Neděle 7. březen 2021
Svátek slaví Tomáš, zítra Gabriela
Polojasno 5°C

Jourová pro Blesk o nedostatku vakcín: Nechci vidět u Sputniku leták, že to nezvládáme

Autor: Jakub Tomek - 
23. února 2021
05:30

Celá Evropská unie očkuje proti covidu-19. Jen to trvá déle, než se předpokládalo. S odstupem času budeme i přes počáteční potíže hodnotit »evropskou cestu« jako dobrou, řekla v pořadu Epicentrum místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO). Česko by prý jinak stálo na vakcíny frontu za většími a bohatšími státy. A znovu varovala před českými kvótami na potraviny.

Paní komisařko, zvládá podle vás Evropská unie očkování?

EU zvládá očkování v rámci výrobních kapacit firem, se kterými máme smlouvu. Teď už od nich máme příslib, že se dodávky budou chovat daleko lépe. Není bez zajímavosti, že šéf AstraZenecy řekl, že je to jak prořezávání zubů. Každopádně jen dvě čísla. Zatím nám výrobci dodali 33 milionů dávek v rámci EU. A bylo proočkováno 22 milionů dávek a 7 milionů druhých dávek.

Očkování v Česku je i kvůli sníženým dodávkám vakcín pomalé. Monitoruje komise, jak by se to mohlo v následujících týdnech zlepšit?

Tohle je zásadně kompetence států. České vlády a českých orgánů. Do Česka dodali tři výrobci AstraZeneca, Pfizer/BioNTech a Moderna 620 tisíc dávek a bylo proočkováno 538 tisíc dávek. Jsou tam určité rezervy, ale zase mám pochopení, že když se něco plánuje, tak je potřeba si nějakou rezervu nechat. A zkrátka se musí také počítat s druhými dávkami. Nechci to kritizovat, ale záleží na tom, aby se očkování ustálilo, aby lidé věděli, kam přijít. A myslím si, že je velká šance, že se očkování v Česku rozjede, tak jak to vidíme i jinde. Premianty v EU je Malta a Dánsko. Tam už mají proočkováno poměrně velké procento lidí.

Video Epicentrum - Věra Jourová - Jakub Tomek, Lukáš Červený

Kde je podle vás chyba, že se nedaří zajistit dostatek vakcín a nedá se tak očkovat podle harmonogramu?

Podle našeho harmonogramu jsme počítali, že dodávky začnou den po schválení. Najednou jsme narazili na problém, že firmy neměly dostatečné výrobní kapacity a nedostatečné kapacity měli i dodavatelé ingrediencí. My jako komise s tím moc nemůžeme nic dělat. Podporovali jsme zvýšení evropských výrobních kapacit, předplatili jsme spoustu peněz a očekávali jsme, že se bude plnit podle smluv. Já doufám, že teď už to půjde plynule.

Budou výrobci nějak sankcionováni za to zpoždění?

Nejsem u toho vyjednávání, ale předpokládám, že tam nějaká sankční ujednávání jsou. Já bych ale chtěla říct, že právě kvůli zpožděným dodávkám se zpochybňovala ta naše evropská cesta. Já trvám na tom, že nebyla jiná spravedlivější cesta, než abychom společně v EU nasmlouvali kapacity a výrobu, aby Česko nestálo ve frontě za většími, bohatšími státy. Myslím, že s odstupem času to budeme hodnotit jako dobrou cestu. I přes ty počáteční potíže.

Do smluv s výrobci se snažili nahlédnout i poslanci Evropského parlamentu, ale moc se jim to nepodařilo. Proč? Je tam něco k utajování?

Protože se jedná o klasické smlouvy z oblasti byznysu, kdy si ten, co si něco objednává, musí nechat líbit podmínky ze strany výrobců. Výroba očkovacích látek je teď největší byznys na světě. Firmy fungují na volném trhu, je tam obrovská konkurence, takže je pochopitelné, že si nárokovaly zařazení klauzule o obchodním tajemství a o tom, že se smlouvy nebudou zveřejňovat celé. Ale něco ze smluv jsme zveřejnili. Například sám šéf firmy AstraZeneca některé části odtajňoval, takže jsme na to museli reagovat, protože i my se chceme bránit před veřejností, že smlouvy jsou dobré. Ale nedají se zveřejnit celé.

Maďarsko jako členská země EU začalo očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Jak se díváte na to, že členská země používá látky neschválené Evropskou lékovou agenturou?

Členská země to udělat může na vlastní pěst. Jakmile začalo Maďarsko očkovat vakcínou Sputnik V, tak na sebe vzalo veškerou odpovědnost za dopady té vakcíny. A to je daň za to, že ten stát nečeká na Evropskou lékovou agenturou, která je objektivně považovaná za naprostého garanta bezpečnosti vakcín. A proto jsem ráda, že z Česka slyším, že pokud se tato vakcína bude používat i u nás, tak jedině po souhlasu agentury.

Bude komise něco s Maďarskem řešit nějakými sankcemi?

