Šéf CERMATu o desetitisících za placené doučování na přijímačky: Zbytečný byznys?!

„Pokud se děti seznámí s cizím prostředím a budou psát test pod tlakem, je to příprava na to, jak potom ve skutečnosti probíhají ty přijímačky," připouští Krejčí. Zdůraznil však, že toto lze zajistit i bez placeného doučování. Jako příklad uvedl Prahu 7, kde se školy domluvily na výměně žáků při simulaci přijímacích zkoušek. „Děti z jedné školy psaly přijímačky v cizím prostředí, a učitelé si pak mezi sebou vyměnili testy a výsledky zpětně sdělili svým žákům," popsal Krejčí funkční model spolupráce mezi školami.

Krejčí je přesvědčen, že drahá příprava na přijímací zkoušky není nutná, pokud se rodiče a učitelé věnují dětem. „Je to zbytečný byznys, a pokud jsou rodiče ochotni věnovat trochu času dětem, aby jim pomohli s přípravou, a zároveň aspoň trochu fungují učitelé na základní škole, tak není potřeba platit desetitisíce za přípravu na přijímačky," uvedl.

Nová kolonka a doučování bez vlivu

Zároveň upozornil, že data neukazují významný rozdíl v úspěšnosti žáků, kteří využili placené doučování oproti těm, kteří se připravovali bez něj. V příštím roce by CERMAT chtěl zavést kolonku v záznamových arších přijímaček, kde by uchazeči zaznamenali způsob své přípravy. „Tato data nám pomohou lépe porozumět vlivu různých forem přípravy na výsledky zkoušek," vysvětlil Krejčí.

Výsledky přijímaček na střední: 94 % deváťáků bylo přijato... problém ale mají děti v Praze

Aktuální údaje z Prahy naznačují, že i přes vysoké investice do doučování není rozdíl v bodových výsledcích výrazný: „Když jsem tady zmínil, že pražská gymnázia mají hranici pro přijetí 82 bodů a skoro celá Česká republika má 78–82 bodů, neukazuje to, že by doučování v Praze mělo nějaký drastický vliv."

Podle Krejčího by příprava na přijímací zkoušky měla být primárně záležitostí školy a placené doučování považuje za  „byznys, který vznikl proto, že existuje poptávka. Já od začátku říkám, že připravit na přijímací zkoušky by měla základní škola,“ uzavřel Krejčí.