Hlavní hygienička Macková ve studiu Blesku: Jaká hrozí rizika v zaplavených oblastech?

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra od brzkého rána. Přejeme vám dobrou noc.

V České republice pokračuje odklízení následků záplav. Postižené oblasti o víkendu očekávají příjezd dobrovolníků a také zvědavců. Jejich nekontrolovaný příliv by mohl zkomplikovat záchranné a úklidové práce. Olomoucký kraj proto omezil vstup do Jeseníku a několika okolních obcí.

V zemi stále zůstává 19 000 lidí bez elektřiny, většina v Moravskoslezském kraji. Železniční dopravci obnovují provoz vlaků mezi Prahou a Ostravou, dál zavřená je ale dálnice D1 mezi Ostravou a hranicí s Polskem. Odpoledne začaly v Česku krajské a senátní volby, v některých místech zasažených povodní s jejich zajištěním pomáhají zástupci ministerstva vnitra a hasiči.

Lidé z Ostravy, jejichž domy v minulých dnech zaplavila voda, se mohou od soboty nechat preventivně očkovat proti žloutence typu A. Očkovat se bude na několika místech, například v nemocnicích a na výstavišti Černá louka. Na síti X to dnes uvedl děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. Očkování, které lidem doporučují hygienici, bude zdarma.

Úřady práce v Bruntále, Jeseníku a Krnově zůstanou o víkendu otevřené. ČTK to řekl generální ředitel úřadu Daniel Krištof. Úředníci budou vyřizovat žádosti o mimořádné dávky. Zaplavení mohou podle své situace získat případně až 72.900 korun. O víkendu bude fungovat i bezplatná informační linka úřadu s číslem 800 77 99 00, a to po oba dny od 09:00 do 13:00. Mobilní týmy úředníků vyrazí do postižených míst znovu v pondělí. Bližší informace jsou na webu úřadu. 

Na Úpské nábřeží v Trutnově, které bylo od neděle do pondělí kvůli záplavám pro dopravu zcela uzavřené, mohou ode dneška vjet auta do hmotnosti 3,5 tuny a autobusy. Dosud byl povolen vjezd autům do dvou tun. Silnice na nábřeží zůstává zúžená. Autobusy mohou opět zajíždět k autobusové zastávce u vlakového nádraží. ČTK to dnes řekla mluvčí radnice Michaela Dědková. Úpské nábřeží je důležitou komunikací třicetitisícového města.

Hasiči v obcích na Jesenicku postižených záplavami dosud poskytli první psychickou pomoc 70 lidem, dalším 77 osobám poskytli krizovou intervenci.

Žáci se od pondělí mohou po povodni vrátit do mateřských, základních i středních škol v Bohumíně. Voda v nich napáchala škody za více než 12 milionů.

V Moravskoslezském kraji dnes klesly hladiny na všech tocích, nikde už neplatí ani nejnižší stupeň povodňové aktivity. Pokračovaly odklízecí práce po povodních. Dodávky teplé vody už má 80 procent obyvatel Ostravy, do bohumínské nemocnice se vracejí evakuovaní pacienti. Podařilo se zprůjezdnit pro veškerou dopravu silnici I/56 z Ostravy do Opavy, nadále ale zůstává uzavřená část dálnice D1 v Bohumíně, na kterou stále proudí voda. Železniční dopravci obnoví od soboty spoje mezi Prahou a Ostravou a Brnem a Ostravou. Přívalové deště a povodňová vlna způsobily v kraji škody na majetku. 

Stovky vysoušečů poslaly Česku prostřednictvím unijního systému civilní ochrany Slovinsko, Belgie, Chorvatsko nebo Německo, oznámila dnes Evropská komise. Polsko potřebovalo také pomoc s dezinfekcí vody, stovky lahví roztoku chloraminu jim prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany EU dodalo Švédsko, dodala komise. Praha a Varšava o pomoc žádaly kvůli nedávným ničivým záplavám.

„Po rozsáhlých záplavách ve střední a východní Evropě zmobilizovala EU na žádost Česka a Polska pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany. Česku poskytlo klíčovou podporu několik zemí. Slovinsko, Belgie, Chorvatsko a Německo poslaly stovky vysoušečů, které jsou nezbytné pro vysoušení vodou poškozených budov,“ uvedla dnes unijní exekutiva.

Hladina Dunaje v Bratislavě se dál snížila a dnes ráno už nebyla v nejvyšším stupni povodňové aktivity, kam vystoupala v pondělí. Povodňová vlna na tomto evropském veletoku se přesunula na jih země. Klesla i Morava, na okraji slovenské metropole ale zůstala na třetím povodňovém stupni, vyplývá z údajů Slovenského meteorologického ústavu. Ráno Dunaj v Bratislavě dosahoval 817 centimetrů a odpoledne se dostal pod úroveň osmi metrů. Od posledního maxima ze středy se snížil už o více než dva metry. Naopak v jihoslovenském Komárnu hladina Dunaje dál stoupala, dostala se zhruba na 830 centimetrů. Kolem této úrovně začala dnes kulminovat, výraznější pokles tam očekávají meteorologové od soboty.

Tramvaje a trolejbusy budou od pondělí v Ostravě jezdit už podle standardních jízdních řádů. Autobusové linky budou mít nadále dílčí omezení a Dopravní podnik Ostrava (DPO) bude stále redukovat některé jejich spoje. Vzhledem k odklonění vlakové dopravy na nádraží Ostrava-Vítkovice DPO od dnešního odpoledne posiluje linky, které tam jezdí, a zavádí i posilové autobusy. ČTK to sdělila mluvčí DPO Tereza Šnoblová.

Odpadová společnost OZO Ostrava o víkendu rozšíří svou provozní dobu. Důvodem je enormní poptávka po likvidaci povodňového odpadu. V krajském městě naplno pokračují práce na odstraňování škod způsobených záplavami. Novinářům to dnes sdělily mluvčí města Gabriela Pokorná a mluvčí OZO Ostrava Vladimíra Karasová. „V souvislosti s odklízením odpadu po povodních a enormní poptávkou po jeho likvidaci rozhodla společnost OZO Ostrava o otevření všech sběrných dvorů, skládky, kompostárny i areálu, kde běžně přijímá odpady na komerční bázi, a rozšíření provozní doby po dobu víkendových dnů,“ uvedla Karasová. Obyvatelé Ostravy mohou odpady z povodní odevzdávat bezplatně. Na podnikatelský odpad je možno uplatnit snížení ceny, ale je nezbytné doložit parcelní číslo, odkud odpad pochází.

Povodňová vlna na Odře, která ve čtvrtek dorazila do Vratislavi, postupuje dál po toku řeky. V noci na dnešek zažil těžké chvíle Brzeg Dolny, který leží několik desítek kilometrů po proudu od dolnoslezské metropole a kde začaly protékat protipovodňové valy. Polský premiér Donald Tusk dnes jmenoval zmocněnce pro obnovu zasažených míst. Jednu zemi na východě, kterou ale konkrétně nejmenoval, pak obvinil z šíření dezinformací. 

Ve městě Opole na horním toku Odry starosta Arkadiusz Wiśniewski dnes odvolal povodňový poplach, protože hladina řeky klesla pod stanovenou úroveň. „Myslím, že to nejhorší už máme za sebou,“ řekl. Povodňová vlna způsobuje komplikace v městech a vesnicích dál podél toku Odry. Obyvatelé asi dvanáctitisícového města Brzeg Dolny celou noc na dnešek upevňovali protipovodňové valy. Odra odpoledne stoupla na 949 centimetrů, rekordní úroveň z ničivých povodní v roce 1997 ale nepřekonala. Tehdy ve městě naměřili 1070 centimetrů. 

Veterináři evidují další úhyny zvířat po povodních. Na Jesenicku je 1,3 tuny mrtvých ryb, podařilo se ale zachránit část slepic z chovu na Bruntálsku.

Obojživelný pásový transportér, univerzální dokončovací stroj či vyprošťovací automobil jsou nyní hlavními pomocníky při nejtěžší práci na odstraňování škod po povodních na Jesenicku. Do oblasti je nasadil Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR z Hlučína. Hasiči za jejich pomoci stavějí brody, odstraňují stržené mosty a nánosy tun naplavenin či kamení a budují provizorní komunikace. Jejich technika bude pro tuto oblast klíčová i v následujících dnech či týdnech, řekla dnes ČTK mluvčí útvaru Jana Urbancová.

„Tato technika je stěžejní pro veškeré úpravy, a to nejen v terénu, ať jsou to koryta řek a jejich vrácení do původních stavů, ale i pro přepravu s různými břemeny a také pro stavbu nových komunikací. Kromě evakuačních a záchranných prací, které proběhly v těch prvních dvou dnech, se tak naše technika postupně přesunula na činnosti spojené s likvidačními pracemi,“ uvedla mluvčí útvaru.

Olomoucké hejtmanství omezilo vstup do Jeseníku a okolních obcí, aby zabránilo nekontrolovanému přívalu dobrovolníků. Místních se omezení netýká.

Pohled na zpustošený Jeseník i okolní obce se po pěti dnech od ničivých záplav značně zlepšil. Z ulic postupně mizí nánosy bahna, ubylo i naplavenin a suti. V Jeseníku operují desítky těžkých strojů včetně bagrů a traktorů, v provozu jsou veškeré vozy s kontejnery a nakladače. Rušné stavební práce se odráží i na příjezdu do města, provoz kvůli odstraňování naplavenin a tun suti řídí hasiči kyvadlově, zjistila na místě ČTK. Očekává se také omezení vjezdu do oblasti kvůli koordinaci dobrovolníků, řekla dnes ČTK starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (Jeseník srdcem). Hejtmanství k tomu zatím upřesnění nevydalo.

