Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Francouzský velitel o operaci s Pavlem. Jak Češi a Slováci zachránili 53 vojáků?

Video se připravuje ...
Aktualizováno -
24. ledna 2023
15:26
Autor: Pavlína Horáková - 
24. ledna 2023
14:10

Tento týden si připomínáme třicet let od evakuace francouzských vojsk československým praporem vedeným Petrem Pavlem. Pětapadesát vojáků uvízlo pod palbou Srbů a Chorvatů. Třicítka vojáků z Československa musela čelit nejen minometné palbě, ale také hrozbám z obou znepřátelených stran. Nakonec se jim podařilo zachránit třiapadesát životů. Jak se to všechno stalo? Proč zemřeli dva vojáci? A jaké byly další podrobnosti této záchranné operace? Odpovídal pro Epicentrum Blesku velitel francouzské evakuované jednotky Eric Zanolini.

„Na Karin Plaža jsem měl dvě čety. Karin Plaža byla hranicí frontové linie, kde  během chorvatského útoku došlo k bojům a moji vojáci byli na své pozici zasaženi minometnou palbou. Tato střelba zabila dva poddůstojníky a tři z nás zranila. V tu chvíli jsem tam nebyl, byl jsem uvězněn v jiné oblasti. Byl jsem ale v rádiovém spojení se svými četami. A když do této oblasti přišla jednotka Petra Pavla, museli exfiltrovat dvě čety a odnést těla mých kamarádů na srbskou stranu v OSN se sídlem v Benkovaci, “ popisuje Zanolini, co předcházelo jedné z nejúspěšnějších akcí české armády v její historii.

Podplukovník a bývalý kapitán v tehdejší Jugoslávii byl na své pozici uvězněn šest dní – od dvaadvacátého do osmadvacátého ledna: „První akce Pavlových vojáků se uskutečnila 25. ledna, ale jeho zásah u mého oddílu v naší oblasti byl až 27. a 28. ledna.  Problémem Petra Pavla bylo, že měl velmi málo informací o situaci v oblasti, kde se nacházeli Srbové. Bylo to pro něj tedy velmi těžké. Srbové byli rozzuření a on musel hlavně vyjednávat bezpečný průchod své jednotky a také návrat té naší,“ vzpomíná.

„Česká jednotka tehdy byla dobrou volbou. Viděl jsem velmi profesionální jednotku, velmi klidného důstojníka, přesného, který exfiltroval mé vojáky.  Kdyby tehdy nebyl tak klidný, a profesionální, myslím, že bychom měli mnohem více obětí, možná na naší straně, československé nebo i na srbské straně. A my jsme neměli žádné.“ hodnotí zpětně Zanolini.

Uživatel_5522193 ( 30. ledna 2023 19:47 )

Přesně tak

punisherr ( 26. ledna 2023 18:23 )

Nechtěj znát názory lidí, co tam pro něj dřou

Luboš Klindera ( 26. ledna 2023 12:51 )

Několik blbostí se vám tam v příspěvku objevuje. Zaprvé, Havel nic nepodepsal, protože prezident nic z toho nepodepisuje. Byl to tehdejší premiér, Miloš Zeman, který to podepsal. Za druhé, bombardování Srbska bylo dávno po této akci. Tohle je z války Srbska proti Chorvatsku. Než napíšete bludy, informujte se...

CHYBULE ( 25. ledna 2023 08:20 )

Kdyby nezačalo NATO humanitárně bombardovat Jugoslavii,což podepsal i Havel,nemsel by nikoho zachraňovat,protože Jugoslavie nikoho neohrožovala a nevyhrožovala.Byl to jenom jejich problém,do kterého se musely USA namontovat.

arbitr ( 25. ledna 2023 07:09 )

Škoda, že je nepřijali Západem podporovaní Chorvaté, ale museli utéct k nepřátelským Srbům...

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa