Skrblete u potomků s kapesným. Z „rozmazlenců“ mohou vyrůst dlužníci

Psychologové i finanční odborníci se shodují na tom, že dobrým momentem pro zavedení kapesného je začátek školní docházky.

„Zhruba od 6 či 7 let bychom měli začít dětem dávat pravidelně předem dohodnuté částky, které pak mohou používat na své drobné výdaje, případně si i část spořit. Tím je zároveň velmi efektivně učíme s penězi hospodařit, neboť s obdrženým kapesným a úsporami v pokladničce musí vystačit až do dalšího kapesného,“ říká Jan Lener, ředitel komunikace Broker Consulting. 

Aby z potomka nebyl finanční „negramot“: Pořiďte dětem odmala pokladničku

Kolik dětem dávat?

Termín vyplácení kapesného by měl být pravidelný, aby se dítě naučilo, že pokud peníze utratí najednou, musí si v následujících dnech odepřít to, co by
chtělo. Děti zvyklé odmala hospodařit s penězi nemají tendence spadnout do dluhů.

Kolik by tedy měli rodiče svým dětem dávat? Částka závisí na tom, co všechno si ratolesti z kapesného hradí. Některé děti používají peníze jen na drobné útraty, jako je svačina, časopisy nebo posezení s přáteli, někdo si z něho hradí i obědy nebo kredit do mobilu. Cestou je podle některých psychologů i domluva, že část kapesného se bude odvíjet od toho, jak dítě pomáhá v domácnosti.

Nechcete mít z dětí dlužníky? „Drilujte“ je odmala pomocí pohádek a her

Z rozmazlence dlužník

Vhodnější je dávat dětem kapesné, se kterým musejí samy hospodařit a na dražší věci si z něj musejí našetřit. Především nekupovat, cokoliv se jim zlíbí.
„Hlavním kritériem, které by rodiče měli v souvislosti s financemi svých dětí
sledovat, je, zda má dítě peněz o něco méně, než by si přálo. Tento pocit nedostatku totiž učí děti hospodařit,“ tvrdí psycholog Jeroným Klimeš.

V opačném případě hrozí, že z dítka vyroste rozmazlenec. Bude zvyklý, že „peníze vždycky jsou“. Na co mu nebude stačit výplata, bude místo
šetření řešit zadlužováním.

Užitečné tipy:

• Výše kapesného samozřejmě záleží na finanční situaci rodiny. Přesto bychom se měli snažit dodržovat dvě zásady: První je založena na doporučení dětských psychologů: kapesné by nemělo být ani o hodně vyšší, ani o hodně nižší, než je průměrné kapesné vrstevníků dítěte. Druhá zásada spočívá v postupném zvyšování kapesného s věkem dítěte. Zhruba od jeho 12 let by však s tímto zvyšováním, které může být výrazněji vyšší, než tomu bylo v předchozích letech, měla být spojena i povinnost platit si z kapesného některé pravidelné výdaje, např. kredit na telefon. Dítě se tím učí vedení určitého osobního rozpočtu, což pak bude velmi potřebovat ve své dospělosti.

Mladí utrácejí hlavně za „pohodu“. A chtějí vyšší kapesné

• Se zvyšováním věku dítěte a s ním souvisejícím zvyšováním kapesného, které mu rodiče pravidelně dávají (zpravidla jednou měsíčně), je vhodné umožnit dítěti i nějaký výdělek. Nejprve to může být za různé práce v rámci širší rodiny (pravidelný nákup či jiná pomoc prarodičům), později, cca od 15 let, i různé brigády. Dítě si peněz vydělaných vlastní prací v čase, který by jinak mohlo věnovat zábavě, bude více vážit.

• Zvýšené kapesné by mělo vést i k pravidelnému spoření a dlouhodobějšímu plánování. Měli bychom s dítětem o tom občas (ne příliš často) hovořit a pomoci mu seřadit si priority a naplánovat si, jakou část spoří na něco většího pro sebe a co třeba na vánoční dárečky pro své blízké. Tím budujeme návyky, které mu pomohou v dospělosti.
•