Je jich víc, než byste možná čekali - celá škála letniček, především astry, ostálky a aksamitníky, ale i dvouletky a hlavně trvalky. Vhodná kombinace rostlin zaručí, že se budete mnoho měsíců obdivovat proměnám přírody, ale také získáte nenahraditelný zdroj vlastních květin do váz. Cenné jsou pak především druhy, které plně kvetou až ke sklonku léta, jsou odolné vůči kolísání teplot, plískanicím i dešti. Vnímavý pěstitel používá rostliny na své zahrádce místo teploměru, protože například ví, že zhnědnutí jiřin signalizuje: v noci bylo slabě pod nulou. A pokud si domů přinesete ze zahrádky růže, a ty za chvíli uvadnou, berte to jako znamení, že teplota klesla už na -4 až -5 °C. OSTÁLKA LEPÁ (Zinnia elegans) Astry nebo chryzantémy jsou sázkou na jistotu, ale zahrádku může zdobit také ostálka lepá neboli cínie, která patří hned po astrách k nejpěstovanějším letničkám. A právem. Kvete od července do zimy a na výběr máte rostliny několika skupin lišících se velikostí, tvarem i barvou květů. Nejžádanější jsou velkokvěté ze skupin jiřinkokvětých a kaktusokvětých, které ve váze vydrží velmi dlouho. Využívají se nejen jako solitéry, ale i jako doplněk pro ostatní druhy. Cínie potřebují slunce, výživnou neslévavou půdu a množí se výhradně semínky. KRÁSENKA ZPEŘENÁ (Cosmos bippinatus) Vsadíte na nezmara kvetoucího do posledního dechu? Krásenky se pěstují pro svou jednoduchost - semínka stačí doslova vyhodit na místo, kde je chcete mít, a bez jakékoliv péče vyklíčí. Krásenky nejsou náročné na půdu ani stanoviště, a dokonce samy vysemeňují, takže je na zahrádce najdete i následující roky. Vydrží dlouho ve váze a dají se kombinovat s ostatními pozdě kvetoucími druhy. JIŘINY (Dahlia) Patří mezi nejproduktivnější květiny ve výsadbě co do počtu květů. Můžete je ale obdivovat opravdu jen do příchodu prvního poklesu teplot pod nulu. Právě to je také signálem k vyrytí hlíz a jejich uskladnění pro příští rok. Jiřin se nabízí početná škála lišící se výškou, tvarem a barvou květů. Na pěstování jsou poměrně nenáročné, snesou jak plné slunce, tak lehký polostín. SKOČEC OBECNÝ (Ricinus communis) Někdy se nazývá ,,Kristova palma", pro svůj nezaměnitelný majestátní vzhled. Dosahuje výšky přes 2 m a je dekorativní nejen vzrůstem, ale i listy a plody. Podobají se kaštanům, avšak pozor: jsou jedovaté. Skočec se vysazuje jako dominanta okrasného záhonu. Vyžaduje humózní půdy a dostatek slunce. Semena dobře klíčí, jsou velká a s výsevem počítejte v březnu. Kvete a plodí do prvních mrazů. JANEBA DRSNÁ (Heliopsis scabra) Tuto až dva metry vysokou dekorativní trvalku, právě s ohledem na její výšku, mnozí zahrádkáři rádi vysazují k plotům, zídkám, zdím a především jako kulisu pro zakrytí nevzhledných míst. Na stanoviště je janeba naprosto nenáročná, roste a vykvétá i na chudších půdách s minimální zásobou živin. Rychle se rozrůstá a často ji můžete najít i na okrajích lesů podél cest a na smetištích. Janeba se množí semínky a také dělením trsů v předjaří. LASKAVEC OCASATÝ (Amaranthus caudatus) Vytváří velmi pěkné až 1 metr dlouhé ,,ocasy" růžových květů, které připomínají barevný vodopád. Laskavec patří mezi letničky, množí se výhradně semeny (vysévejte je rovnou na stanoviště v dubnu). Vzhledem k pevnému stonku se často využívá jako solitér, ale báječně se dá kombinovat s dalšími letničkami a také trvalkami. Snese i polostín, spolehlivě vám pokvete také pod stromy. Prostě není náročná na pěstování. Navíc květy laskavce se dobře suší a pak se používají do dekorativních vazeb. AKSAMITNÍK (Tagetes patula) Zmiňovat se o podzimních kráskách a zapomenout na aksamitník neboli afrikán by byla velká škoda, vždyť patří k nejpěstovanějším letničkám. Největší oblibu získaly nízké formy jak velkokvěté, tak s drobnými květy. Nízké formy se využívají na lemy záhonů, do nádob, na hroby i do parkové výsadby. Kvetou až do zámrazu v jakýchkoliv podmínkách. Aksamitníky se množí výhradně z výsevů semen brzy na jaře. Ale vy si můžete vybrat, zda rostlinky předpěstujete, nebo se spolehnete na přímý výsev. Kytičky vytvářejí ohromnou škálu barev, a tak se hodí nejen pro vzájemnou kombinaci, ale i do směsí s jinými druhy. PESTRÉ KVĚTY PODZIMNÍ ZAHRÁDKY Dokud je mráz nezničí, mohou vás ještě těšit například chryzantémy, astry, růže, třapatky, měsíčky, šatery, mochyně, rozchodnice, kokardy... *** Po odkvětu lze použít zralá semínka z květů k vlastním výsevům. DOPORUČUJEME Převážná většina trvalek se množí dělením trsů, ale je třeba dodržovat důležitou zásadu. Druhy kvetoucí brzy na jaře, jako například kamzičník, srdcovka nebo konvalinky, se dělí a vysazují teď na podzim. Ale druhy, které kvetou až do zámrazu (pryšec, třapatky, janeba, plamenky...) byste měli dělit a přesazovat až na jaře, v období vegetačního klidu rostliny. Jak správně dělit trs? Je to jednoduché: celou rostlinu, i s kořeny, vyryjte ze záhonu a rýčem nebo nožem ho rozdělte na potřebný počet částí, které pokud možno ihned vysaďte na vybrané místo. O autorovi| Text: Ludmila Dušková