„Hne se to dopředu, ta pomoc je obrovská,“ uvedla starostka Blišťanová. „Technické služby už mohly vyjet z areálu, probíhá odklízení, zprovoznit se podařilo i kropící vozy, byla tady obrovská prašnost,“ řekla ČTK Markéta Kaniová z radnice. Velký kus práce mají za sebou i dobrovolníci. Je jich tolik, že kraj již ve čtvrtek avizoval, aby se před příjezdem registrovali. „Nyní čekáme na rozhodnutí kraje kvůli omezení příjezdu dobrovolníků do města, je potřeba to koordinovat. Nikdo o tom ale ještě nic neví, lidé, kteří jsou už na cestě, jsou roztrpčeni,“ posteskla si starostka.

 V Ústí nad Labem se dnes demontují protipovodňové stěny na obou březích řeky. Plně se obnoví průjezd městem kolem 16:00. Půlmaraton se v neděli poběží, rozhodli pořadatelé po dohodě s městem. ČTK to po zasedání povodňové komise řekla mluvčí magistrátu Romana Macová. Hladina Labe klesá, platí druhý povodňový stupeň.

ČD v sobotu obnoví po záplavách provoz dálkových vlaků z Prahy do Ostravy a dál na Slovensko. O víkendu pojedou první tři páry, v pondělí další dva.

Silnice 1/56 z Ostravy na Opavu je po záplavách již průjezdná pro veškerou dopravu. Na ocelovém mostě přes Odru je ale omezena rychlost na 30 kilometrů v hodině. Část dálnice D1 je dál uzavřená. Novinářům to dnes sdělila policejní mluvčí Pavla Jiroušková.

Vodohospodáři Povodí Odry začali s prohlídkami vodních toků a děl po záplavách. Zjišťují rozsah a výši povodňových škod. V místech, kde je to možné, zahájili také zabezpečovací práce ve spolupráci s jednotlivými obcemi. Novinářům to dnes sdělila mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

„V současné době jsme zahájili odstraňování povodňových škod na korytech vodních toků a zabezpečujeme nejvíce poškozená vodní díla,“ řekl generální ředitel Jiří Tkáč. Snahou je rovněž vrátit toky do trasy původních koryt, tedy tam, kudy protékaly před povodní. „Pokud byla vodní díla zcela zničená, připravujeme jejich obnovu. V případě poškozených vodních děl připravujeme jejich opravu. Dále se zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně, prioritně protipovodňové ochranné hráze,“ uvedla Vlčková. Vodohospodáři vyzývají občany, aby nechodili k řekám a potokům. „Jejich břehy jsou silně podmáčené a může dojít k sesuvu břehu a následnému pádu do vody,“ doplnila mluvčí.

Povodí Odry dnes rovněž začalo odpouštět vodu z kaskády přehrad Slezská Harta a Kružberk. Odtok bude neškodný. Dosud přehrady při povodních zadržovaly veškerou vodu, která do nich přitekla. Chránily tak Opavu, ale i Ostravu. Hladiny řek klesly, na vodních tocích v Moravskoslezském kraji nikde neplatí ani nejnižší stupeň povodňové aktivity. Původně se s odpouštěním mělo začít v první polovině týdne. Opatření povodí ale nakonec odložilo. Důvodem byla snaha ochránit Ostravu, kde ještě byly problémy v některých zaplavených částech a odpouštění by je mohlo zhorši

V záplavami postižených Hanušovicích na Šumpersku dnes ráno hořela hromada několika tun zničených věcí,které lidé vyvezli ze svých vytopených domů. Požár zlikvidovali místní hasiči společně s kolegy z Bratrušova, Šumperka a dobrovolníky. Materiál ze zaplavených domácností a místních provozoven byl určen k odvozu a recyklaci. ČTK to dnes sdělil starosta Hanušovic Marek Kostka (Generace Y).

Hromada odpadu začala hořet kolem 02:00 na místě, které radnice vyhradila pro ukládání zničených věcí z vytopených domů, odkud je poté technické služby odváží k recyklaci. Požár byl podle starosty obrovský. „Chtěl bych hasičům moc poděkovat. Výborní byli při povodních a teď nám pomohli znovu. Skvělý byl bagrista Honza z Kloboucké lesní, který bagrem statečně rozvážel hořící materiál, aby se dal oheň vůbec uhasit. Jinak by ta hromada hořela týden. Teď je požár uhašený a můžeme se věnovat dalším důležitým věcem,“ uvedl Kostka.

Víkendové záplavy v Hanušovicích, které mají zhruba 2900 obyvatel, způsobily škody za několik desítek milionů korun. Voda se do ulic města dostala po protržení hráze nad městem, další hráz přetekla. Ze zaplaveného města bylo evakuováno několik stovek lidí. Někteří obyvatelé Hanušovic měli podle Kostky v domech přes metr vody, zničený je jeden most, chodníky, úseky některých silnic a všechna hřiště. Hanušovická radnice vyhlásila na pomoc místním obyvatelům po katastrofických záplavách veřejnou sbírku.

Humanitární sbírky na pomoc povodněmi zasaženým regionům v Česku i dalších částech střední Evropy vypsala řada velkých i menších německých humanitárních organizací. Dárcovské konto otevřelo například i Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) či partnerské město silně postiženého Jeseníku. Pomoc slíbil partnerské Ostravě i drážďanský primátor.

Pomoc s odstraňováním následků ničivých povodní, které postihly Česko, Polsko, Rakousko a Slovensko, už v pondělí nabídla německá spolková vláda. Ministryně vnitra Nancy Faeserová uvedla, že je Berlín připraven postižené sousedy „okamžitě podpořit, pokud požádají o pomoc“. S nabídkou pomoci se přidaly i Sasko a Bavorsko, které s sousedí s Českem. Obě spolkové země se v posledních dnech samy připravovaly na záplavy, velká voda nakonec ale žádné velké škody nenapáchala.

V záplavami postižených Hanušovicích ráno hořela hromada několika tun zničených věcí, které lidé vyvezli z vytopených domů. Požár hasiči zlikvidovali.

Přítok Lužnice do Rožmberka rychle klesá. Z rybníka však do řeky, která jim protéká, proudí stále výrazně více vody. Ještě několik dní to potrvá.

Vlčková dodala, že v celém Povodí Odry, jež zahrnuje i Jesenicko, povodeň postihla 119.900 lidí, což je více obyvatel, než má pátý nejlidnatější Liberec. Počty zahrnují například i obyvatele, kterým do obydlí stekla voda z polí. Povodně zatím v regionu mají tři jasné oběti. Ve čtvrtek byl ale v Hodoňovicích, tedy části Bašky na Frýdecko-Místecku, v řece Ostravici nalezen mrtvý muž. Není však zatím jasné, zda ho lze považovat za oběť povodní.

„Policie zatím věc šetří, asi bych to úplně nepřičítal povodním. Když jsme zjišťovali stav řeky Ostravice, tak byl v tu chvíli pod prvním povodňovým stupněm, takže řeka už nebyla rozvodněná. Jestli si šel zaplavat nebo tam byly jiné příčiny, to zatím nedokážeme říct,“ uvedl policejní ředitel Tomáš Kužel. Podle dostupných informací měl muž při nálezu na sobě plavky.

Správa Národního parku Podyjí po silném větru a dešti v parku postupně znovu zpřístupňuje turistické trasy. Upozorňuje, že pohyb ve volném terénu je ale stále nebezpečný, hrozí pády stromů. Správa parku o tom informovala na svém webu.

Zpřístupněná je například trasa Čížov – Hardegg, Příčky – Nový Hrádek, Vlčí jáma – Králův stolec či Popicko-Havranický okruh. Uzavřené zůstávají všechny lávky. „Přístup k Hamerské lávce není zatím možný přes zaplavenou a podmáčenou cestu, lávka U Poustevníka je na rakouské straně stále pod vodou. Přístup k Lipinské lávce není zatím bezpečný, proto zůstane zavřená. Šobeská lávka je poškozená a je nezbytná oprava,“ uvedla správa.

Extrémní počasí výrazně poškodilo i Krkonošský národní park. V lesích jsou především vývraty a zlomy, výrazně poničené jsou také lesní cesty. Nejvíce škod je v okolí Horního Maršova, Světlé a Černé hory.

„První kvalifikovaný odhad škod po víkendovém dešti a větru říká, že škody na lesních porostech dosud dosáhly objemu 28 000 m3 poničené dřevní hmoty. Pro představu jedná se asi o 1/3 plánovaných ročních těžeb. Opravdu velké škody evidujeme na lesních, zejména štěrkových, cestách. Zde můžeme hovořit o kilometrech cest, které bude nezbytné v nejbližší době opravit,“ svěřili se na sociální síti zástupci parku.

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček připustil, že jeho nedělní vyjádření o zpožděné a nezvládnuté evakuaci Krnova na Bruntálsku při ničivých víkendových povodních bylo nešťastné. Vycházel z informací od hasičů na místě, nakonec se ale ukázalo, že nebyly úplně korektní. Vlček to dnes řekl v rozhovoru pro Radiožurnál. Mrzí ho, že jeho slova vyvolala zbytečné vášně, protože všichni mají společný zájem zvládnout následky záplav. Zástupci jednoho z nejvíce postižených měst už dříve výtky šéfa hasičů odmítli.

Vlček v neděli večer na tiskové konferenci po jednání Ústředního krizového štábu prohlásil, že evakuační centra v Krnově nebyla úplně ideálně zvolena, některá z nich byla zatopena. Zpožděná byla i evakuace, řekl tehdy.

Dnes Vlček řekl, že na tiskové konferenci reagoval na dotaz a vycházel z informací od hasičů na místě. „Nakonec se ukázalo, že ty informace nebyly úplně korektní, byť byly po hasičské linii,“ vysvětlil.

