Poslanec Birke emotivně o boji s covidem: „Přece tu nechcípnu," burcoval se, když kašlal krev
Poslanec ČSSD a starosta Náchoda Jan Birke (51) promluvil pro Blesk Zprávy emotivně o svém boji s covidem. Nejdříve se léčil doma v horečkách. Situace ale nabrala dramatický obrat, lékařka ho proto převezla vlastním autem do nemocnice. „Covid je zrůdný,“ říká dnes Birke, který patří kvůli zdraví do rizikové skupiny. Po pár dnech, kdy se jeho zdravotní stav změnil k lepšímu, ale záhy bojoval o holý život. Kašlal krev. V minulosti prodělal starosta jednoho z nejzasaženějších okresů v zemi několikrát mrtvici. „Nebál jsem se o vlastní život při mrtvicích jako teď,“ popisuje dramatické chvíle v nemocnici, kam původně kvůli jejich naplněnosti nechtěl. O svém boji s koronavirem promluvil poslanec na přání vyčerpaných a zoufalých lékařů a sester. „Zažil jste peklo a šlo vám o život,“ prosili ho, aby se podělil se všemi se zkušenostmi. V Epicentru Blesk Zpráv vyprávěl velmi syrově, tvrdě a velmi emotivně.
Starosta Náchoda a poslanec Jan Birke (ČSSD) patří k těm, které covid-19 doslova srazil na zem. Nejdříve psychickým a fyzickým vyčerpáním, když se snažil řešit situaci v jednom z nejzasaženějších okresů v zemi, a pak i fyzicky. Koronavirem se zřejmě nakazil na svatbě. Jako oddávající starosta.
Dnes mu přijde, jako kdyby i v Česku byly dva světy. „Jeden svět, kde se tančí, kde se nic nedodržuje, kde se veselí a všichni říkají, že je to chřipečka, a pak je druhý svět, kde umírají lidi,“ vidí dnes Birke situaci ve společnosti, která je v názoru na koronavirus stále více rozdělena. „Nechci to dramatizovat, ale prožil jsem ten svět, kde je ta situace dramatická a kde jde o život,“ vzpomíná na svůj vlastní boj v královéhradecké fakultní nemocnici pod docentem Vladimírem Koblížkem na plicním oddělení. Sám se prý bál, jestli ho neprohraje.
„Lékaři a sestry chtěli, abych o tom mluvil“
Dnes se podle svých slov už cítí „výborně“. „Paradoxně mě požádali, abych tento příběh odvyprávěl,“ upřesnil Birke v Epicentru, proč se o tak citlivé situaci rozhodl otevřeně promluvit. „Vy jste člověk, který může říct tu pravdu, co jste zažil. Zažil jste peklo, šlo vám o život,“ řekli mu prý sestry a lékaři, kteří se nedostanou z ochranných obleků i několik hodin. Omezují kvůli tomu i pití, aby nemuseli často na toaletu. „Jsou vyčerpaní a zároveň se snaží být na každého pacienta milí a pomoct mu,“ líčí psychické rozpoložení zdravotníků čerstvě propuštěný Birke.
Před šesti lety Birke prodělal mozkovou mrtvici. Teprve covid ho prý ale zlomil. „Přiznám se, že jsem se tak strašně nebál při těch mozkových mrtvicích, jako teď,“ přiznal jindy rázný politik.
Drsné varování od Prymuly
S covidem bojoval dvacet dní. PCR test měl pozitivní 9. února. „Za dvě hodiny mi vyskočila teplota na 39,6 a tato teplota se držela 9 dní osm hodin každý den,“ popisuje počáteční průběh nákazy. Tou dobou byl kvůli přeplněnosti nemocnic v Náchodě i Hradci Králové doma. V noci z osmého na devátého února navíc nákladní sanitka Fénix převážela z náchodské nemocnice devět pacientů do Kyjova.
Ač je Birke bývalý profesionální hokejista, odborníci včetně Romana Prymuly ho prý v minulosti varovali, že pokud na něj covid dosedne, musí počítat buď s nejhorším, nebo s těžkým průběhem. Lékaři mu proto domů přivezli alespoň infuze. „V ložnici na střešním okně jsem měl pověšenou infuzi, nicméně se mi začaly ztrácet žíly, tak to bylo velmi komplikované,“ popisuje „bojové“ domácí podmínky léčby.
Doktorka ho vezla svým autem
„Po devíti dnech sednete na postel, máte 37,6 a máte pocit, že jste to zvládl,“ opak byl ale pravdou. „Ten covid je v tom naprosto zrůdný, protože během tří hodin se ten stav tak zhoršil, že jsem přestal dýchat. Normálně se začnete dusit,“ popsal Birke detaily.
V tu chvíli už nastoupili lékaři. „Paní doktorka mě naložila do osobáku, odvezla mě na CT, kde se bohužel zjistilo, že mám oboustranný zápal plic,“ nabrala nákaza rychlý spád.
