O koho se staráte?
„Máme řadu vozíčkářů a lidí s tělesným postižením, věkově nejčastěji mezi 15 a 30 lety. Rozptyl jde ale od dvouletých dětí až po muže, kterému je 55 let.“
A je vidět pokrok?
„Každý, kdo tu je, tak udělal velký pokrok. Měli jsme na začátku ambice pouze udělat stacionář a o klienty se starat, ale teď máme třeba i nácvikový kiosek, kde trénují pracovní návyky a učí se v kontaktu s cizími lidmi.“
Jak hodnotí vaši pomoc rodiče?
„Valná většina je spokojená. Rodiče i díky nám můžou žít plnohodnotný život, a neobětovat veškeré své aktivity kvůli péči o děti.“
Kdo se o lidi stará?
„Máme odborníky ze zdravotnických profesí. Lékaře, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a lidi ze sociální oblasti. Celkem jde o 22 lidí plus pět lidí z managementu.“
Kolik to stojí peněz?
„Většina našich služeb je ze zákona poskytována zdarma, máme na to finance ze státního rozpočtu. Na některé věci se připlácí – stacionář a odlehčovací služby. Hodina odlehčovaček stojí 40 korun a u stacionáře je to podle stupně příspěvku na péči. Když tu je někdo každý den celý měsíc, tak zaplatí něco přes tři tisíce. A pak klienti hradí volitelné služby.“
Kde berete finance?
„Zejména ze státního rozpočtu. Pak máme podporu z kraje a z města. Dále nadace, sponzoři, příjmy klientů nebo ze zdravotních pojišťoven. A drobné přispěvatele.“
Máte tu kosmický oblek. Co to je?
„Jde o základní prvek revoluční rehabilitační metody. Máme celkem 12 takových. Byli jsme první v Česku, kdo je dovezl. Terapie je u nás cenově dostupná, protože si sháníme peníze na její provoz. Cena pro klienta je díky tomu za 3 týdny 9 tisíc.“
Pomáhá pojišťovna?
„Jde o novou terapii, takže zatím ne. Když jsme s ní začínali, na pojišťovně nám řekli, že nové výkony se nepřijímají. Navíc Therasuit do té doby nikdo nedělal. Takže nemá v Česku ověřenou klinickou účinnost. Pracujeme na studii, abychom podložili, že je metoda účinná.“
Jak je to reálné?
„Tlak už je velký. Rodiče vidí efekty terapie a nelíbí se jim, že to platí. Navíc, pokud se bude investovat do prevence, ušetří se hodně peněz. Je to lepší, než pak vydávat peníze na sociální dávky, operace, zdravotní pomůcky atd.“
Kolik stojí oblek?
„Musí se dovézt z Ameriky a i s dopravou vyjde asi na 50 tisíc korun.“
Máte také tzv. univerzální cvičební jednotky.
„Máme dvě, ale uvažujeme o třetí, neboť máme hodně čekatelů. Nyní tu cvičí 4 klienti za den, takhle by mohlo cvičit šest klientů. Jedna ale stojí 150 tisíc. Výrazně by to odlehčilo frontě čekatelů.“
Byl tu příběh, který vás opravdu zasáhnul?
„Příběh Dany (Blesk před dvěma týdny popisoval). Měla nehodu, když byla malá. Pak přišla o maminku a před rokem o tatínka, který se zabil při nehodě. Pamatuji si živě den, kdy se dozvěděla, že se zabil. Bylo to pro ni hodně těžké.“
Sama máte postiženou dceru, co se jí přihodilo?
„Káje je 17 let a narodila se po bezproblémovém těhotenství. Jenže nakazila se v průběhu porodu streptokokovou infekcí, kterou nikdo nerozpoznal včas. Druhý den po porodu došlo k hypoxii a byla na tom hodně špatně. Má dětskou mozkovou obrnu. Poslouchá ji jen polovina těla, takže je na vozíku. Navíc špatně komunikuje, zejména s cizími lidmi. Ale spolu se domluvíme.“
Jak dlouho ALKA funguje?
„Od roku 2005, kdy ji založili rodiče hendikepovaných dětí a pedagogů. V Příbrami pro tyhle lidi nic nebylo. Když děti skončily ve škole, nikdo se o ně nepostaral. Rodiče museli zůstávat doma. Název ALKA je inspirován stejnojmenným ptákem a značí svobodu a volnost pohybu, kterou se klientům snažíme umožnit.“
Jaké byly začátky?
„Nejprve šlo spíše o setkávání na různých akcích. V roce 2008 jsme získali prostory a dnes máme k dispozici dvě patra, kde se klienti můžou rozvíjet a pobývat.“
Kdy jste do toho vstoupila vy?
„V roce 2006, kdy jedna ze zakladatelek zemřela a bylo mi to nabídnuto. Sama mám postiženou dceru, a proto jsem do toho šla.“
Komu pomáháte?
„ALKA je registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Jsme zaměřeni na lidi s kombinovaným postižením. Jde o tělesné postižení, ale i mentální, případně smyslové. Naším cílem je kompletně se postarat o klienta.“
Na jaké problémy narážíte?
„Občas pochopitelně na byrokracii. Bylo by možné řadu věcí nejen pro organizace jako je ALKA zjednodušit, ale to by chtělo legislativní změny. Samotná práce vyžaduje velkou invenci a není to extra dobře ohodnocené.“