„Otevřeně to říkám, že to vyjádření na tiskové konferenci bylo poněkud nešťastné,“ uvedl. Informace si měl prověřit. Zdůraznil, že nyní není prostor na vzájemné půtky a obviňování. Společným zájmem všech je co nejdříve vrátit život v postižených oblastech aspoň relativně k běžnému životu, dodal Vlček.

Šéf hasičů o situaci mluvil se zástupci Krnova, ocenil nasazení a spolupráci mimo jiné s hejtmany Moravskoslezského i Olomouckého kraje Josefem Bělicou (ANO) a Josefem Suchánkem (STAN), kde velká voda způsobila největší škody. Na vyhodnocení protipovodňových opatření bude podle Vlčka čas, až skončí likvidační práce.

Povodí Odry dnes začne odpouštět vodu z kaskády přehrad Slezská Harta a Kružberk. Odtok bude neškodný. Dosud přehrady při povodních zadržovaly veškerou vodu, která do nich přitekla. Chránily tak Opavu, ale i Ostravu. ČTK to řekla mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Původně se s odpouštěním mělo začít v první polovině týdne. Opatření povodí ale nakonec odložilo. Důvodem byla snaha ochránit Ostravu, kde ještě byly problémy v některých zaplavených částech a odpouštění by je mohlo zhoršit.

„Kaskáda nádrží Slezská Harta a Kružberk po celou dobu trvající povodně až dosud zadržovala veškeré přítoky a pod přehradou Kružberk byl odtok 1,5 metru krychlových za sekundu. V řece Moravici pod kaskádou do zaústění řeky Opavy v městě Opava tekla jen voda z vydatných srážek,“ řekla.

Teplou vodu už opět má 80 procent obyvatel Ostravy. Společnost Veolia Energie začala od čtvrtečního večera postupně obnovovat dodávku i pro Porubu včetně Fakultní nemocnice Ostrava (FNO). Veolia Energie to dnes sdělila ČTK. Dvě třetiny Ostravy měly teplou vodu už od středečního večera.

Na žádné řece v Německu už neplatí třetí povodňový stupeň. Labe pod jeho úroveň kleslo v Drážďanech i Schöně. Povodňová vlna se čeká na Odře.

Horská služba zveřejnila video z odklízení následků povodní v mateřské a základní škole v Karlovicích. 

Labe na dolním toku kleslo na druhý povodňový stupeň. Vyplývá to z informací na webu Povodí Labe. Zaplavena zůstává silnice do Dolního Žlebu na Děčínsku. Stojí zatím protipovodňové bariéry v Ústí nad Labem, Děčíně či Křešicích, dnes se možná budou demontovat. V Ústí nad Labem je volný průjezd po hlavní silnici I/30 podél řeky

Zatopené zůstávají některé části cyklostezky a areál koupaliště v Litoměřicích. Uklízet se bude parkoviště pod Tyršovým mostem v Litoměřicích, kde se v sobotu uskuteční vinobraní. Výtěžek bude určen na sbírku pro pomoc lidem, kteří se vypořádávají s následky povodní. Zastupitelé v Litoměřicích ve čtvrtek večer schválil uvolnění milionu korun z rozpočtu na stejné účely.

Nejvyšší povodňový stupeň platí na Lužnici na třech místech pod rybníkem Rožmberk. Jedná se o Frahelž, Klenovice a Bechyně. Kapacita Rožmberku se v úterý naplnila. Od té doby přetéká bezpečnostním přelivem, což zvýšilo odtok z rybníka. Nejvyšší povodňový stupeň je také stále v Hamru na Nežárce a na Hamru v Nové řece. Jedná se o místa, kudy teče voda z Lužnice odkloněná před Rožmberkem.

Hladiny Nežárky i Lužnice budou klesat pozvolna a předpoklad je, že ještě několik dní zůstanou na povodňových stupních. Je to dáno mírným spádem Lužnice, kdy voda neteče tak rychle jako například v horských oblastech. Kromě toho rychlejšímu odlivu brání i fakt, že se řeka rozlila do luk a polí, což proud také zpomaluje.

Na jihu Čech stále platí nejvyšší povodňový stupeň na řekách Lužnice a Nežárka. Voda tam většinou stagnuje, nebo klesá. Nebude už asi stoupat.

Výše škod po povodních se zatím jen odhaduje, budou ale velmi vysoké a letošní povodně se zařadí mezi nejničivější živelní pohromy v moderní historii České republiky. Podle středečního vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) se celkové škody budou zřejmě pohybovat kolem 100 miliard korun. FIala ale zdůraznil, že na konečný odhad je zatím brzy, protože voda na všech zaplavených územích ještě neopadla.

Dobré ráno, vážení čtenáři. I dnes vám přineseme nejnovější zprávy, které se budou týkat situace kolem povodní a extrémního počasí v Česku. 

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Úřad práce vyplatil od pondělí jako okamžitou mimořádnou pomoc přes deset milionů korun lidem, které postihly povodně. „Nemůže se stát, že by byl někdo odmítnut. Pro tyto lidi pomoc je, od pondělí ji poskytujeme a máme přes 1 000 vyřízených žádostí, přes deset milionů korun, které okamžitě jdou,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Připomněl také, že ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Dvě miliardy eur (50 miliard Kč) by mělo Česko získat také z unijního fondu soudržnosti. „Pomoc bude rychlá a bude masivní,“ dodal Jurečka.

Zaměstnavatelé a živnostníci ze zaplavených oblastí mohou žádat o prominutí penále za neplacení pojistného na sociální zabezpečení. Nárok na prominutí ale není automatický, každá žádost se bude posuzovat individuálně, uvedla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Žádost mohou zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné podávat u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Musí být doložena čestným prohlášením a obsahovat zdůvodnění. „Žádost o prominutí penále pochopitelně nemusí být podána neprodleně, může být podána i s větším časovým odstupem,“ uvedla ČSSZ.

Penále lze zcela nebo zčásti prominout pouze tehdy, pokud je zaplaceno dlužné pojistné a žadatel nevstoupil do likvidace, nepodal na sebe návrh na zahájení insolvenčního řízení ani vůči němu nebyl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, není zahájeno nebo neprobíhá insolvenční či konkurzní řízení. Na prominutí penále není právní nárok, upozornila ČSSZ.

Hladiny řek v Česku mimořádně zvednuté po extrémních víkendových deštích dál klesají. Některý z povodňových stupňů platil ve čtvrtek večer na 40 místech, ráno jich bylo 55. Třetí stupeň, čili ohrožení, bylo na zhruba desítce míst v povodí Lužnice na jihu Čech a na dolním Labi na severu Čech. Dyje na jihu Moravy se už během večera dostala pod hranici třetího stupně, u Labe se to má stát v pátek. Na Lužnici zatím stav ohrožení zůstane.

Na jihočeské stanici Frahelž na Lužnici pod Rožmberkem se hladina řeky od časného rána drží na padesátiletém průtoku, což značí extrémní povodňové ohrožení. Řeka ale nezpůsobuje velké škody. Nejvyšší stupeň večer platil na dolním Labi v profilech Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín. Řeka má v těchto místech klesnout pod hranici povodňového ohrožení v pátek, zatímco Lužnice má stagnovat. Průtok Vltavy v Praze-Chuchli a ve Vraňanech na Mělnicku se bude dál udržovat nad úrovní prvního povodňového stupně, uvedl ČHMÚ.

Česku z evropské pomoci na zvládnutí následků povodní připadnou dvě miliardy eur (50 miliard Kč), uvedl na sociální síti český premiér Petr Fiala. Státům zasaženým v posledních dnech záplavami poskytne Evropská unie z unijních fondů celkem deset miliard eur (250 miliard Kč), oznámila ve Vratislavi šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Několik dní byla odříznuta od světa Ruda nad Moravou na Šumpersku. Nad obcí se v sobotu protrhla protipovodňová hráz a celou ji zaplavila. Přes všechny těžkosti místní vzkazují, že na volby jsou tu připraveni. „Máme volební místnost na radnici, kde voda nebyla, a pak v dalších pěti místních částech, které také nebyly zaplaveny,“ prozradil starosta Rudy Bronislav Drozd.

Podle něj místní lidé k volbám přijdou, i když mají spoustu jiných starostí.  „V sedmadevadesátém to všichni vzali jako fakt. Povodí Moravy pak vybudovalo hráz, na kterou všichni spoléhali. Ta se ale protrhla," uvedl starosta. „Budu se ptát a budu chtít vidět plány,“ řekl Blesku. Mimo jiné jej překvapilo, že trhlina v hrázi odhalila, že v ní nejsou žádné pevné segmenty či nějaké podpůrné piloty.

Těžká dřina pokračuje, popsali na sociální síti hasiči Olomouckého kraje. „Pomáháme místním lidem s odstraňováním následků povodní v kraji. Obrovský kus práce odvádějí jednotky dobrovolných hasičů Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, které každý den nasazujeme, jen na Jesenicku 30. Pokračujeme v odklízení naplavenin, bahna v zasažených domech, provizorně opravujeme silnice,“ vypočetli hasiči.

Zanesená koryta řek čistí těžká technika, hasiči pracují na obnově cesty k vodárně v Bělé pod Pradědem, aby byla obnovena dodávka vody. „Zajišťujeme elektrocentrály. Na místě stále operují naše odřady, které úzce spolupracují se starosty postižených obcí,“ dodali hasiči. Opět připomněli nutnost koordinace a registrace dobrovolníků, materiálně je možné vyplavené lidi podpořit i přes potravinové banky.

Povodně způsobily na majetku Zlínského kraje škody odhadem za 200 milionů korun. Původní odhady podstatně vyšších škod se podle hejtmana Radima Holiše (ANO) nepotvrdily. Škody ve školách se odhadují na 50 milionů korun, v sociální oblasti nebudou výrazné. V případě holešovské průmyslové zóny půjde asi o 50 milionů korun a škody na silnicích druhých a třetích tříd se odhadují na více než 40 milionů.

