Léto nahrává infarktům – víte, jak se chránit? Ptejte se kardioložky

Ano, dnes máme k dispozici vedle warfarinu i další tzv. nová antikoagulancia, která mají výhodu v tom, že nejsou tak závislé na vlivu dalších užívaných léků nebo stravy jako je to v případě warfarinu. Jde ale zatím o relativně drahé léky a tak je jejich předepisování prozatím pojišťovnami omezováno, tj. nová antikoagulancia je možné zatím předepsat jen za určitých okolností.

Jak zaznělo v předchozích odpovědích, vazba mezi fibrilací síní a mrtvicí skutečně existuje a velmi těsná - odkazuji na odpověď u jednoho z předchozích dotazů. Infarkt myokardu sice také souvisí s tvorbou sraženiny ve věnčité tepně, zde se ale v drtivé většině jedná o tvorbu sraženiny přímo ve věnčité tepně, nikoliv o vmetení sraženiny odjinud jako je to v případě mozkové mrtvice u fibrilace síní. Infakrt myokardu, který by byl způsobem vmetením sraženiny z levé síně, která vznikla při fibrilaci síní, je velmi vzácný. Jak bylo také řečeno, výskyt fibrilace síní roste s věkem, což mj.ukazuje, že se na jejím vzniku podílí řada faktorů, většina spíše získaná během života. Máte ale pravdu, že určitá genetická predispozice ke vzniku této arytmie může existovat, je ale zatím obtížné ji včas odhalit. O vhodné léčbě je dobré se poradit s lékařem, kde by mělo jednou z klíčových otázek být, zda by měl známý užívat trvale léky na "ředění krve" - tzv. antikoagulancia nebo ne, aby předešel riziku mrtvice.

Aspirin je vynikající lék, který je díky řadě svých pozitivních účinků "stálicí" v prevenci a léčbě řady onemocnění již po dlouhá desetiletí. Má ale i své nežádoucí účinky, mezi které patří zejména zažívací obtíže včetně rizika krvácení ze žaludečního vředu. Proto je vhodné se o jeho preventivním užívání poradit s lékařem, který má údaje nejen o výši a kompenzaci Vašeho krevního tlaku, ale i o dalších faktorech, které hrají roli. Dostatek tekutin je jistě vhodný trvale a zejména v horkých dnech. Co se fyzické aktivity týká - řada lidí má dojem, že celoroční "klidový" režim je to pravé - opak je pravdou! Náš organismus je stavěn k fyzické zátěži a inaktivita mu spíše škodí. Pokud máte vyšší tlak, je jistě vhodné vybírat takovou fyzickou zátěž, při které se krevní tlak bude zvyšovat jen málo. Nejsou proto vhodné silové sporty, resp. sporty se statickou zátěží. Naopak vytrvalostní sport typu chůze, běh, plavání, cyklistiky, tenisu apod. je velmi vhodný a měli bychom ho provozovat všichni pravidelně alespoň 5h/ týden.

Důležité by bylo vědět, jestli se příčina trombózy zjistila nebo ne. Každopádně let letadlem je jistě možný, doporučení stran pohybu viz dotaz předchozího tazatele. Ve Vašem případě doporučuji ještě zvážit použití lehce kompresních punčoch po dobu letu, které je možné získat běžně ve zdravotnických potřebách, kde Vám poradí i při jejich výběru. Šťastný let!

Opět, udáváte jen málo konkrétních údajů, proto rada pouze velmi obecná. Dlouhé cestování u každého z nás přináší především riziko tzv.hluboké žilní trombózy a plicní embolie. O co jde: když se pohybujeme, proudí krev přirozeně cévním systémem a žilami je odváděná zpět k srdci. V transportu krve z dolních končetin pomáhá hodně i svalová pumpa, tzn. stahování lýtkových a stehenních svalů při pohybu, které zajišťují, že se krev posouvá proti gravitaci, tj. z nohou vzhlru do srdce. Při dlouhé cestě (a zejména letadlem) má proto krev často obleněný tok a pokud se k tomu přidají další faktory jako např. mechanický útlak nebo dehydratace, může se začít srážet. Krevní sraženina se pak může z žíly uvolnit a pak je tokem krve sraženina zanesena do plic, kde podmíní výpadek prokrvení části plíce. V závislosti na tom, jak velkou tepnu sraženina uzavře, se pak vyskytnou různě závažné potíže. Proto je vhodné při dlouhémcestování pravidelně a 20-30 minut mírně cvičit, zejména dolní končetiny, aby ke stagnaci krve nedocházelo, a dostatečně pít. Jinak ale zaplať Bůh za vitalitu a neutuchající zájem o poznávání nového u Vaší babičky!

