Ve smečce, kterou tvoří 3 až 5 dospělých jedinců, vládne pevně stanovená hierarchie. U nás se vlci vyskytují v Beskydech v počtu 5 až 15. Existuje alfa samec a alfa samice, kteří mají výsostné právo se pářit. Vlčice je březí 9 týdnů a vrhne 4 až 6 mláďat. Ostatní členové smečky se podřizují. Vlk sice potravu většinou loví, a to tak, že svou oběť uštve, ale likviduje i zdechliny. V přírodě tak hraje důležitou roli. Váha se pohybuje od 30 do 80 kg, výška v rameni je okolo 105 cm a vlčí velikost znásobuje srst. Od čenichu po konec ocasu měří vlk od 180 do 270 cm. Vlci se páří koncem zimy. Každý pár má své místo, které samec označí 2 až 3 kapkami moči každých asi 90 sekund. Končetiny Vlka živí nohy. Za den dokáže zdolat až 40 km. V říši zvířat je považovaný za dokonalého pronásledovatele a štváče. Chrup Čelisti se vyznačují velkou silou, okolo 100 kg na centimetr krychlový, vlk dokáže tedy pohodlně drtit i kosti. Chrup se skládá ze dvaačtyřiceti zubů, dvacet je v horní a dvaadvacet v dolní části. Tesáky šelmy dorůstají délky 6,5 cm, což při vycenění působí hrůzostrašně. Čich Tento smysl je pro vlky mimořádně důležitý. Slouží k hledání kořisti, potravy, čichovými stopami si vlk též značí své teritorium. Vlci mají tento smysl čtrnáctkrát vyvinutější než lidé. Oblast čenichu obsahuje 200 milionů čichových receptorů, přičemž u člověka je to jen pět milionů. V dobrých povětrnostních podmínkách zavětří zdechlinu na tři až pět kilometrů. Sluch Tento smysl patří mezi dobře vyvinuté. Jedinec slyší až do frekvence 80 kHz a dokáže zaměřit jeden konkrétní zvuk, přičemž doprovodný hluk utiší. To mu umožňuje sedmnáct svalů, které hýbou ušima podle potřeby. Na otevřeném prostranství slyší až do dálky osmi kilometrů. Ocas slouží k dorozumívání. Nejznámější jsou signály nadřazenosti a podřízenosti. Ocas mezi nohama vyjadřuje podřízenost, a naopak, ocas vztyčený jako vlajka vypovídá o dominantnosti jedince.