Ve školách byly škody například v dětském domově v Zašové, v učilišti v Uherském Hradišti či v základní umělecké škole v Bystřici pod Hostýnem. Většinou šlo o vytopené sklepy, přízemí a zatečení vody. Všechny školy ale fungují a mají denní výuku. „Situace v kraji se uklidňuje, dostáváme se do normálu, proto i práce povodňové komise byla ve čtvrtek ukončena,“ uvedl Holiš. Konání voleb zde ohroženo není.

V kraji se neobjevily žádné případy rabování. Ve Zlínském kraji není evidovaná žádná oběť povodní, řekl náměstek krajského policejního ředitele Bohdan Varyš. Policie ale nadále pohřešuje muže, který v sobotu na Uherskohradišťsku spadl do rozvodněného potoka. „Přestože jsme opakovaně prováděli pátrací akce, zatím se nám nepodařilo ho nalézt,“ dodal Varyš.

V Pardubickém kraji platí nejnižší první povodňový stupeň jen na dvou místech řek. Z druhého stupně se snížila hladina Loučné v Dašicích na Pardubicku, pohotovost přetrvává ještě na Chrudimce v Padrtech. Jinde v regionu již jsou řeky na svých obvyklých úrovních.

Největší škody povodně způsobily na Novohradce v Luži a Lozicích na Chrudimsku, kde poničily domy a silnice. Komunikace a mostky jsou poškozené i v Dolní Moravě na Orlickoústecku. V pátek se uskuteční mimořádné jednání rady kraje, aby projednala poskytnutí pomoci postiženým obcím.

Zahrady a parky u státních hradů a zámků na jihu Moravy se nejpozději o víkendu znovu otevřou návštěvníkům. Většina z nich se při silných deštích o minulém víkendu uzavřela kvůli riziku vývratů a pádu silných větví. Na památkách ve správě státu vážnější škody nevznikly, uvedla mluvčí památkové správy NPÚ v Kroměříži Dagmar Šnajdarová a oslovení kasteláni.

„Ve srovnání s jinými kraji na jihu Moravy nedošlo k vážnějším škodám na majetku. Problémy působila kombinace prudkého deště a silného větru, který hnal vodu do míst, kam při běžných bouřkách nepronikne. Zatékalo tak například kolem oken nebo okolo komínů. Na vyčíslení škod ještě pracujeme,“ sdělila Šnajdarová.

Parky a zahrady památek byly od víkendu uzavřené. Část z nich se už otevřela, například zámecký park v Miloticích nebo zahrada zámku v Rájci. Prozatím uzavřená je Vrchnostenská zahrada na Pernštejně, od soboty ale bude opět přístupná stejně jako zámecká zahrada v Lysicích. Vítr a déšť škodil v rozlehlém parku zámku v Lednici, spadlo několik stromů a vítr polámal i větve některých stromů. Aktuální informace o stavu parků a zahrad umisťují kasteláni na webové stránky památek nebo na jejich facebookové profily.

Obyvatelé Plavu a Roudného na Českobudějovicku, kolem kterých teče Malše a voda z ní se dostala o víkendu do obcí a do několika desítek domů, začali ve čtvrtek s odklízecími pracemi. Voda opadla zpět mezi břehy řeky teprve ve středu. Proto škody zatím nesčítali, teď se soustředí na vyklízení zasažených domů.

„Aktuálně se čerpá voda z objektů, vnikla asi do dvaceti. Dostala se hlavně do sklepů, ale také do obytných částí,“ řekla místostarostka Plavu Andrea Plechingerová (SNK obce Plav). Podobná situace je i v Roudném, které leží tři kilometry od Plavu. „Začneme demontovat protipovodňové bariéry. Sháníme kontejnery, některé nemovitosti byly bez elektrřiny, ty musí elektrikáři připojit. Hlavní silnice vydržely, dojde k čištění, ale na některých místních komunikacích, které nemají asfaltový kryt, jsou vymleté části,“ řekl starosta Roudného Gustav Had (SNK pro kvalitní život obce).

Ani v jedné obci povodně volby nenaruší, protože volebních místností se voda nedotkla a lidé z volebních komisí také nemusí likvidovat následky povodně.

Středočeský kraj uvolnil milion korun na pokrytí prvotních nákladů souvisejících s povodněmi v nejpostiženějších regionech. Peníze směřují Moravskoslezskému a Olomouckému kraji, každý z nich získá 500.000 korun. Rozhodli o tom ve čtvrtek krajští radní. Jde o maximální možnou částku, kterou může v rámci své pravomoci rada kraje schválit.

Prostředky jsou určeny na zmírnění následků povodní a na obnovu postižených oblastí. „Bohužel nám zákon neumožňuje jako krajské radě schválit vyšší částku, o tom musí rozhodovat zastupitelstvo. To se ale sejde až po volbách a já věřím, že se k pomoci pro postižené kraje vrátí,“ uvedla hejtmanka Petra Pecková (STAN). Středočeský kraj o víkendu spustil registrační formulář pro dobrovolníky, do nějž se zapsalo zhruba 300 zájemců.

Ve středu také uspořádal na krajském úřadě ve spolupráci s Potravinovou bankou pro Prahu a Středočeský kraj sbírku, do níž mohli zaměstnanci věnovat základní potraviny či hygienické potřeby. Současně uspořádal rychlou sbírku pro obce Zátor, Karlovice a Brantice v Moravskoslezském kraji. Tato materiální pomoc bude ve čtvrtek do moravskoslezských obcí distribuována.

Technikům operátora O2 se v povodněmi postižených lokalitách podařilo zprovoznit 95 procent internetových přípojek, které jsou přístupné pro fixní nebo mobilní připojení. Internet zbývá zprovoznit na několika místech v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, která jsou stále pod vodou, řekla mluvčí O2 Veronika Zachariášová.

„Stejně jako u mobilní, i u pevné sítě je O2 ve čtvrtek v celkovém pohledu již na standardních číslech. Ve vztahu k volbám je tedy aktuálně stav velmi dobrý. Vliv následků povodní na přípojky je minimální. Jsme ve spojení s ČSÚ, se kterým řešíme i případné alternativní scénáře a náhradní konektivitu,“ uvedla Zachariášová.

Z celorepublikového pohledu neměly záplavy podle ředitele národního uzlu NIX.CZ Adama Goleckého na síťový provoz vliv. „Je možné, že propad, ke kterému došlo z důvodu výpadku elektřiny nebo internetového připojení, vyrovnali svojí zvýšenou aktivitou uživatelé, kteří posílali videa z průběhu povodní,“ dodal. Ve středu večer Asociace provozovatelů mobilních sítí oznámila, že počet nefunkčních mobilních vysílačů klesl od úterý o 58 na 73 základnových stanic. Bez signálu byly ve středu tisíce lidí.

S likvidací uhynulých zvířat budou po povodních v Moravskoslezském kraji pomáhat dobrovolní hasiči. Mršiny bude zdarma likvidovat kafilérie, řekl ve čtvrtek řekl hejtman Josef Bělica (ANO). „Jednou z dílčích činností krajských hasičů je i manipulace s uhynulými zvířaty, která jsou bohužel jedním z důsledků ničivých povodní. V těchto úkonech budou významně vypomáhat dobrovolní hasiči,“ uvedl hejtman. 

Všechny, kteří s uhynulými zvířaty přijdou do kontaktu, vyzval k opatrnosti. Lidé, kteří by chtěli uhynulá zvířata odklízet sami, by podle něj měli používat ochranné pomůcky. Rukavice či respirátory budou k dispozici na obecních úřadech. Mršiny je pak nutné odevzdávat výhradně v kafileriích, které je zpracují. „Děkujeme zařízení v Mankovicích, které bude uhynulá zvířata přijímat zdarma, právě tam budou hasiči mrtvá zvířata svážet,“ dodal Bělica.

Mluvčí moravskoslezských hasiči Kamila Langerová řekla, že hasiči ochranné pomůcky - obleky, rukavice a respirátory - dodají na centrální stanice v Bruntálu a Opavě. Pak záleží na starostech obcí a jednotkách dobrovolných hasičů. „Pokud dospějí k tomu, že ochranné pomůcky potřebují, vyzvednou si je,“ řekla. Uvedla, že hasiči budou v obcích mršiny shromažďovat, svoz do kafilérie zajistí soukromá firma.

Hráz rybníka Jistebník na Pelhřimovsku protéká. Povodňová komise vyhlásila třetí povodňový stupeň. Silnice, která po hrázi vede, je uzavřena. Ohrožená je podle předsedy komise a starosty Pelhřimova Ladislava Meda (ODS) jediná nemovitost, mlýn pod hrází. „Hráz budeme přisypávat a plánovat další postup. Teď je to provizorní postup, aby se neprotrhla. Pod rybníkem je akorát mlýn, takže by eventuálně mohlo dojít ke škodám na této nemovitosti,“ řekl ČTK Med.

Hráz rybníka, který leží severně od Horní Cerekve, podle něho povolila ve středu. „Jinak byla situace na Pelhřimovsku dobrá, dneska jsme ještě nařídili, aby se zkontrolovaly i další hráze. Tohle ale byl rybník vypuštěný, hráz byla roky ve špatném stavu, majitel se o to moc nestaral. Vlivem dešťů se rybník napustil,“ dodal Med. Hráz, která nápor vody nevydržela, začala povolovat. Zpevnit se ji provizorně podařilo navezeným kamením.

Pokrytí mobilních operátorů se zlepšuje, počet nefunkčních základnových stanic (BTS) se snížil ze 78 na 59, řekl dnes na tiskové konferenci po jednání Ústředního krizového štábu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dodal, že v některých obcích je navázáno satelitní spojení se starosty jako alternativa k mobilnímu signálu, a ujistil, že nikdo z občanů nebude bez spojení.

