9°C
Alena Šrámková se narodila v roce 1929 a mládí strávila na Slovensku, kde také vystudovala. bor architektura a pozemní stavitelství na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě. Architekturu studovala ještě na Akademii výtvarných umění v Praze. Její tvorba se vyznačuje čistými liniemi a minimalismem, proto je podle historika architektury Rostislava Šváchy zařazována mezi představitele české přísnosti.
Šrámková za svůj život navrhla bezpočet staveb a její práci reprezentuje i několik mimořádných realizací. Jednou z nejvýraznějších je bezpochyby administrativní budova ČKD na Václavském náměstí.
Kořeny v hluboké historii
Parcela byla poprvé zastavěna už v 15. století, kdy došlo k zasypání části hradebního příkopu. Tehdy tu stál barokní dům zvaný Sklenářský. Ten tu vydržel až do 19. století. Roku 1902 nechala dům jeho majitelka Anna z Rusheimu zbořit. Nahradila ho stavba projektanta Františka Buldra, který v Praze postavil několik nájemních i obchodních domů, mimo jiné i palác Louvre. V 30. letech byla stavba upravena a v jejím přízemí vznikla podle návrhu Ladislava Machoně a Zdeňka Pešánka kavárna Edison.
Buldrova stavba vydržela na Můstku až do 70. let, kdy došlo opět k demolici, musel ustoupit tehdy plánované výstavbě metra A a stanice Můstek, která se zde měla začít stavět v roce 1973. „Již v roce 1972 proběhla architektonická soutěž pro 4 vyzvané kolektivy. Bez účasti Jan Šrámka a Aleny Šrámkové. Přesto ve stejném roce, nespokojen s výsledky soutěže, Útvar hlavního architekta pověřil novým projektem poté Jana Šrámka, který následně přizval ke spolupráci Alenu Šrámkovou,“ uvádí Památkový katalog.
Ikona 70. let
Jeden z hlavních požadavků byl, že budova musela navazovat na stanici nově budovaného metra. Přesto návrh ve velké míře reflektuje Buldrovu stavbu, a to především v rozložení oken, kombinaci skla a kamene až po mohutné světelné hodiny. Vůbec poprvé se v souvislosti s Domem na Můstku Aleny Šrámkové objevil v české architektuře termín postmodernismus, vznikla zkrátka architektonická ikona 70. let. „Pro lidi byl ten dům takovým „spasením“, že se barák může postavit taky takhle. Mám dojem, že tehdy měl velký význam,“ uvedla Šrámková.
Jenže tehdejší strana a vláda se o tento architektonický skvost příliš nestarala a po dvaceti pěti letech užívání byl při nejlepší vůli zašlý a z dřívější nablýskané administratiní budovy, kde mimo jiné nechyběla ani restaurace, cukrárna nebo rychlé občerstvení, zbyla jen ušmudlaná vzpomínka. Naštěstí už krátce po revoluci – v roce 1992 prohlásilo Ministerstvo kultury dům ČKD za kulturní památku, a tak nehrozil její zánik. Koupila ji německá oděvní firma New Yorker, která ale potřeboval, aby se budova zmodernizovala a upravila na obchod s oblečením. K rekonstrukci přizvali samotnou Alenu Šrámkovou, byla to ostatně jedna z podmínek ČKD, když budovu prodávali, která nakonec souhlasila.
Největší New Yorker v Evropě
„Nejdřív jsem si myslela, že to bude moc těžké, že s tím nepůjde nic dělat. Radši bych to měla jako uzavřenou kapitolu, nemyslet na to, ať to udělá někdo jiný. Ale pak jsem si uvědomila, že vlastně ne, a beru to jako úplně normální zakázku. Ten dům – nemám ho nerada. Vždycky mě jen zlobilo, jak byl špinavý, neudržovaný,“ řekla tehdy k zakázce Šrámková.
Interiér budovy se musel značně proměnit, aby vyhovoval potřebám obchodu. Strana směrem k Václavskému náměstí je kompletně otevřená a vznikly také nové eskalátory. Kompletně se předělávala vzduchotechnika a zmizela také restaurační zařízení, které nahradily sklady a kanceláře. V roce 2004 zde firma oděvní New Yorker otevřela svoji největší prodejnu ve střední Evropě.
