu ho mají příbuzní poslat. Manželé vyjádřili přání, aby byli zpopelněni a jejich popel byl uložen na rozptylové loučce na hřbitově.
Když dvojice přichystala i dopis, osobní doklady, lístek o zaplaceném inkasu, peníze na pohřeb, nastala osudná chvíle. Muž svoji ženu usmrtil dvěma ranami nožem do srdce. Sám pak odešel na půdu, kde se na šňůře oběsil.
Nechtěli žít ve státě, který vedou hloupí politici
Na vysvětlenou napsali dopis. Dvojici trápilo zdraví a nechtěla být odloučena. Paní měla být hospitalizována na interně. V dopise údajně také stálo, že nechtějí žít ve státě, v jehož čele jsou hloupí politici.
Mohli to řešit jinak, ne vraždou
Lidé u parte diskutovali. „Mohli to řešit jinak. Požít třeba prášky. Na mě to byl příliš drastický způsob. Vždyť on odešel ze světa jako vrah,“ vyjádřil se Miroslav Pokorný (51).
„Je to šílené, ale na druhé straně je chápu. Je to příběh neskonalé lásky a pro něho to muselo být absolutně hrozné, udělat to. Nedovedu se do toho ani vžít, ale stáří není jednoduché. Vidím to na sobě. Zvláště, když neměli děti a žili jen jeden pro druhého,“ konstatovala Věra Čermáková (70).
Smrtí ukončili po 64 letech manželství
Manželé se znali téměř tři čtvrtě století. Poznali se coby studenti na kroměřížském gymnáziu a v manželství prožili dobré i zlé 64 let! Pan Antonín vystudoval vysokou školu a mimo jiné byl výrobním náměstkem v TOS Hulín. Jeho žena prodávala řadu let v textilu.
To snad nesnižuje jeho hodnotu nebo vám tam chybí zlatí andělíčci a la Kočkovi?