Náplavky v Praze se otevřou při průtoku Vltavou 450 m3/s, teď je 700 m3/s. Zakázana je dál plavba v části řeky, bourá se část protipovodňových zábran.

Ve sbírkách na pomoc lidem v Česku zasaženým záplavami se dosud shromáždilo přes 230 milionů Kč. Vybraná částka se za dva dny víc než zdvojnásobila.

Vojenské lesy a statky ČR vydaly zákaz vstupů do lesů u Frýdku-Místku nebo v okolí Lipníku nad Bečvou. Hrozí pád stromů, které tam poškodil vítr.

Moravskoslezský kraj poskytne 18 obcím a městům postiženým povodní dohromady devět milionů korun, každá radnice dostane 500.000 korun. Rozhodl o tom hejtman Josef Bělica (ANO), který to dnes v Ostravě řekl novinářům. Jde podle něj o první, bezprostřední pomoc, další vlny finanční pomoci budou následovat.„Je to taková ta bezprostřední pomoc, kterou může Moravskoslezský kraj poskytnout ihned, rychle, protože kdo rychle dává, dvakrát dává. My samozřejmě budeme dál reagovat na požadavky obcí. Já jsem přesvědčen, že v horizontu deseti dní až dvou týdnů přijde další pomoc, tentokrát od rady Moravskoslezského kraje, po tom, co se nám bude dařit dále monitorovat potřeby v tom území,“ řekl Bělica.

Peníze dostanou Nové Heřminovy, Bohušov, Dívčí Hrad, Město Albrechtice, Bohumín, Háj ve Slezsku, Zátor, Brantice, Holčovice, Karlovice, Široká Niva, Ludvíkov, Vrbno pod Pradědem, Dětmarovice, Petrovice u Karviné, Opava, Krnov a Čaková. V některých případech voda poničila místní části obcí. U Města Albrechtic se tak sanace škod týká zejména místní části Hynčice, u Háje ve Slezsku místní části Smolkov a Opava prostředky rozdělí mezi nejvíce postižené městské části Držkovice, Vávrovice a Palhanec. „V těchto obcích prostě probíhají ty první práce. Potřebují peníze na to, aby mohly objednat bagr, aby mohly nakoupit to nezbytné, co potřebují pro fungování a pro odstraňování škod. Já si myslím, že ty peníze budou velmi dobře využity. My se taky pokusíme absolutně snížit administrativu s tímto spojenou na nulu,“ řekl hejtman. Peníze podle něj budou mít obce na účtech buď ještě dnes večer, nebo nejpozději v pátek ráno.

„Já bych chtěl všem starostům poděkovat, protože když s nimi hovořím a mám třeba nabídky, ať už ze soukromého sektoru nebo od soukromých osob, že jsou schopni nabídnout nějakou pomoc, tak starostové mnohdy říkají: Ne, my víme, že někde jsou na tom hůř, tak zavolejte tam. Čehož si nesmírně vážím,“ řekl hejtman. Uvedl, že o poskytnutí prvních peněz rozhodl poté, co projel kraj a navštívil 13 velmi postižených obcí, kde mluvil se starosty i s obyvateli. Míra devastace Moravskoslezského kraje a těchto obcí je podle něj opravdu gigantická. „To, co jsem viděl včera (ve středu) a jak jsem mluvil s obyvateli, tak jsou to horší škody, než byly v roce 1997. Třeba v Široké Nivě, kde se řeka pravděpodobně vrátila do svého původního koryta, tak ty škody jsou opravdu gigantické a tam i ty práce, které probíhají teď, tak jsou velmi komplikované,“ řekl Bělica.

Kromě Slovinska dostane Česko vysoušeče na pomoc po záplavách i z Belgie. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) novinářům řekl, že o pomoci jedná i se svými protějšky z Chorvatska a Německa. Stát také zvažuje nákup dalších vlastních vysoušečů, které patří v povodněmi postižených místech mezi nejvíc poptávané věci. Ministerstvo zahraničních věcí ve středu uvedlo, že Slovinsko poskytlo Česku deset velkých a 250 malých vysoušečů na pomoc po povodních. Pomoc nabídlo více států, podle pondělních informací například Ukrajina, Izrael, Slovensko nebo Spojené státy. Rakušan dnes po jednání ÚKŠ řekl, že kromě Slovinska na český požadavek „pozitivně reagovala“ také Belgie. V kontaktu je také s ministry z Chorvatska a Německa.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) dnes uvedla, že poskytla povodněmi zasaženým obcím techniku za zhruba 300 milionů korun. Šlo především o 2000 vysoušečů, desítky elektrocentrál a kontejnerů na pitnou vodu, stovky lehátek a protipovodňových stěn a desítky tisíc pytlů. SSHR dnes převzala 260 vysoušečů ze Slovinska, které rozváží do obcí. „Hledáme i další způsoby, případně včetně nákupu vlastních vysoušečů,“ doplnil dnes Rakušan. Vysoušeče považuje za hlavní věc, která bude potřebná na všech zasažených místech.

Hráz rybníka Jistebník na Pelhřimovsku protéká. Povodňová komise vyhlásila třetí povodňový stupeň. Silnice, která po hrázi vede, je uzavřena. Ohrožená je podle předsedy komise a starosty Pelhřimova Ladislava Meda (ODS) jediná nemovitost, mlýn pod hrází. „Hráz budeme přisypávat a plánovat další postup. Teď je to provizorní postup, aby se neprotrhla. Pod rybníkem je akorát mlýn, takže by eventuálně mohlo dojít ke škodám na této nemovitosti,“ řekl ČTK Med. Hráz rybníka, který leží severně od Horní Cerekve, podle něho povolila ve středu. „Jinak byla situace na Pelhřimovsku dobrá, dneska jsme ještě nařídili, aby se zkontrolovaly i další hráze. Tohle ale byl rybník vypuštěný, hráz byla roky ve špatném stavu, majitel se o to moc nestaral. Vlivem dešťů se rybník napustil, výpusť se vytrhává a postupně zvětšuje, pořád máme větší přítok než odtok,“ dodal Med.

Objížďka kvůli uzavřené silnici druhé třídy zkomplikuje dopravu především lidem v obci Těšenov, která je místní částí Horní Cerekve, řekl ČTK starosta města Milan Kunst (Společně 2022). „Ty nejbližší objízdné trasy jsou na Nový Rychnov, což je poměrně dlouhá objížďka. Pro lidi, kteří tam bydlí a potřebují se dostat k nám, to bude určitě komplikace. Oprava silnice bude určitě trvat dlouho, v krajním řešení bude muset dojít k úplnému překopu silnice,“ řekl Kunst. Omezené podle něho zřejmě budou kvůli dlouhé objížďce pečovatelské služby včetně dovozů obědů. „Protože se tam prostě ty pečovatelky nedostanou,“ řekl Kunst. Nadcházející volby horší dostupnost obce neovlivní. Volební místnost je přímo v Těšenově.

Bývalý mlýn pod hrází slouží jako rekreační objekt a je pronajímaný. „Zrovna teď tam měli přijet nějací nájemníci na víkend, majiteli už jsem řekl, že nic takového není možné. Kdyby došlo k protržení hráze a mělo tam téct víc vody, zůstal by ten rekreační objekt odříznutý od okolí,“ řekl Kunst. Vypuštěný rybník, který podle Kunsta vlastní pražské arcibiskupství, měl v minulosti hráz opravenou jen provizorně, čekalo se na kompletní rekonstrukci výpusti. „Jenže ta nebyla provedena,“ řekl Kunst. Současnému přítoku vody hráz přestala odolávat ve středu. K její provizorní opravě posloužily větší kameny uložené na obecní skládce. „Ale musí se to obsypávat tak, aby nedošlo k úplnému zabránění odtoku vody, to je zásadní, voda z rybníka prostě musí odtéct pryč,“ dodal Kunst.

Velká voda se v neděli dostala i do areálu České zbrojovky v Uherském Brodě. Větší škody tam nezpůsobila, podniku však vznikl drobný skluz ve výrobě.

Do obcí v severním cípu Jesenicka odříznutém katastrofálními záplavami podle starostů již proudí humanitární pomoc. V obcích se už zapojuje také elektřina, bez proudu je však podle zástupců ČEZ v celém Olomouckém kraji stále přibližně 4000 odběratelů. Mobilní signál však již funguje. Problém je naopak s vodou, na mnoha místech se už několik dnů lidé nemohou umýt. Obce nyní hlavně volají po pracovních pomůckách, pro dobrovolníky nemají lopaty či rukavice. Na některých místech také urgentně chybějí vysoušeče, zjistila ČTK. V Písečné funguje elektřina jen v části obce. „Momentálně narážíme na to, že nám chybí lopaty, hrábě, kýble, všechny tyto věci, aby lidé mohli odhrabávat nánosy a uklízet. Chybějí nám malé plynové bomby i s vařičem, aby si lidé, kteří nemají elektřinu, mohli alespoň uvařit. Vyřešena bude už i užitková voda, humanitární pomoci máme dostatek, elektřina však funguje jen v části obce,“ řekla dnes ČTK místostarostka Písečné Dana Brašíková. Voda zde zaplavila dolní konec obce, což je zhruba polovina Písečné.

Ve Velké Kraši volají momentálně nejvíce po lůžkovinách, potřebují také matrace, teplákové soupravy pro občany a prostředky denní potřeby. „Co se týče techniky a potravin, máme všeho dostatek, za to velmi děkujeme dárcům,“ řekl dnes ČTK starosta obce Jiří Vodička. „Vodu už máme, byť v omezených možnostech, Velkou Kraš jsme také rozsvítili, humanitární pomoc funguje velmi dobře. Začínají se zavážet cesty, stále nám ale chybějí mostky přes Vidnávku,“ doplnil starosta. Ve Vidnavě pociťují kromě pracovních pomůcek rovněž urgentní nedostatek vysoušečů a dezinfekce. „Pomohlo by nám určitě 40 až 50 vysoušečů. Pracovní pomůcky samozřejmě také, jako jsou rukavice, lopaty, smetáky, to se bere ve velkém. Dobrovolníci zatím nenajíždějí, ale od pátku by se to mělo začít zvedat, hlásí se nám,“ řekl dnes ČTK starosta Rostislav Kačora (BEZPP, za Volbu pro Vidnavu).