Jak bylo řečeno, bušení srdce je poměrně časté a může mít různou příčinu. Ve většině případů se nejedná o závažnou věc, která by Vás ohrozila na zdraví nebo na životě, včetně vzniku infarktu myokardu. S přibývajícím věkem je bušení srdce častěji podmíněné výskytem arytmie, které se říká fibrilace síní. Ta se sice může vyskytnout i před 50.rokem věku, dominantně je to ale arytmie vyššího věku. Při fibrilaci síní se srdce stahuje velmi nepravidelně a chaoticky, což podmiňuje řadu změn mj. i v charakteru proudění krve srdcem a riziko tvorby krevních sraženin, které mohou být podkladem vzniku mozkové mrtvice. Podrobnější informace o tom, co je fibrilace síní a jaká je její vazba na mozkovou mrtvici, můžete najít např. na stránkách www.mozekasrdce.cz nebo po zadání pojmů "fibrilace síní" a "mrtvice" do některého z e-vyhledávačů. Odpověď stran dalšího postupy najdete v jednom z předchozích dotazů.

Jak jsem zmínila, záleží hodně i na charakteru bolesti, na tom, zda vznikla spíše v klidu nebo při fyzické zátěži, zda jste již v minulosti podobné potíže měla nebo ne atd. Jistě bude vhodné navštívit lékaře a vše s ním detailněji probrat natočit EKG. V závislosti na tom Vám pak lékař může doporučit další postup nebo vhodná další vyšetření.

Psychosomatické vazby jsou jistě důležité a neměli bychom je rozhodně podceňovat. Základem je ale v první řadě odlišit, zda potíže, které člověk vnímá, mají příčinu v nějakém konkrétním, zjistitelném onemocnění, jehož léčbou je možné obtíže zcela nebo alespoň částečně odstranit. Dle mých zkušeností je zdaleka nejhorší situaci bagatelizovat a přičítat vše např. úzkostné povaze. I když 90% příznaků může skutečně souviset pouze s nastavením psychiky, může tak totiž "zapadnout" jeden příznak, který signalizuje závažné onemocnění a je okolím přičten jen k ostatním "polymorfním" steskům dotyčného. Určitě proto doporučuji probrat výsledky provedených vyšetření s lékařem, který je indikoval, a pokud je skutečně v rámci možností "jisté" (bohužel v medicíně je jistých věcí spíše méně), že příznaky nemají žádný závažný podklad, pak je na místě zaměřit se více na psychiku, třeba i s vyhledáním odborné pomoci např. psychoterapeuta.

Odpověď najdete v jednom z právě zodpovězených dotazů

Bušení srdce má různou příčinu. Vě většině případů se nejedná o závažný problém, který by Vás ohrozil na zdraví nebo na životě, blíže se ale z takto kusých informací říci nedá. Určitě by bylo vhodné pokusit se vyhledat lékaře ve chvíli, kdy bušení cítíte, aby se natočilo EKG, které je základem pro určení příčiny Vašich obtíží. Mimo období, kdy Vám srdce buší, bude EKG pravděpodobně normální a nemusí přinést potřebné informace. Pokud trvají epizody bušení srdce jen krátce a lékaře se Vám tak rychle vyhledat nepodaří, existují možnosti jedno i vícedenní EKG monitorace, které pravděpodobnost záchytu bušení zvýší. Navštivte Vašeho lékaře a proberte to s ním, případně se obraťte přímo na specializovanou arytmologickou ambulanci, která je na problémy tohoto typu zaměřená.

Viz předchozí odpověď

Nejen seniorům, ale nám všem hrozí v horku dehydratace (pominu-li zcela riziko úpalu nebo úžehu). Problémem u starších lidí bývá malý pocit žízně. Žízeň je totiž obrannou organismu, která nás má upozornit na to, že jsme dehydratovaní a máme se urychleně postarat o rehydrataci. U lidí, kteří netrpí příliš pocitem žízně, proto může snáze dojít k dehydrataci organismu, která se může manifestovat např. "jen" pocitem slabosti, únavy, suchostí sliznic, ale může dojít i k závažnějším věcem jako je tvorba krevních sraženin "z příliš husté krve", které mohou být příčinou např. plicní embolie, infarktu, mozkové mrtvice apod. Na druhou stranu buďte ale rádi, že je Váš děda stále v plné síle a aktivní, protože takoví lidé mají často velkou vitalitu a omezování jejich aktivity může mít nakonec neblahé následky nejen na psychiku. Určitě se pokoušejte dohlížet nad jeho pitným režimem a pokud možno ho směřovat v letních vedrech mimo přímé světlo, ale nebraňte mu v jeho činnorodosti.

Jak jsem se zmínila, obecné rady existují, platí ale především pro lidi bez srdečních onemocnění. V horkém prostředí je organismus zatížen řadou změn. Ve snaze předejít přehřátí organismu se rozšiřují cévy podkoží a zvyšuje se činnost potních žláz, aby se odvedl přebytek tepla formou potu. To vede k jistému poklesu tlaku a po čase i k dehydrataci. Základem je proto hodně pít - při vysokých teplotách se doporučují až 3-4litry tekutin/ den, mělo by jít spíše o ovocné čaje, vodu, občas minerální vody. Alkohol není příliš vhodný, protože sám o sobě podmiňuje rozšíření cév s poklesem tlaku a má navíc mírně močopudný efekt, který by mohl dehydrataci dále prohloubit. Nedoporučuje se pít ledové nápoje. Strava by měla být spíše lehká, "středozemního typu", sytá, těžká jídla v horku představují pro organismus další zátěž. Je vhodné nevystavovat se příliš otevřenému slunci, rozhodně ne alespoň v kritickém čase mezi cca 12-15.hodinou, a pokud už se tomu nedá vyhnout, vyhledávat alespoň stinná místa se svěžím a proudícím vzduchem. Večer a v noci je vhodné intenzivní větrání, přes den může být výhodnější ponechat zavřené okenice nebo použít žaluzie a větrat nárazověji.

