Trump bourá světový ekonomický systém. Kanadu chce vyhladovět, tvrdí ekonomka Matesová
Zavedení cel na ocel, hliník, automobily i další komodity podle ekonomky Jany Matesové znamená konec éry globalizace, jak jsme ji znali od 90. let. Americká obchodní politika vyvolává chaos na trzích, oslabuje exportní schopnosti Spojených států a podle Matesové vytváří extrémní tlak na jejich nejbližší partnery – především na Kanadu, kterou se podle někdejší zástupkyně ČR při Světové bance snaží dotlačit k připojení k USA.
Už od poloviny března platí 25% cla na dovoz oceli a hliníku a od 2. dubna na všechna auta, která nebyla vyrobena v USA s tím, že na automobilové díly by měla cla platit nejpozději od 3. 5. Trump navíc oznámil zavedení takzvaných recipročních cel na všechny země a pohrozil 200% clem na evropský alkohol. Cla se mají dotknout i dovozu dřeva. Pro určité zboží z Mexika a Kanady pak platí výjimka.
„Záleží na tom, jestli budou ostatní země také reagovat zvyšováním cel. Každopádně úplně rozboural globální ekonomický systém, spoléhání se na zahraniční obchod i mezi kontinenty a po celém světě, který jsme měli od začátku devadesátých let,“ uvedla ekonomka Matesová.
Zároveň vysvětlila, že se svět zcela neuzavře do národních ekonomik: „Určitě to neskončí tím, že by se všechny země stáhly dovnitř do sebe, protože při současných technologiích není možné být efektivní, když se každá země bude soustředit na své národní zájmy a na svůj vnitřní trh.“ Přesto podle ní Trumpova obchodní politika znamená zásadní změnu pro celý svět i pro samotné Spojené státy.
Dolar jako výhoda i brzda
Významným faktorem v tomto vývoji je podle Matesové samotná síla dolaru, který je dominantní světovou rezervní měnou. „Dolar je díky tomu neobyčejně silná měna, síla měny je důležitá pro zahraniční obchod, protože kdo má silnou měnu, je velmi znevýhodněn při exportu,“ řekla ekonomka. Upozornila zároveň, že americký dolar je tak silný právě proto, že si ho lidé po celém světě ukládají jako jistotu – od Afriky až po Tichomoří.
Spojené státy se podle ní ocitají v paradoxní situaci – silný dolar jim sice umožňuje levně nakupovat a financovat svůj dluh, ale zároveň jim škodí v exportu. „Spojené státy mají sílu dolaru založenou zejména na tom, že ho kdekdo po světě chce mít ve svém držení. Obrovské dolarové rezervy má třeba Čína, Spojené státy jsou financováním svého dluhu na Číně závislé,“ uvedla Matesová.
Chaos na trzích
Na trzích se však podle ní v důsledku zavádění cel projevuje silný chaos. „Nechci tomu říct panika, ale veliká nejistota, kolísání těch trhů,“ popsala. Investoři podle ní stahují své peníze z amerických akcií a částečně je přesouvají do Evropy nebo Japonska. „Na trzích je chaos, zase se to projevuje zdražováním některých věcí, už i těch, které nejsou zatížené cly,“ dodala.
Kanada jako 51. stát USA?
Jedním z nejtvrději zasažených států je podle ní Kanada, která byla s americkou ekonomikou desítky let těsně propojena. „To je tak asi jako Středočeský kraj a Praha,“ přirovnala Matesová. Nově zavedená cla podle ní působí jako ekonomický nátlak. „Vypadají, že mají za cíl donutit dostat kanadskou ekonomiku do takového stavu, aby se ráda připojila jako ten jedenapadesátý stát,“ uvedla. Takový vývoj ale Matesová neočekává. „Jsem si jistá nebo téměř jistá, že se to nestane. Určitě ne. Někdy v blízkých letech nebo dekádách,“ řekla. Přesto popsala tlak na Kanadu jako extrémní. „Jako by je chtěl vyhladovět, čili opravdu ten tlak je velmi tvrdý,“ uzavřela.