Pracovní pomůcky potřebuje také Kobylá nad Vidnavkou. „Chybí nám pracovní nářadí pro dobrovolníky, jako jsou pracovní rukavice, chybějí nám kolečka. Pracovní náčiní včetně pracovních oděvů je nyní problém,“ řekla dnes ČTK starostka Miroslava Rybáriková (BEZPP, za Novou volbu pro Kobylou). Elektřina již v obci jde, stále ale nemá funkční vodovod. V obci se 400 obyvateli přitom žije sto seniorů ve dvou domovech důchodců. „Lidé se stále nemohou umýt, v domově důchodců se lidé nemyli minimálně pátý den,„ podotkla starostka. V Kobylé nad Vidnavkou byla až dosud jediným spojením s druhou stranou obce železná lávka v havarijním stavu; dnes obec na své náklady dobudovala za pomoci těžké techniky spojení s protějším břehem i pro osobní auta.

Do obcí na severu Jesenicka odříznutých katastrofálními záplavami podle starostů už proudí humanitární pomoc. Chybějí ale vysoušeče a pracovní nářadí.

Policie ve čtvrtek znovu otevřela hraniční přechod Lanžhot-Brodské na jižní Moravě, který leží na mostě přes řeku Moravu. Kvůli povodňové situaci na toku byl od pondělního dopoledne uzavřený.

Vytopené domy, poškozené komunikace či zničený most za sebou nechala víkendová povodeň v Benešově nad Černou. Škody, které napáchala říčka Černá, tam zatím stále sčítají, ale podle starostky Veroniky Zemanové Korchové (KDU-ČSL) budou na obecním majetku v milionech korun a na soukromém ve statisících. Lidé stále uklízejí, obec zapůjčila čerpadla a vysoušeče. Obyvatelé by nadále měli vodu z vodovodu i ze studní převařovat.

Voda se dostala do dvou desítek domů, v osmi z nich vytopila i obytné prostory, voda v nich dosáhla výšky 60 až 80 centimetrů. Obyvatelé několika domů se museli evakuovat. „Lidé většinou domy sami opustili, rodiny si pro některé přijely, máme tady zkušenosti z povodní z let 2002 a 2013. Jednu paní jsme umístili do hasičárny, kde byla stálá služba, než si ji vyzvedli příbuzní. My jsme měli pro lidi, kteří by neměli kam jít, připravenou sportovní halu, ale paní by tam byla sama,“ řekla Korchová.

Voda zničila most nedaleko obce Děkanské Skaliny, v místě Mlýn u Dubu. „Sháníme projektanta, most budeme muset předělat, aby odolal větší povodni, zaměřit se i na další naše mostky. Tato povodeň byla jiná než předcházející. S odborníky a Povodím Vltavy budeme řešit protipovodňová opatření, uvažujeme třeba o jednom poldru, kde by se mohla voda rozlít,“ řekla Korchová. Škola a školka fungovaly i v pondělí, ale v omezeném režimu. Některé děti a učitelé kvůli uzavřeným komunikacím nedorazili. Lidé by stále měli převařovat vodu jak ze studní, tak z vodovodu. „Platí to do odvolání, budou se dělat kontroly, vzorky. Až budeme mít jistotu, že se voda bude moct normálně pít, tak to odhlásíme. Problémy by mohla způsobit stále tekoucí voda z luk a polí,“ dodala starostka. Povodně nadcházející volby v obci neovlivní, ani nikdo z volební komise není z postižených oblastí.

Po záplavách z minulých dnů zůstávají v Česku zavřené čtyři desítky úseků tratí, ještě v pondělí jich bylo téměř 60. Výluky jsou až na výjimky na severu Moravy a ve Slezsku. Zastavený je provoz také na dvou jihomoravských tratích, v úseku na Hodonínsku mezi Velkou nad Veličkou a hranicí se Slovenskem by se doprava měla obnovit dnes. Novináře o tom dnes dopoledne informoval mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Pokračuje odstraňování škod na koridorové trati mezi Hranicemi na Moravě a Ostravou, kde správa počítá s obnovením provozu během pátku, zopakoval mluvčí. 

Z map vyplývá, že na koridorové trati na Ostravu jsou popadané stromy mezi Polomí a Suchdolem nad Odrou, následující úseky jsou zaplavené. „Pokračujeme s odstraňováním škod na koridoru mezi Hranicemi na Moravě a Ostravou, kde počítáme s obnovením provozu během zítřka (pátku). Síly ale směřujeme i do co nejrychlejšího obnovení spojení Ostravy s Frýdkem-Místkem a dále do Valašského Meziříčí,“ uvedl Gavenda. Připomněl tak dřívější informaci od Správy železnic, že v pátek předpokládá zprovoznění úseku mezi Hranicemi na Moravě, Studénkou, Polankou nad Odrou a ostravskými stanicemi ve Vítkovicích a Kunčicích, což umožní provoz vlaků směr Slovensko přes Ostravu bez nutnosti využít náhradní autobusy.

Kdy se vlaky vrátí na záplavami poničené tratě na Jesenicku, není jasné. Termíny obnovení provozu zatím není možné odhadnout, uvedl Gavenda. Podemletá trať je tam podle mapy v úsecích Lipová Lázně - Javorník ve Slezsku a Mikulovice - Hradec-Nová Ves. Další úseky jsou tam zaplavené. Na jižní Moravě je zatím spolu s úsekem u Velké nad Veličkou zavřená také trať Hrušovany nad Jevišovkou - Novosedly - Mikulov. Je zaplavená po středečním protržení hráze, uvedl Gavenda.

Řeka Dyje se od víkendu rozlévá do polí a lesů v okolí Jevišovky na Břeclavsku. Po zkušenostech z minulých let nechalo vedení obce už v pátek preventivně postavit hráz z pytlů na silnici u nádraží. O víkendu přestaly vlaky v Jevišovce zastavovat, ve středu byl kvůli zatopení trati přerušen provoz vlaků mezi Hrušovany nad Jevišovkou a Mikulovem. Místním to působí potíže, protože náhradní doprava nabírá velká zpoždění, řekla ČTK starostka Jevišovky Božena Bošiaková (SNK). „Rozliv začal už v pátek, obec ale není ohrožená, všechno jde do polí. Největší problémy jsou kvůli přerušené dopravě, protože náhradní doprava sice od středy jezdí, ale nabírá velká zpoždění a lidé musí dojíždění za prací mimo Jevišovku řešit individuálně,“ konstatovala Bošiaková.

V obci se stéká říčka Jevišovka s Dyjí, potíže ale působí jen Dyje. Ta přetlačila Jevišovku a zaplavila její okolí. Povodí Moravy nechalo v úterý odstranit naplavené dřevo, které ohrožovalo lávku na Novosedly a u ní také hlavní přivaděč pitné vody do Jevišovky. Škody vznikají nyní na hrázích řeky Jevišovky, které jsou poškozené nutriemi a bobry a voda z Dyje je rozplavuje. „Voda zatím rozhodně neklesá, spíš naopak. Podle informací z krizového štábu s poklesem hladiny zatím nepočítáme, zejména kvůli přítoku Dyje z Rakouska, odkud přitéká stále hodně vody,“ dodala starostka.

Obec už má zkušenosti s povodněmi jarními i letními, podzimní ji v posledních letech postihly poprvé. Podle starostky je tak těžké odhadnout, kdy voda z polí a okolí obce definitivně zmizí. „Když začne hladina klesat, trvá tak měsíc, než odteče. Jak dlouho ale potrvá následné vysychání půdy na podzim, neumím odhadnout. Je dost možné, že bude půda podmáčená až do jara,“ konstatovala Bošiaková.

Zaplavené hřiště SK Slovanu v Poděbradech. „Povodeň nám na nějakou dobu přerušila sezónu na našem stadionu,“ uvedl klub ve facebookovém příspěvku. 

Sběrné místo materiální pomoci, kterou potřebují lidé zasažení povodněmi na výstavišti Černá louka. Povodeň zasáhla i obce v Osoblažském výběžku v severovýchodní části Bruntálska. Poškodila mosty a zatopila desítky rodinných či bytových domů. 

Hladina Labe v Drážďanech dnes kulminovala a v následujících dnech už bude jen klesat. Pod třetí povodňový stupeň by se měla dostat v noci na pátek, vyplývá z dopoledních informací saského zemského povodňového centra. Na záplavovou vlnu se nyní připravují hlavně v Braniborsku, kam z Česka a Polska přitéká řeka Odra. Saské úřady ale upozorňují, že hladina bude klesat jen velmi pomalu a na běžný stav by se mohla dostat až na konci září. Důvodem je upouštění vody z vltavské kaskády v Česku. V Drážďanech se nyní čeká snížení stupně povodňového nebezpečí z třetího na druhý v noci na pátek.

Na zvýšenou hladinu se připravují ve Frankfurtu nad Odrou, Eisenhüttenstadtu či vesničce Ratzdorf, která leží na soutoku Odry a Lužické Nisy a patřila k silně poškozeným při povodních už v roce 1997. Podle prognóz zde Odra dosáhne v příštích dnech nejvyššího, tedy čtvrtého povodňového stupně.