Nejčastějšími příznaky infarktu myokardu je bolest na hrudi, resp. za hrudní kostí, kterou pacienti popisují jako tlak, pálení či svírání. Píchavá bolest, u které dokážete spolehlivě prstem ukázat na místo, kde je lokalizována, zpravidla není příznakem infarktu. Infarktová bolest může být lokalizovaná jen za hrudní kostí, může se ale šířit do krku, čelisti, zad nebo levé paže (příp.obou paží). Někdy bývá přítomen i pocit kratšího dechu, relativně častý je současně pocit na zvracení nebo zvracení. Toto jsou nejčastější příznaky, nicméně symptomy mohou výrazně kolísat člověk od člověka a dokonce se občas setkávám i s lidmi, kteří líčí obtíže poněkud odlišně i v závislosti na lokalizaci infarktu v srdci (např. charakter bolesti při 1.infarktu byl jiný, než při druhém, jinde lokalizovaném). Je potřeba mít na paměti, že obtíže mohou být někdy jen relativně malé, proto je člověk přikládá jiným věcem a infarkt myokardu tak může být diagnostikován pozdě nebo až dodatečně. Jedno důležité pravidlo: nezapomínejte, že jak v případě infarktu myokardu, tak ještě více v případě mozkové mrtvice jde o čas! Čím dříve vyhledáte lékaře, čím dříve je stanovena správná diagnóza, tím dříve je možné dosáhnout otevření uzavřené tepny, obnovit tok krve za uzávěrem a zachránit srdeční resp. mozkovou tkáň, která by jinak propadla nevratnému zániku s trvalými následky!

Pojem "kardiak" je velmi obecný a skrývá se za ním řada forem srdečního onemocnění a jejich tíže. Proto nemám dost informací k tomu, abych Vám zasvěceně mohla odpovědět a poradit. Určitě je ale vhodné raději vyhledat lékaře "zbytečně" než ho jednou nevyhledat ve chvíli, kdy se příznaky začíná hlásit závažné onemocnění, jehož pozdní rozpoznání může mít i trvalé následky.

Existují obecné rady, které horké počasí pomohou lépe zvládnout. Jsou ale míněny především pro lidi bez srdečního onemocnění. Pokud už srdeční onemocnění máte, doporučení se mohou (někdy i významně) lišit od těch obecných. Záleží totiž na tom, jaké srdeční onemocnění máte, jaká je výkonnost Vašeho srdce, další přidružené zdravotní problémy atd. a tento komplex věcí potom rozhoduje o tom, jak se např. v letních měsících zachovat konkrétně u Vás. I vzhledem k tomu, že jste se necítil v posledních dnech dobře, doporučuji Vám navštívit Vašeho kardiologa a situaci s ním diskutovat - on by měl mít podrobné informace o všech uvedených skutečnostech, které pro doporučení úpravy Vašeho životního stylu potřebuje.

Warfarin a obecně celá skupina léků, kterým říkáme antikoagulancia, účinně lidově řečeno "ředí krev" a významně tak snižují riziko tvorby krevních sraženin, které jsou častým podkladem vzniku mozkové mrtvice a infarktu myokardu. Přesto ale tyto léky 100% jejich vzniku nezabrání. Dokonce naopak přílišné "naředění krve" může podmínit i krvácení do mozku, které je sice vzácnější, ale další možnou příčinou mozkové mrtvice.

Srdce funguje jako čerpadlo, které zajišťuje rozvod krve, kyslíku a živin po organismu. Aby jako čerpadlo mohlo správně pracovat, musí se nejen dobře stahovat, ale umět se i úplně zrelaxovat tak, aby se mohlo následně adekvátně naplnit krví. Pojem diastolická dysfunkce odráží, že charakter plnění komor je nějak pozměněn. Za tím může stát řada příčin. Ve většině případů se jedná jen o lehké změny, které se vyskytují např. i jen v souvislosti se stárnutím resp. věkem podmíněnou změnou struktury tkání. Diastolická dysfunkce se však ale za určitých okolností může podílet i na rozvoji srdečního selhání, které by se např. zhoršením dechu mohlo manifestovat. Na základě údajů, které jste udala, není možné říci nic bližšího, protože dušnost je velmi nespecifický příznak a jeho podkladem může být celá řada faktorů. Ale navrhované kardiologické vyšetření by bylo vhodné absolvovat.

Určitě se cestování nemusíte bát.