Protože se dlouhodobě léčí ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, nechali ho lékaři převézt tam. „Po převozu lékaři rozhodují, jestli vás vypnou a dají na ventilátor, aby vás dali na mimotělní oběh, anebo vám pustí kyslík, nacpou do vás kortikoidy a neustále vás pozorují,“ popsal rychlý příjezd do nemocnice. Okamžitá a rychlá péče přitom vždy rozhoduje.
„Přesně vědí, co dělají. (Lékaři) Jsou jak fantastický sehraný švýcarský stroj,“ popsal náročnou a rychlou práci lékařů, o kterých prý dodnes ani neví, jak vypadají, protože jim kvůli jejich ochranným pomůckám a oblekům neviděl do obličeje.
Kašlání krve a strach z embolie
Stabilizace přišla podle Birkeho po dalších zhruba čtyřech dnech. Mezitím se mu ale kvůli léčbě zhoršila cukrovka, lékaři mu proto museli ředit krev. Po těch čtyřech dnech se domluvil se sestřičkou, že se půjde omýt.
Následující okamžiky prý Birkeho zasáhly v rámci jeho hospitalizace a vlastního zdravotního stavu asi nejvíc. „Paradoxně to byl okamžik, který mě nejvíc pomohl, ale zároveň dostal na kolena,“ popsal momenty, kdy válčil opět s covidem, jak říká, „jako na houpačce.“
„Odvedli mě na toaletu, do sprchy a najednou jsem měl pocit, že mám sladko v puse. Začal jsem kašlat krev,“ zmínil bez obalu moment, který mu prý doslova podlomil kolena. „Po tom všem, co jsem zažil, jsem si říkal, že takhle nějak asi vypadá konec. A můžu vám říct, že jsem se poprvé bál. Ano, poprvé v životě jsem se opravdu bál,“ popisuje okamžiky, které si prý bude ještě dlouho pamatovat. „Říkám to s veškerým respektem,“ dodal Birke v otevřeném rozhovoru.
V tu chvíli prý začal další lékařský „koncert“. „Všichni přesně věděli, co mají dělat,“ uvědomil si v tu chvíli, kdy přišli lékaři, které si přivolal pohotovostním zvonkem.
„Přece tu nechcípnu“
„Měli strach, že mám embolii, takže mě okamžitě vezli na CT,“ popisuje krušné chvíle, při kterých mu navíc lékaři nemohli napíchnout žílu. A když už se to povedlo, tak nakonec praskla. „Embolii jsem zaplať pánbůh neměl, což bylo strašně důležitý,“ oddychl si. Krev vykašlal po ředění krve kvůli cukrovce.
„Mělo to dva efekty. Jeden, kdy jsem se psychicky zlomil a myslel jsem, že je konec. A pak jsem si najednou lehnul, podíval jsem se do stropu a říkal jsem si, 'přece tu nechcípnu. Mám děti, mám ženu, mám skvělý tým.' Prostě jsem si řekl 'ne, já to prostě zlomím,'“ zavzpomínal už ze své kanceláře o 15 kilo hubenější starosta Birke.
Z nemocnice se nechal propustit na vlastní žádost stále se zápalem plic. „Doktoři mně doslova zachránili život,“ dodal Birke s tím, že v tu samou chvíli bylo okolo něj podobných 21 případů. „Na pokoji jsem ležel s klukem, kterému bylo 38 roků, a střídal jsem kluka, kterému bylo 31 let a měl embolii plic,“ zmínil případy mladých lidí, kterým se covid s těžkým průběhem nevyhýbá stále častěji. „Kapacita byla úplně plná a ti lidé tam bojovali o život. Ten jejich stav byl vážný, nebo velmi vážný,“ popsal přeplněnost jednoho z oddělení. Podobný obrázek je přitom v nemocnicích po celé zemi.
Aby mohl uvolnit místo, požádal o propuštění domů. „Ne, že by byli vděční, ale evidentně ho potřebovali,“ dodal k žádosti o to, aby mohl jít domů.
V ještě vážnějším stavu je podle Birkeho také jeho starosta Meziměstí. „Skvělej kluk, který je do dneška na mimotělním oběhu a nedýchá,“ přidal Birke další vážný případ, který se týká jeho kolegy - starosty, kteří patří k lidem v první linii.
I kvůli své zkušenosti Birke podle svých slov nechal v Náchodě zpřísnit kontroly, zda a jak lidé dodržují vládní nařízení. Jestli nosí roušky, nebo zbytečně necestují mezi regiony. „Chci ochránit ty lidi, kteří to dodržují. Skončila legrace, tady jde o život,“ dodal Birke opět rázným hlasem, který je pro něj typickým, když jde do tuhého.
Kde a jak se nakazil a jak se dotkl covid jeho rodiny a jak je vyčerpávající práce lékařů, popsal Birke ve zbývající části velmi otevřeného rozhovoru.
Skoro si myslim, ze by ho/ toho poslance/meli nechat v klidu..