Nebude. Každý stát to dělat může. Členské země nejsou nijak vázány, že musí počkat na Evropskou lékovou agenturu.

Ostatně český premiér Babiš se jezdí radit o ruské vakcíně Sputnik V. právě do Maďarska nebo i do nečlenského Srbska. Mluvila jste s ním o tom? Radili jste se nějak?

Neptala jsem se ho. Já jsem s ním dlouho nemluvila a chápu, že každý, kdo má na bedrech zajištění boje proti pandemii, tak dělá, co může. Zároveň premiér Babiš drží dohodu, kterou uzavřel s dalšími lídry v EU. Premiér dělá, co uznává za vhodné a na čem se vláda dohodne.

Imunolog profesor Václav Hořejší v rozhovoru pro Blesk nedávno řekl, že ho mrzí, že se ohledně vakcín dívá i na politické ohledy. Vidíte to také tak? Nebo i v tomhle to může být Rusko pro Evropu rizikem?

Osobně mám velkou úctu k autoritám v této oblasti, a když pan profesor řekne, že ta vakcína není o nic horší než ty vakcíny, které jsme nakoupili pro Evropu, tak to beru vážně a respektuji. Zároveň bych si ale přála, aby se k těm vakcínám, které nejsou z evropského kontinentu, třeba konkrétně k té ruské vakcíně navěšela obrovská spousta dezinformací a propagandy. Nechci vidět situaci, aby s příbalovým letákem byl nějaký vzkaz, že Evropa vakcinaci nezvládá. Tohle už se objevuje na sociálních sítích a propaganda už běží.

Já dnes měla jednání s velkými internetovými hráči jako je Google, Facebook nebo Twitter a hovořili jsme o tom, že dezinformace, které se týkají vakcín, jsou na vzestupu, že to má vliv na atmosféru ve společnosti a je to něco, proti čemu se musí tvrdě bojovat. Já prostě vidím, že Sputnik je doprovázen velice velkou propagandistickou vlnou a tlakem.

Pokud by Evropská agentura pro léčivé přípravky, ta takzvaná EMA ruskou vakcínu schválila, byla byste klidnější?

Všichni, kteří do toho vidí, by byli klidnější. My jsme řekli mockrát, kdy výrobci vakcín dodají veškerou potřebnou dokumentaci, tak bude posouzena a certifikát může dostat.

Imunolog Hořejší také mluvil o tom, že Britové za stejnou vakcínu dávají výrobním firmám o 50 procent víc, a Izrael dokonce dvakrát víc než EU. Je to pravda? Proč Unie tlačila na cenu?

My jsme nasmlouvali vakcíny za daleko příznivějších podmínek a tlačili jsme na nižší cenu. Bylo to proto, že jsme chtěli dodávky do výše miliard a ne stovek milionů. Tam už se hovoří i o množstevní slevě a proto ta cena je o poznání nižší.

A proč se tedy teď nesnaží EU přeplatit ostatní, aby ochránila svoje občany?

O ničem takovém nevím. Já bych ráda připomněla, že Británie jednala pro svoje občany, Izrael také a my jsme domlouvali vakcínu pro 450 milionů lidí, kteří žijí ve svých státech. Takže nemůžeme úplně spravedlivě srovnávat podmínky. Ale co se týče ceny, tak sjednávat vakcínu pro tolik lidí znamenalo určitou výhodu pro sjednání ceny.

Sledujete, jak je na tom Česko oproti ostatním zemím? Jak to na vás působí? Proč to došlo podle vás až tak daleko?

Já bych tohle nerada hodnotila. Nejsem činná v české politice a vidím to jen z pohledu české občanky, která většinu času žije jinde. Myslím si, že je vláda pod obrovským tlakem a zejména zvládat je náročné, protože se neustále musí reagovat na změny. Tady bych byla víceméně shovívavá. Ve všech zemích je potřeba apelovat na to, aby to nikdo nebral na lehkou váhu, aby každý začal u sebe a bychom chránili sebe a své bližní. To je důležité.

Mluvíme spolu přes telemost, vy jste v Bruselu. Mluví se tam o nás?

Nijak zvlášť. Ví se, že Česko je na špici, a že pandemie neustupuje a opatření nezabírají. Ale Česko v tom není samo. Teď se hovoří o Česku jako o zemi, která má veliké potíže na česko německé hranici, že jsou tam tvrdá opatření a my jako komise apelovali na Německo, aby ty restrikce nebyly tak přísné. Aby se umožnilo řidičům kamionů, aby mohli projíždět, aby se umožnilo lidem, kteří mají závažní důvody cestovat, aby nebyla povinná karanténa. Ale je to rozhodnutí Německa, které se snažíme alespoň trochu ovlivnit, aby to netrvalo dlouho.

Jak jednání pokračují?

Někteří němečtí politici nám vzkazovali do Bruselu, ať se o to nestaráme, ale my se o to musíme starat, protože nám jde o fungování společného trhu. Zatím nevázne zásobování, ale jde nám i o to, aby se nebránilo příhraničnímu cestování. Momentálně jsou omezení na hranicích zhruba u deseti států, trvale je zavedlo pět států a budeme dál apelovat na to, aby se skutečně volila opatření, která jsou přiměřená. Ostrá debata o tom bude ve čtvrtek na jednání.