Policejní potápěči ze Svratky v Brně vytáhli mrtvého muže. Policisté nyní budou zjišťovat okolnosti jeho úmrtí, tedy i zda je muž další obětí povodní. Potápěči tělo muže středního věku z řeky vytáhli ve středu před polednem poblíž Bauerovy ulice. „Kriminalisté nyní zjišťují, jak a kde se do vody tělo dostalo a o koho se konkrétně jedná,“ uvedl mluvčí. Doplnil, že je podle něj předčasné říci, zda je muž obětí povodní.

Policie žádá veřejnost o pomoc se ztotožněním muže. Muž s plnovousem byl oblečený v černém tričku s nápisem Kometa1953, černých kraťasech se zeleným pruhem na boku a na nohou měl tmavomodrou sportovní obuv zn. Crossroad. Poznat o koho se jedná, může pomoci i fotografie náramkových hodinek, náramků, prstenů či řetízku. Pokud někdo má informace, kdo je z řeky vylovený muž, volat má policistům na tísňovou linku 158. Nadále se podle něj pohřešuje osm lidí. Čtvrtou obětí se ve středu stala sedmdesátiletá žena, jejíž tělo nalezli policisté v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku. Další tři mrtví jsou z Moravskoslezského kraje.

Veselí nad Lužnicí na Táborsku odvolalo dnes dopoledne evakuační pohotovost. Hladiny řek Lužnice a Nežárka, které mají ve městě soutok, by už neměly výrazně stoupat. Novinářům to dnes řekl starosta Veselí nad Lužnicí Vít Rada (BEZPP, za Jihočechy 2012). Evakuační pohotovost pro část města trvala několik dní, kdy hrozilo, že by voda zaplavila některé domy. Rada dodal, že hladina řek ve městě a okolí zůstane ještě několik dní na vyšší úrovni. Zvednutí toků způsobily intenzivní deště, kvůli nimž začal bezpečnostním přelivem přetékat rybník Rožmberk, kterým Lužnice protéká. Protipovodňová bariéra ve Veselí nad Lužnicí je postavena proti padesátileté vodě. Hrozilo však, že by povodně mohly tuto hranici překonat.

„Ve Veselí hladiny obou řek stagnují a masivnější přítok z Rožmberka se neprojevuje. Alespoň tedy v centru města se neprojevuje. Pravděpodobně je to tím, že Nežárka ztrácí sílu a vody je tam tím pádem méně. Nicméně v jižních partiích města v zahrádkářské kolonii pořád řeka stoupá a to asi o jeden centimetr za hodinu. Není tam ohrožení lidí, ale jedná se o ohrožení majetku, protože to zaplavuje zahrádky,“ uvedl Rada. Dodal, že ve městě však už nehrozí nebezpečí, že by se řeka dostala nad úroveň protipovodňové bariéry, která stojí u soutoku. Podle Rady také klesl přítok do Rožmberku, což se na výšce hladiny v Lužnici projeví. „Ale neznamená to, že voda hned opadne. Klesání hladiny bude pomalé a několik dní bude trvat,“ uvedl starosta.

Ničivé záplavy v Olomouckém kraji jen na silniční síti způsobily škody za několik miliard korun. Na Jesenicku a Šumpersku, kde po extrémních dešťových srážkách vodní živel o víkendu udeřil největší silou, je stále neprůjezdných zhruba 60 silnic. Celkové povodňové škody na státním, krajském, obecním a soukromém majetku se zatím sčítají a budou velmi vysoké. Novinářům to dnes řekl hejtman Josef Suchánek (STAN). Záplavy o víkendu zasáhly hlavně Jesenicko a část Šumperska, kde je s odstupem několika dní kvůli poničeným silnicím odříznuto od okolního světa několik obcí. Povodňová vlna se poté přesunula do střední části Olomouckého kraje, kde zatopila například Litovel na Olomoucku či Chomoutov u Olomouce.

„Jenom obnova silnic bez ohledu na to, zda jsou krajské nebo státní, tak ta si vyžádá řádově miliardy korun. A to se bavím jenom o cestách, celkové škody budou opravdu vysoké,“ uvedl Suchánek. Záplavy podle Suchánka zničily silnice na mnoha místech Jesenicka a Šumperska. „Některé úseky silnic vůbec nejsou,“ upozornil Suchánek, podle kterého rekonstrukce poničených silnic bude pro hejtmanství prioritou při obnově záplavami postižených oblastí.

Úředníci zatím celkové povodňové škody sčítají. Hejtmanství má povinnost je dát dohromady do sedmi dnů od skončení stavu nebezpečí, který v Olomouckém kraji stále platí. Obrovské škody jsou po záplavách na silnicích i vodohospodářském majetku. Na Jesenicku bude muset být zdemolováno několik desítek poškozených domů. V zaplavených oblastech pomáhají likvidovat škody stovky hasičů a vojáků, k dispozici mají několik desítek kusů těžké techniky. „Rozsah škod je mimořádně těžké odhadnout, stejně tak to, jak dlouho jejich likvidace potrvá. Myslím si, že pro nás tam nebude v nejbližších týdnech ani měsících činnost končit,“ podotkl ředitel Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje Karel Kolářík.

Veselí nad Lužnicí odvolalo evakuační pohotovost. Hladiny na řekách Lužnice a Nežárka, které mají ve městě soutok, by už neměly výrazně stoupat.

Obce u Labe v Ústeckém kraji zkontrolují po poklesu hladiny zaplavená místa. Voda se dostala do parků na cyklostezku, na některá hřiště nebo do areálu koupaliště v Litoměřicích. Na podmáčeném terénu hrozí pády stromů, radnice proto lidem nedoporučují se na tato místa vydávat. O možném zrušení dopravních opatření, která výrazně komplikují dopravu v Ústí nad Labem, rozhodne magistrát dnes. Na dolním toku Labe kulminovalo ve středu odpoledne a hladina začala pozvolna klesat. „Po opadnutí vody v lesoparku Osmička budou provedeny revize dětského hřiště, mobiliářů a stromů. Do té doby prosím dbejte zvýšené opatrnosti a nejlépe na Osmičku vůbec nechoďte,“ uvedla lovosická radnice facebooku. „Dále prosím všechny občany, aby nikdo nechodili do prostor lesů a parků. Z důvodu vytrvalých dešťů (a tím pádem podmáčeného terénu) hrozí pády stromů,“ napsalo město.

Odvolání třetího stupně povodňové aktivity vodohospodáři čekají dnes večer. V Křešicích na Litoměřicku hasiči průběžně odčerpávají průsaky mezi jednotlivými hradidly a zpětnými klapkami. Čerpat zatopené sklepní prostory rodinných domů začnou hasiči po opadnutí povodňové vlny na Labi, uvedla obec na webu. Na opadnutí vody se čeká také v Litoměřicích. „Zatím je na úklid ještě brzo, musíme počkat, až bude hladina níž,“ řekla ČTK mluvčí litoměřické radnice Eva Břeňová. Město také nedoporučuje lidem chodit na místa, kde by mohl hrozit pád stromů. Na odpoledním jednání budou zastupitelé schvalovat návrh rady na finanční pomoc záplavami postiženým regionům.

Obyvatelé krajského města netrpělivě čekají na rozhodnutí vedení magistrátu ohledně dopravních opatření zavedeným po stavbě protipovodňových stěn. Od pondělí, kdy začala platit, stojí řidiči hlavně v ranní a odpolední špičce v dlouhých kolonách. Linky MHD jezdí po objízdných trasách a dojezd do cílové zastávky se zpožďuje i o hodinu. Úředníci z děčínského magistrátu odvezli ve středu do Dolního Žlebu vlakem věci potřebné pro volby. Dnes urnu, obálky a volební lístky převezli do Prostředního Žlebu, i tam pojede v pátek volební komise kvůli zaplavené silnici vlakem. Novináře o tom informoval mluvčí radnice Luděk Stínil. Pomoc v podobě vysoušečů a dalšího zařízení dnes Děčín poslal do Opavy.

S likvidací uhynulých zvířat budou po povodních v Moravskoslezském kraji pomáhat dobrovolní hasiči. Mršiny bude zdarma likvidovat kafilérie.

Škody v Bohumíně se odhadují na 500 milionů korun. Některé části jsou stále zatopené. Kde to jde, začíná úklid, město potřebuje úklidové prostředky.

Záplavy v Olomouckém kraji jen na silniční síti způsobily škody za několik miliard korun. Především na Jesenicku je stále neprůjezdných 60 silnic. Lopaty a holinky se staly v těchto dnech součástí výstroje několika desítek vězňů z olomoucké a mírovské věznice, zamířili na pomoc na Šumpersko.

Policie uzavřela v celém úseku důležitou silnici I/45 mezi Krnovem a Bruntálem. Komunikace je po ničivých povodních podemletá. Provoz na ní je momentálně nebezpečný. Kdy bude opět otevřena, není jasné. Novinářům to dnes řekl ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel.

„Mysleli jsme, že zůstane otevřena alespoň pro jednotky Integrovaného záchranného systému (IZS). Nakonec není možné ani to. Mohou tam jen osobní auta (IZS),“ uvedl Kužel. Následky povodní v kraji komplikují dopravu i na řadě dalších míst. Dálnice D1 je od středy zcela průjezdná v úseku mezi Ostravou a Prahou. Dál z Ostravy směrem k polským hranicím je stále zaplavená. Velmi omezeně funguje železniční doprava. Hlavní koridor Ostrava - Praha by mohl být podle Kužela otevřený znovu během víkendu. „Problém máme také na komunikaci mezi Karvinou, Chotěbuzí a Českým Těšínem. Policie tam řídí dopravu kyvadlově. Řidiči se musí připravit na silný provoz a kolony,“ uvedl Kužel. Problematická je situace i v Opavě, kde je uzavřeno několik mostů a tvoří se zácpy.

