Ještě před 30 lety byste použité suroviny na obalu potravin hledali marně. Dnes už to považujeme za samozřejmé, a navíc to nařizuje i zákon. Pokud složení na obalech studujete, tak dávejte dobrý pozor, co všechno se tam musí vejít. Navíc procenta uvedená v podílu výrobku nemusí vždy odpovídat. Jak si lze spočítat, kolik toho daná potravina skutečně obsahuje?
Jogurt se 60 procenty jahod? Utopie. Neskákejte prodejcům na „špeky“
1.Výčet ingrediencí
„Na začátku výčtu ingrediencí najdeme složky, které výrobce použil v největším množství, následující se uvádějí sestupně. Toto řazení neplatí pro ingredience s nižším než 2% podílem, ty mohou být uvedeny v libovolném
pořadí,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení časopisu dTest.
2.Majonéza je málo
Mezi složky potravin patří i přídatné látky. Vlastní přídatná látka může být napsána pod svým názvem nebo E kódem a u každé se musí zároveň uvádět kategorie, do které patří, například emulgátor, sladidlo nebo zahušťovadlo.
Do seznamu se píší téměř všechny obsažené přísady. „Pokud výrobce používá surovinu, která je sama složena z dalších složek, do seznamu finálního výrobku se musejí uvést i tyto podsložky,“ vysvětluje Zelený a pokračuje:
„To znamená, že do složení lahůdkového salátu nelze napsat pouze majonéza, ale musíme se dočíst, z čeho se skládá.“ Způsoby praktického provedení jsou dva. Buď je možné za název majonézy uvést složky v závorce, nebo je lze uvést bez závorky jako složky celého výrobku a slovo majonéza ze složení zmizí.
3.O vodě se nemluví
Za ingredience se považují i jedlá střívka masných výrobků a jako taková se
rovněž promítají ve složení. Naopak uzeniny v nejedlých střívkách musejí nést upozornění, že jejich obal není určen ke konzumaci.O některých přísadách však lze beztrestně pomlčet. Pokud se do potraviny
(kromě masných výrobků) přidává méně než 5 % vody, na obalu se to nedočtete. Stejně tak se nedozvíte o vodě použité pro obnovu sušených či koncentrovaných složek, což je typické například u džusů z koncentrátu.
4.Není maso jako maso
Pojmenovávání ingrediencí je svázáno řadou pravidel. V případě rostlinných
olejů se musí vždy uvést, z jaké konkrétní rostliny pochází, u částečně nebo plně ztužených tuků se uvádí i příslušný stupeň úpravy. Svůj zvláštní význam má i slovo „maso“. Ve složení tento pojem zahrnuje pouze maso s omezeným obsahem tuku a šlach. „A přísně se chrání pojmenování mléka, jogurtu, sýru, másla nebo smetany. Smějí se použít jen pro pravé mléčné výrobky, nikoliv pro jejich náhražky, například sýry s rostlinným olejem,“ upozorňuje Zelený.
5.Podíl složek: Nejednoznačná pravidla
Pokud výrobce v názvu, na obrázku či kdekoliv jinde na obalu zmíní některou
z obsažených složek, musí v seznamu uvést i její podíl ve výrobku. Ten se uvádí v hmotnostních procentech a vyjadřuje, kolik suroviny se přidalo v okamžiku výroby. „Pravidla však nejsou úplně jednoznačná a výrobcům se nabízí řada možností, jak nás vyzkoušet z matematiky,“ říká Zelený z dTestu.
6.Zkouška z matematiky
Například u jahodového jogurtu se chcete dočíst, jaký podíl jahod obsahuje
finální výrobek. V ideálním případě se to z obalu dozvíte. Je však třeba mít se
na pozoru, protože obsah jahod není totéž co například „jahodový přípravek“. Deklaruje se totiž podíl ovocné složky a v závorce je pak uvedeno, jakou část z toho činí ovoce.Pokud se to chcete dozvědět, musíte zapojit znalost matematiky ze základní školy. Počítejte: Když výrobce napíše, že jogurt obsahuje 20 % jahodového
přípravku a v něm je 60 % jahod, musíme spočítat, kolik je 60 z 20 % (20×60/100), čímž dojdeme k 12 % podílu v celém jogurtu.
7.Údaje s hvězdičkou
Další háček číhá v konzervách. Pokud složení sardinek v tomatě deklaruje, že
obsahuje 70 % ryb, říká se tím, kolik ryb se do konzervy vložilo při plnění. Během záhřevu při konzervaci se však z ryb uvolňují tuk a voda, takže po otevření plechovky můžeme najít pevného masa výrazně méně. „Z hlediska
označení je to však v pořádku, množství ve složení se vztahuje na okamžik
výroby a nemusí být totožné s pevným obsahem hotového výrobku,“ uvádí Zelený. Proto se někdy údaje o množství doplňují hvězdičkou s vysvětlením, že sterilace může způsobit úbytek hmotnosti.
8.Gramy místo procent
V řadě případů hmotnost vstupních surovin převyšuje hmotnost výsledného výrobku. Typickým příkladem je sušený trvanlivý salám. Pokud by se obsah masa deklaroval v procentech, bylo by ho více než 100 %. Proto se v těchto případech namísto procent uvádějí gramy masa použité na výrobu 100 g produktu.
Co potraviny skutečně obsahují a jak se liší informace na baleních od reality? Podívejte se na testy Blesku.
Témata:
To si mohli dovolit komunisti,dnes je to pouze chemický produkt.