Myslíte, že to členské země vyslyší?

Už několikrát se země dohodly, ale pak zase vidíme, že se znovu zavádějí omezení jednostrannými rozhodnutími. Alespoň už to není ze dne na den.

Jak se v době pandemie vlastně žije v Bruselu? Máte podobně jako většina lidí home office?

Já mám samozřejmě home office. V kanceláři se potkám jen jedním člověkem a to s mojí asistentkou. Když se přibližujeme, nasazujeme si roušky. Na pracovištích je velice přísný režim, tam, kde je to možné, je práce z domova nařízena na tvrdo. V komisi jsou třeba lidé, kteří se už neviděli rok. Ale myslím, že to přináší své plody, že čísla jdou dolů. Musím říct, že když vyjdu na ulici, tak nepotkám člověka bez roušky. Je tu obrovská disciplína. Rozestupy si lidé hlídají u i v metru.

Vy jste už covid prodělala?

Neprodělala, ale myslím, že je to i tím, že jsem skutečně extrémně opatrná.

Sněmovna v lednu schválila na návrh SPD kontroverzní novelu, která počítá například s tím, že by od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat minimálně 55 procent českých produktů. Tento podíl by se pak v dalších letech měl zvyšovat. Co jste si pomyslela, když jste to slyšela poprvé, že by v dnešní době, kdy fungujeme na principech evropského volného trhu?

Je to obrovský krok zpátky. Je to hlavně něco, co se obrátí proti českým spotřebitelům. Snížení nabídky, zvýšení cen. Poškodí to české spotřebitele. Ale zároveň zákon jako takový bez kvóty velice vítám. Je v něm zásadní věc. Zbavíme se tím dvojí kvality potravin. Dlouhou dobu jsem se tomu věnovala. Přesvědčila jsem všechny členské státy, že je to reálný problém. Že to není nějaká vymyšlenost východoevropských států. To je pozitivní věc a doufám, že se ještě dá věc kolem kvót zachránit. Čeští zákonodárci ví, že je to věc, která poškozuje spotřebitele.

Co by nám hrozilo, kdyby s námi Evropská komise zahájila soudní řízení?

Soudní řízení je až to poslední. Doufám, že k němu nedojde. Hrozí tam zahájení řízení pro porušení evropského práva. A to řízení má tři stupně. Jednak je tam dopis, proč je zákon v rozporu s evropským právem. Pokud česká strana neodpoví, že udělá změny, tak následuje druhý dopis s dalším varováním a potom to může dojít k evropskému soudu, kde se může rozhodnout o sankcích.

Jak velké mohou ty sankce být?

Záleží na rozhodnutí evropského soudu. Komise ty sankce nestanovuje.

Podle zastánců kvót to ale pomůže českým zemědělcům a potravinářům.

„Já jsem všemi deseti pro to, aby se českým potravinářům a zemědělcům pomáhalo. A můžeme to dělat posílením propagace. Velice se mi líbí iniciativy jako je Česká potravina. Nový zákon počítá i s možností zvýhodnění českých výrobků ve veřejných zakázkách. Kdysi dávno jsem na Vysočině prosazovala podobný způsob, aby třeba tamní školní jídelny nakupovaly zboží z Vysočiny. Čeští spotřebitelé by měli mít víc informací o tom, co jsou české potraviny, aby se chovali jako patrioti. Já velice ráda nakupuji české potraviny, když jsem doma. Pojďme to proboha udělat tím, že budeme našim výrobcům pomáhat propagací a spotřebitelským chováním. Ale ne zákazy. To mě skoro uráží, aby mi někdo zákazy měl regulovat, co najdu za zboží.“

AIiAIice ( 23. února 2021 16:02 )

Bubák? Podívej se, jaké problémy má země jako je Anglie. A to je setsakra jiná ekonomika než ČR. Je třeba si uvědomit, že vystoupení z EU by nám ostatní členské státy daly pěkně sežrat, nehledě na to, že zdaleka nejsme soběstační v podstatě v ničem. A není to zdaleka jen vina EU, že tomu tak je.

AIiAIice ( 23. února 2021 15:57 )

Toto je třetí světová biologická válka rozpoutaná Čínou a Václav Havel jako vždy může úplně za všechno. Vč. toho, že jsi blbá jak štólverk.

AIiAIice ( 23. února 2021 15:53 )

A ty mi to můžeš objasnit, nebo zase jen blbě žvaníš a víš kulový. B je správně, že?

nespokojeny ( 23. února 2021 13:23 )

Je třeba dodat na žalování má ČR Piráty ....to si třeba uvědomit, co jsou zač

Josef Kovar ( 23. února 2021 13:17 )

Paní komisařka měla zůstat sedět a dnes bychom nemuseli poslouchat tyto EU kecy.

Zobrazit celou diskusi
Další videa