Co jste nevěděli o Medě Mládkové (†102): Začínala jako kabaretní tanečnice, tajemství jména a vlastní hotel

Narodila se 8. září 1919 v Zákupech coby Marie Heda Sokolová. Už v dětství se pro ní však vžilo do té doby vcelku netradiční jméno – Meda. Kde k němu přišla? „Existují dvě hypotézy. Maminka paní Medy byla Němka, tudíž když na ní volala, uchylovala se ke slovu Mädchen neboli holčičko, což vyústilo v roztomilou zdrobnělinu Meda,“ sdělil Blesku předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových a její dlouholetý přítel Jiří Pospíšil. „Druhou možností pak je, že šlo o složeninu a zkráceninu jejích jmen, Marie a Hedy.“ Podle Pospíšila se Meda narodila do doby, kdy toto jméno nebylo vůbec běžné. „A dnes se tak jmenuje spousta českých holčiček, snad právě i díky tomu, co pro českou kulturu paní Meda vykonala,” těší jej.

Meda Mládková toho v životě dokázala opravdu mnoho

Autor: Profimedia

Většinu svého života prožila Meda Mládková v zahraničí. Nejprve po druhé světové válce kvůli studiím, v pozdějších letech už vynuceně kvůli komunistickému převratu. Boji proti totalitní hydře zasvětila Meda Mládková prakticky celý život. Usilovala o šíření dobrého jména českého umění ve světě a sběratelskou činností podporovala soudobé umělce, kteří kvůli komunistickému režimu nemohli plně rozvinout svůj talent a potenciál. „Přestože Meda Mládková prožila většinu svého života mimo území naší země, byla velká vlastenka. Český národ milovala a vše, co dělala, tak dělala pro něj,“ uvádí k tomu Jiří Pospíšil.

Trvale se v Americe usadila v 60. letech, přičemž s československými umělci udržovala četné styky. Před normalizací, dokud to doba umožňovala, tak se do Československa vracela, přestože byla v hledáčku StB. Po roce 1989, když totalitní režim padl, se do Čech vrátila, aby se začala angažovat v Občanském fóru a aby mohla založit Nadaci Jana a Medy Mládkových „za účelem podpory výtvarného umění a zpřístupňování sbírky moderního umění shromažďované Janem a Medou Mládkovými od padesátých let 20. století až do současnosti.“ Pomyslnou vlajkovou lodí nadace je Museum Kampa.

Pražské Museum Kampa se zahalilo do smutku, zemřela jeho zakladatelka Meda Mládková (3.5.2022)

Autor: Foto Blesk - David Malík

Sběratelská činnost Medy Mládkové spočívala především v možnostech šíření odkazu českého umění. „Její činnost v zahraničí jsme považovali za jakési kulturní ambasadorství české kultury v zahraničí,“ prozradil před lety kurátor výstavy Robin R. Mudry Meda ambasadorka, která se v Museu Kampa uskutečnila v roce 2019. „Se svým manželem Janem Viktorem Mládkem v Georgetownu, prestižní čtvrti Washingtonu, vybudovala výstavní prostor, tzv. kulturní salón, kde prezentovala především československé umění.“

Za mnohá díla neváhala utrácet horentní sumy, aby měli daní umělci aspoň nějaký příjem, a mohli se nadále živit tím, co jim šlo nejlépe – uměním. „Velice ji tížilo, že čeští umělci nemohli vystavovat, nemohli se uměním živit. V tomto byla obdivuhodná, neboť vždy myslela na druhé. Podporovala děti, umělce i zvířata. Příkoří druhých jí nebylo lhostejné. V tom byla velice inspirativní a i já jsem se často přistihoval při politických dilematech, jak si kladu otázku, co by udělala Meda,“ sdělil Blesku Pospíšil. Zde také hostila řadu význačných českých osobností, které byly nucené emigrovat – najmě Ferdinand Peroutka či Jiří Voskovec. Zároveň též některým pomáhala uskutečnit výstavu v prestižních amerických galeriích či muzeích.