Hejtman Moravskoslezského kraje Bělica dále doplnil, že hasičům k dnešnímu dni zbývá dořešit 222 mimořádných událostí spojených s povodní. Jednotky prioritně řeší ty nejdůležitější a pak se postupně vracejí k těm méně důležitým. Původně měli v takzvaném zásobníku až 3000 událostí, uvedl Bělica. Na Bruntálsku a Jesenicku podle něj ve středu operovaly i vrtulníky, které pomáhaly distribuovat humanitární pomoc. „Celkem se jednalo o 18 tun pomoci. Šest tun bylo na území Moravskoslezského kraje,“ řekl hejtman a dodal, že do kraje míří pomoc armády. V Opavě ve středu bylo 130 vojáků, dnes přijelo dalších 140. „Dorazí také armádní rekognoskační skupina. Je potřeba v nejvíce postižených obcích Bruntálska zaměřit a navrhnout stavby nových mostů,“ řekl hejtman.

Aktuálně zasahuje v kraji 90 jednotek moravskoslezských hasičů. Působí tady ale i jednotky z Královehradeckého, Jihomoravského a nově také Plzeňského kraje. Některé přivezly velkokapacitní čerpadla. „Těch je momentálně nasazeno celkem devět, a to na Ostravsku a Bohumínsku,“ řekl šéf moravskoslezských hasičů Radim Kuchař. Každý den podle něj na Opavsko a do Ostravy přijíždějí i speciální skupiny sestavené vždy z členů několika jednotek dobrovolných hasičů z Novojičínska a Frýdecko-Místecka.

Na brífinku krizového štábu Moravskoslezského kraje hejtman Josef Bělica oznámil, že stav nebezpečí bude od deseti hodin odvolán. Celkově jsou v kraji evidovány tři případy rabování. „Řešíme tři případy rabování v Bohumíně na Karvinsku,“ uvedl ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel. Podle něj jde o dvě krádeže jízdních kol. Ve třetím případě pachatelé ukradli ozvučovací techniku z bohumínské sokolovny. „Pachatelé jsou známí,“ uvedl Kužel. Z předchozích dnů policie vyšetřovala vyloupení čerpací stanice v Ostravě, krádež sudů ze společnosti Kofola v Krnově a vloupání do lékárny v Opavě.

Situace v krajských nemocnicích je stabilizovaná a to včetně nemocnice v Krnově. V evakuačních centrech po ničivých povodních zůstává 560 lidí, kteří se zatím nemohli vrátit domů. Z nich 400 je v Ostravě. V kraji bylo během povodní evakuováno přes 12.000 lidí, většina z nich šla k příbuzným. Policie v regionu zaznamenala další tři případy rabování, celkem jich už je šest. Bělica také prosil občany, aby nejezdily do postižených oblastí a zbytečně tak nekomplikovaly dopravu. V případě hmotné pomoci hejtman přesměroval občany na krajský sklad v Ostravě. Na závěr poděkoval policistům, vojákům a všem, kteří pomáhají.  

V Česku platil ráno některý z povodňových stupňů ještě na 55 místech, na třetím nejvyšším stupni ohrožení je asi desítka míst. Lužnice pod rybníkem Rožmberk nad ránem vystoupala na úroveň označovanou za extrémní povodeň, která odpovídá padesátileté vodě. Stupeň ohrožení evidují vedle Lužnice, Nežárky, Blanice a Nové řeky v jižních Čechách, také čtyři místa na dolním toku Labe a rovněž Dyje v Trávním Dvoře pod vodní nádrží Vranov. Vyplývá to z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu. „Většina zasažených vodních toků klesá. V povodí Odry, Moravy, v povodí horního a středního Labe pod úrovní pro 3. SPA. Nad úrovní 3. SPA je ještě Dyje v profilu Trávní Dvůr, dolní tok Labe pod soutokem s Vltavou, toky v povodí Lužnice a Blanice v Husinci,“ uvedl ČHMÚ.

Na měřicí stanici v obci Frahelž na Lužnici pod Rožmberkem se hladina řeky dostala na úroveň extrémního povodňového ohrožení nad ránem. Český hydrometeorologický ústav uvedl, že Lužnice ve Frahelži překročila limit pro padesátiletý průtok, tedy průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen jedenkrát za 50 let. Vzestup hladiny se v posledních hodinách zpomaluje. Hladina Nežárky, která je přítokem Lužnice, klesá. Třetí povodňový stupeň dnes ráno na jihu Čech evidovaly na Lužnici také stanice Bechyně a Klenovice, dále Nežárka v Hamru, Nová řeka v Mláce a Blanice v Husinci.

Na Labi se drží stupeň ohrožení na dolním toku pod soutokem s Vltavou. Kolem 08:00 přetrvávalo ohrožení v Mělníku za soutokem, Litoměřicích, Ústí nad Labem a Děčíně. Meteorologové očekávají v Mělníku pokles pod třetí stupeň dnes odpoledne nebo večer, v Ústí nad Labem a v Děčíně v pátek. „Nad úrovní druhého stupně povodňové aktivity je již jen Opava v Děhylově, dolní Morava, většina toku Dyje, toky v povodí Malše, Loučná v Dašicích a Chrudimka v Padrtech,“ uvedli meteorologové. Rozsáhlé a ničivé záplavy po vytrvalém dešti o víkendu zasáhly zejména Moravskoslezský kraj a sever Olomouckého kraje, s výjimkou západu a severozápadu Čech se ale toky rozvodnily v celé republice. Jihočeské řeky se vrátily na povodňové stupně ohrožení v pondělí, když se déšť přesunul z Moravy nad Šumavu a Novohradské hory.

Evakuace Veselí nad Lužnicí na Táborsku by zřejmě nemusela nastat. Podle starosty města Víta Rady (BEZPP, za Jihočechy 2012) hladina řek ve městě u soutoku Lužnice a Nežárky nijak výrazně nestoupá, řekl dnes ráno ČTK před zasedáním povodňové komise. „Troufám si říct, že jsme z nejhoršího venku,“ řekl Rada. Ve městě je postavená protipovodňová bariéra. K jejímu překonání však stále chybí několik desítek centimetrů. „Voda z Lužnice se rozlila na začátku Veselí kolem pískoven. Dostala se do nějakých zahrádek. Ale u soutoku je situace prakticky neměnná,“ uvedl Rada.

Hladina Lužnice stoupá po srážkách od konce minulého týdne. Zásadněji se začala zvyšovat od úterý, kdy z rybníku Rožmberk, kterým řeka protéká, začala voda přepadat bezpečnostním přelivem, jelikož se kapacita Rožmberku naplnila. Postupně se odtok z největšího českého rybníku zvyšoval. Voda se pod Rožmberkem začala rozlévat do krajiny a postupovala dále Lužnicí. Na stanici Frahelž, která je první pod rybníkem, se hladina řeky během středy zvýšila téměř o metr. Nyní tam už voda stagnuje, v rozmezí dnes od 5:30 do 7:30 se zvýšila hladina o centimetr.

Hladina Dunaje v Bratislavě po kulminaci začala v noci na dnešek klesat, snižuje se i Morava. Na obou řekách nadále platí nejvyšší povodňový stupeň.

Na tocích ve Zlínském kraji dnes ráno už neplatil žádný ze stupňů povodňové aktivity. První stupeň znamenající bdělost platil ještě v noci na dnešek na Moravě v Kroměříži a ve Spytihněvi na Zlínsku. Brzy ráno však její hladina postupně klesla pod jeho spodní hranici, vyplývá z údajů zveřejněných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).

Maxima při současných povodních dosáhla hladina Moravy ve Spytihněvi podle ČHMÚ v neděli, kdy vystoupala až na 668 centimetrů. Do úrovně extrémní povodně, tedy padesátileté vody, jí chybělo 11 centimetrů. Je to taková povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen jedenkrát za 50 let. Dnes v 07:00 byla na 390 centimetrech. Třetí stupeň povodňové aktivity na ní začíná platit při dosažení úrovně 600 centimetrů, druhý od 500 centimetrů a první od 400 centimetrů.

V Kroměříži řeka Morava kulminovala okolo pondělní půlnoci, kdy její hladina vystoupala až na 668 centimetrů. Dnes v 07:00 byla hladina ve městě na úrovni 364 centimetrů. Také tam platí třetí stupeň od 600 centimetrů, druhý od 500 centimetrů a první od 400 centimetrů. Jak v Kroměříži, tak i ve Spytihněvi by měla Morava podle prognóz hydrologů dále klesat.

Hladiny řek ve Středočeském kraji dál klesají. Třetí stupeň povodňové aktivity, tedy ohrožení, nadále platí jen na Labi v Mělníku. Jeho hladina kulminovala v úterý na 613 centimetrech, dnes v 06:00 dosahovala 581 centimetrů. Třetí stupeň je vyhlašován při 550 centimetrech. Pokles pod třetí povodňový stupeň tam meteorologové očekávají dnes. Na dalších šesti místech už platí pouze první povodňové stupně. Vyplývá to z aktuálních informací Českého hydrometeorologického ústavu.

Labe v Kostelci nad Labem na Mělnicku kleslo na úroveň prvního stupně, tedy bdělosti, ve středu před půlnocí. První povodňový stupeň má ještě Sázava v Nespekách na Benešovsku a v Kácově na Kutnohorsku. Ve Zruči nad Sázavou je řeka bez povodňového stupně zhruba od středečního poledne. Bdělost platí ještě na Doubravě ve Žlebech, na Želivce v Nesměřicích a na Vltavě ve Vraňanech.

V Olomouckém kraji hladiny rozvodněných toků dál klesají, dnes ráno již neplatí žádný druhý povodňový stupeň. Stav bdělosti je na šesti místech.

Dolní tok Labe v noci zřejmě kulminoval. Hladina klesá v Litoměřicích, Ústí nad Labem a pomalu i v Děčíně. Řeka v Ústeckém kraji nenapáchala větší škody.