Podle lednového průzkumu OECD jsou Češi s úrovní finanční gramotnosti až na 20. místě ze 30. Obecně platí, že lidé s vyšší finanční gramotností dokážou s penězi lépe hospodařit - umí správně investovat, ale také šetřit. Jenže mnoho Čechů ani netuší, kolik a za co utrácí. S výchovou k finanční odpovědnosti je rozumné začít už v útlém dětství. Aby byl váš potomek do života co nejlépe připraven, měl by především vědět, jak se v něm dobře uplatnit. A k tomu patří i umění hospodařit s penězi.
Školský systém ve většině klasických základních škol ještě stále funguje na principu drilu a biflování nazpaměť, ale neklade důraz na rozvoj kritického myšlení a chápání širších souvislostí. Ověřuje pouze znalosti, protože se dají dobře kvantifikovat, naopak víra ve vlastní schopnosti nebývá ve škole vždy podporována. Tento systém neučí hospodaření s penězi a ani spoustu dalších věcí využitelných v reálném životě.
Zásadní úkol tedy zůstává na bedrech rodičů. Dětem v útlém věku samozřejmě není nutné dávat hned peníze, hospodařit se totiž mohou naučit třeba díky jídlu. Příkladem jsou třeba zbytečně vyhozené svačiny nebo kupování sladkostí. Svým potomkům byste měli vysvětlit, že všechno má svou finanční hodnotu a peníze se musí vydělávat prací. A to stojí čas a energii. Například s nimi dohodněte systém odměňování za domácí práce. Když vykonají nějakou užitečnou činnost (pověsí nebo složí prádlo, vynesou koš, utřou prach nebo vysají koberce), dostanou několik mincí. Děti, které doma pomáhají a mají něco na starost, se tak učí odpovědnosti. A žádným způsobem jim to nezkazí dětství, právě naopak. Pomůže jim to být v budoucnu samostatnější.
Pokuste se dodržovat ostrou hranici mezi láskou a rozmazlováním. Pokud dítě dostane vše, co si zrovna zamane, nikdy nebude správně vnímat hodnotu peněz, práce ani času. Mělo by se naučit rozlišit mezi chci a potřebuji - zkrátka nemůže mít vše, co vidí. Pokud si už zase žádá novou hračku nebo další bonbony, vysvětlete mu, že si na ni musí vydělat tím, že vám třeba pomůže s přípravou oběda a k tomu ještě převlékne povlečení na všech postelích.
Vaše ratolest by také měla pochopit, že není dobré vydělané peníze hned rozházet do poslední koruny, ale raději si část z nich šetřit. Zeptejte se dítka na přesný cíl, na který si bude spořit - například hračku nebo mobil, je-li už dítě starší. Současně se s ním třeba domluvte, že mu k jeho naspořené částce něco přispějete. Jakmile začne utrácet za něco jiného, připomeňte mu, že se ke svému cíli nepřibližuje a o to déle bude muset čekat.
„Doporučuji zavést drobné kapesné, když dítě nastoupí do školy. Vysvětlete mu, že by si mělo dávat něco stranou na spoření. Nejlepším řešením bude, když si peníze z kapesného rozdělí na dvě části – jednu na nákup hraček nebo nějaké sladkosti, a druhou do kasičky, v níž bude spořit,“ radí Lukáš Kaňok, finanční specialista ze srovnávacího portálu Ušetřeno.cz. U starších dětí zahrňte do kapesného i nějaké povinnosti, například platbu za dopravu nebo svačiny. Tím se váš potomek naučí s penězi zacházet tak, aby neutrácel pouze pro svou potřebu, ale začal se chovat zodpovědně a zorientoval se v příjmech a výdajích.
Tímhle pravidlem se řiďte neustále. Lukáš Kaňok z Ušetřeno.cz dodává: „Děti vaše návyky přirozeně napodobují a často přebírají až do dospělosti. Jste-li spořiví, dost možná i váš potomek nebude utrácet za zbytečnosti. Naopak pokud máte několik úvěrů a na konci měsíce s penězi stěží vyjdete, pak tento přístup od vás nejspíš do budoucna převezme i vaše dítě.“
9°C
