9°C
„Zemřel Miroslav Kuranda, archivář městské části Praha 9. Byl to znalec dějin a historie městské části Praha 9 a její popularizátor s neobyčejně širokým rozhledem. Mimořádná osobnost, která se svému zájmu věnovala více než sedmdesát let,“ informovala během pondělí městská část Praha 9 na svém Facebooku.
Kuranda se narodil v roce 1927 v porodnici na Štvanici a byl studnicí neuvěřitelných příběhů. Jako malý bydlel s rodiči ve Strašnicích. „Bydleli jsme na okraji Strašnic, tehdy to byl i okraj Prahy, který v sobě skrýval jak výhody města, tak výhody venkova,“ vzpomínal. „Domy stály jen po jedné straně ulice, která navíc nebyla dlážděná, měli jste vidět naši radost, když se na ulici zvedl prach. Znamenalo to jediné, bude projíždět auto,“ popsal čtvrť, kde vyrůstal.
Počátky kronikářství
Jako mladík pak bydlel s rodiči i v Jindřišské ulici, nakonec ho ale osud zavedl až do Vysočan. Miroslav Kuranda se živil jako mechanik a zámečník, jeho láska k historii byla však silnější. „Když jsem se přestěhoval do Vysočan, chtěl jsem nalézt nějaké informace o historii tohoto místa, ale zjistil jsem, že nic takového neexistuje. Nikdo nepsal o Proseku, Vysočanech ani dalších místech, tak jsem se rozhodl, že to napravím a o historii budu psát já,“ vysvětloval důvod svého rozhodnuté stát se kronikářem.
V 60. letech se stal Kuranda kronikářem Prahy 9 a v roce 1962 dokonce založil Vlastivědný klub. „Sbíral jsem od pamětníků informace o různých místních událostech, ale hlavně jsme fotili. Nafotili jsme za dobu naší existence tisíce snímků, řekl bych, že jsme se snažili ukazovat Prahu v negližé,“ říká archivář.
Očima nejstarší generace
Kuranda byl aktivní do poslední chvíle a i ve svém pokročilém věku se stále věnoval práci archiváře. Svoji ručně psanou a pečlivě seřazenou kartotéku se snažil také přepisovat do elektronické podoby, i když sám přiznával, že mu to moc nešlo. V jednom ze svých textů napsal zajímavé zamyšlení.
„My, dříve narození, dnes obdivujeme jako technický div Arénu Sazky, pro vás je to už historická stavba. Freyovou ulici pamatujeme ještě, když byla zastavěna zemědělskými dvory. … Zažili jsme přelet vzducholodě Zeppelin nad Vysočany. …. Kdy do dřevěných ledniček v domácnostech, restaurací a u řezníků rozváželi vltavský led z Branických ledáren koňskými potahy. Byla jiná doba, jiná móda, zvyky a volnější životní tempo. V tehdejší době jsme žili my, dnes již dožívající nejstarší generace a na dnešní svět se setrvačností stále díváme tehdejšíma očima. Pochopte nás proto, že si s vámi, žijícími v dnešní době, někdy už nerozumíme,“ napsal v jednom ze svých textů.
Osobnost Prahy 9
Kurandovy sebrané informace a několik knih, které vydal, jsou neocenitelným zdrojem informací nejen pro městskou část. „Jakákoliv prezentace proměn deváté městské části se neobejde bez využití archivu, který vytvořil. Současně tento lokální patriot neúnavně šířil získané poznatky prostřednictvím besed pro občany nejrůznějšího věku. Byla to mimořádná osobnost, která se svému zájmu věnovala více než sedmdesát let,“ napsala radnice Prahy 9 ve vzpomínkovém statusu.
