Šéfka probační služby v Blesku: Jak funguje domácí vězení a kolik vězňů má nový náramek?
Česko spustilo nový systém elektronického monitorování vězňů. Stát za jeho sedm let provozu zaplatí 93,6 milionu korun. Jak funguje domácí vězení? Jak se liší nové náramky od těch předchozích? A jak často a za jaké trestné činy soudci udělují domácí vězení? Nejen na tyto otázky odpovídala v Epicentru Blesk Zpráv ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.
V současné době má v Česku nasazený elektronický náramek deset osob v domácím vězení. Jejich počet ale nadále pomalu stoupá. Náramky, které probační služba v Česku nově zavádí, jsou dvojího typu.
„Jeden bude používán v případě nahrazení vazby dohledem v kombinaci s elektronickým monitorovacím systémem. Tenhle náramek umí kontrolovat, zda vstupujete do zóny, kde musíte být v čase, kdy tam musíte být a naopak nevstupujete do zóny, kam nesmíte. To je tzv. zakázaná zóna. Například si to můžete představit jako obydlí oběti plus nějaký perimetr, to znamená nějaké přilehlé ulice,“ vysvětlila ve studiu ředitelka Matoušková.
Druhý typ náramku slouží ke kontrole domácího vězení. „Je menší, lehčí, nemusí se nabíjet a vlastně tam pouze kontrolujeme, zda ten člověk vstoupil do místa obydlí v čase, kdy tam má být, setrval tam a opustí ho pouze až po té době, která uplyne,“ doplnila Matoušková
Náramek lze sundat pouze v krajním případě
Odsouzení si náramek nesmí sundat, nosí ho tak například i při osobní hygieně. Existují ale výjimky: „Když je odsouzený například zraněn nebo je v nějaké situaci, kdy o sobě neví, to je samozřejmě důvod k přestřižení toho pásku,“ popsala Matoušková. O přestřiženém nebo narušeném náramku systém okamžitě informuje a odsouzený je obratem kontaktován, aby vysvětlil, jak a proč k poškození náramku došlo.
Nabíjení náramků, u kterých je to potřeba, je povinností odsouzených. „Používá se k tomu nabíječka, která se na náramek přicvakne a je připojená k síti. Takže sedíte nebo ležíte, ale musíte být připojená k zástrčce. Stejně tak si můžete nasadit mobilní powerbanku, kterou strčíte do kapsy a můžete s tím kamkoliv jít, když máte dovoleno chodit někde mimo obydlí,“ vysvětlila ředitelka Probační a mediační služby.
V případě, že soudce rozhodne o výkonu trestu na svobodě, má podle Matouškové poměrně pestrou škálu, ze které vybírat. „Trest domácího vězení znamená, že soud může rozhodnout až ve lhůtě dvou let, že se monitorovaný musí podrobit právě tomu být někde v obydlí, v přikázané zóně. Soud nastaví perimetry toho trestu a my pak víme, že třeba odsouzený k výkonu trestu domácího vězení zpravidla nesmí opustit své obydlí třeba od šesti večera do šesti do rána. Plus všechny dny svátků, soboty, neděle je to vlastně 24 hodin,“ popsala nejčastější režim domácího vězení Matoušková.
Soud může podmínky trestu upravit podle toho, jaké povinnosti odsouzený má. „Jestli samozřejmě pečujete o děti nebo máte nějakou povinnost třeba zdravotní vůči sobě nebo jste člověk věřící a navštěvujete pravidelně bohoslužby, tak to lze samozřejmě v tom režimu také nastavit,“ popsala okolnosti úprav ředitelka Matoušková.
podmince pardon