Na řadu československých umělců nedala Meda Mládková dopustit, ačkoliv byla zarputilou odpůrkyní komunistického režimu. Jedním z jejích oblíbených tvůrců byl například výtvarník Jiří Kolář, který proslul kolážemi.

Autor: David Zima

V 50. letech 20. století se Meda Mládková seznámila ve Francii se svým budoucím manželem Janem Viktorem Mládkem, významným československým ekonomem. V té době Mládková vedla vlastní nakladatelství, kde vydávala knihy českých literátů, které v jejich domovině nesměly vycházet. Její životní láska pro ní představovala stěžejní oporu po zbytek života. Sametové revoluce se Mládek nedožil – zemřel v létě 1989. Přesto Meda Mládková splnila jeho přání, kdy se rozhodla věnovat nastřádané umělecké sbírky hlavnímu městu.

Dlouho pro ně přitom hledala vhodné místo. Výběr nakonec padl na ikonické Sovovy mlýny, které byly v 90. letech zpustlé a zchátralé. Mládková je na vlastní náklady nechala zrekonstruovat a založila zde Museum Kampa, které dnes spravuje Nadace Jana a Medy Mládkových. „Symbolicky své sbírky věnovala českému národu,“ uvádí Pospíšil, jenž nyní stojí v čele nadace. „Byla to jedna z největších osobností našich dějin. Jiný národ ve středu Evropy neměl takovou dámu, která by dbala na odkaz umění vlastního národa. Zemřela v malém skromném bytě na Kampě. Vůbec ne v přepychu.V tomto jejím duchovním poslání spatřuji asi největší její odkaz. Vše, co dělala, mělo nějaký hlubší smysl ve prospěch druhých. Lidí, jako ona, je dnes pomálu.“ Dobře známá je pak její věta: „Vydrží-li kultura, přežije národ.”

Meda Mládková toho v životě dokázala opravdu mnoho

Autor: Profimedia

Meda Mládková byla považována za vášnivou sběratelku umění. Mezi její „favority“ patřil například Otto Guttfreund, jenž je považován za vůbec prvního kubistického sochaře, a František Kupka, jenž zase položil základy abstraktní malbě. Díla od obou umělců, kteří i díky Mládkové dosáhli světového renomé, tvoří páteř její umělecké sbírky, která patří mezi největší soukromé světové sbírky svého druhu. Nachází se v ní přitom učiněné skvosty.

„V 50. letech obdržela paní Mládková od jednoho francouzského galeristy darem právě obraz Františka Kupky. Tehdy se o něm od galeristy dozvěděla jen to, že se jedná o českého malíře, pravděpodobně slavného, což ji zaujalo. Paradoxní je, že obraz se jmenoval Kabaretní tanečnice. A právě úplně první profesí, kterou paní Mládková v mládí zastávala, byla kabaretní tanečnice,“ uvedl pro Blesk v minulosti Pavel Liška, kurátor výstavy Meda ambasadorka, která byla v Museu Kampa k vidění v roce 2019. Ve sbírce paní Mládkové se nachází také Kupkův obraz Studie pro Amorfu – možná vůbec nejvzácnější obraz celé sbírky. „Jedná se totiž o jeden z jeho vůbec prvních abstraktních obrazů. Existují pouze dva obrazy tohoto druhu, tento a jeden ve vlastnictví Národní galerie.“

Patrně nejvzácnější exponát celé výstavy - Studie pro Amorfu od Františka Kupky. Jeho cena šplhá do řádů milionů korun.

Autor: David Zima

V roce 2019 vznikla při příležitosti 100. narozenin Mládkové dokonce divadelní hra Meda od Daniely Sodomové. Ta vychází ze vzpomínek paní Mládkové, byla napsána podle turbulentního života, jaký prožila. Rok co rok se divadelní hra koná na nádvoří Musea Kampa během letních měsíců. Málo známým faktem pak je, že Nadace Jana a Medy Mládkových provozuje také čtyřhvězdičkový hotel v samém srdci Dejvic. A nelze si jej splést s jiným – nad jeho vchodem se totiž skví název: Hotel Meda.

Fotogalerie

124 fotografií

Meda Mládková s Jiřím Pospíšilem

Autor: Profimedia.cz